Jak z deprese ven aneb Schéma 3x P4S!

Sedím na zemi v pokoji a pozoruji záclony, které vlají v průvanu u otevřeného okna. Černé myšlenky opanovaly mou mysl a okolní svět mizí pod příkrovem bolestných pocitů. Proč jsem na světě? Jaký má můj život smysl? Otázky, které můj mozek vysílá do prázdna, protože já na ně marně hledám odpovědi.

Má právo mít podobné myšlenkové pochody člověk, kterému z vnějšího pohledu nic nechybí? Tuto otázku jsem si pokládala velmi často v období, o kterém vám chci dnes napsat.

Bylo to někdy mezi rokem 2007 a 2008, kdy jsem pracovala ve státní sféře. Zdálo se, že mi ke štěstí nic moc nechybí. Jenže to byl obrovský omyl…

Protože:

• Pokud člověk nemá zpracovanou minulost a mává rukou nad slovem sebeláska, tak mu životní štěstí nezaručí nic
• Pokud člověk nemá emoční tělo v rovnováze, může ho vykolejit každá vnější událost
• Dokud nejsme schopni převzít zodpovědnost za náš život, necháváme se litovat v roli oběti. A ta moc utěšená vážně není.

V mém nitru probíhal chaos a já si nadávala, že se rouhám…

Byla jsem zdravá, měla jsem dobře placenou práci a milujícího partnera. Moje mysl si dělala co chtěla. Poukazovala na to, co se mi v životě nepodařilo a se sadistickým gustem vytahovala z šuplíku ,,nesplněné sny“ jeden po druhém. Seděla jsem a v mém mozku se bez mého přičinění odvíjel film, na který bych do kina dobrovolně rozhodně nešla.

Když čtu, jak někdo píše o tom, že se za pocity žen, které cítí skepsi, smutek, úzkost nebo depresi ukrývá jejich stud, přijde mi to zcestné. Ostatně proč by se měl kdokoli za svůj emoční propad stydět? Pokud to tak je, má to co dělat s naší sebeláskou.

Znám manažery, kteří se zhroutili pod náporem povinností, které si naložili na bedra. Znám maminku, která prožila laktační psychózu a odmítala dceru čtvrt roku. Znám atletku, která vyhořela na cestě za svým snem, sundala tenisky a hrabe se v záhonech. I když se jejich kroky v tu konkrétní dobu mohly zdát podivné, jak já jim rozuměla!

Ti všichni prostě vyplácali svou energii a zastavili se, až když neměli z čeho čerpat dál. Nádrž na lidské pohonné hmoty ukazovala na nulu.

Proč lidé dospějí do stavu, kdy mají chuť nechat ráno oči zavřené, vypnout mobil a zmizet? Jak se to stane?

Zkusím vás vzít na cestu, díky které pochopíte, proč se cítíte tak nějak NA DVĚ VĚCI. Na cestu, díky které jsem dokázala krok za krokem, změnit nejen své uvažování, ale díky přesměrování mysli i celý můj život…

Možná čtete různé rady tipu cvičte, vysaďte cukr, zkuste se ponořit do ledu, zajděte na jógu nebo lidové ujasněte si, co chcete. Jasně, všechny vyjmenované věci pomáhají, bohužel faktem je, že pouze jako podpůrné prostředky. A pokud nebudete řešit příčiny do hloubky, samotné prostředky vám dlouhodobě nepomůžou. Věřte mi, mám to vyzkoušené.

O co jde si hned řekneme.

Lidé si namlouvají, že je nutné zažívat emoční propady.

Všichni jsme vychováváni v této absurditě. Ostatně kdo z nás někdy v dětství neslyšel něco jako: ,, Někdy jsi nahoře a někdy jsi dole“. Tohle očekávání je problém s velkou číslovkou 1, protože pokud si v mysli necháme zakotvit podobné přesvědčení, těžko potom chápeme, o pár let později, že to tak být nemusí. A nemusí, vážně.

POZOR, nepleťme si to ale s klišé, které říká, že když v našem životě uděláme maximum pro to, aby vše fungovalo, budeme se cítí naplnění a šťastní. Tento paradox vyvolává akorát pocity skepse, provinění a prohlubuje úzkost ve chvíli, když tomu naše aktuální realita zrovna ani trochu neodpovídá (poněvadž, proč se necítím fajn, když mi relativně nic nechybí??).

Sakra, tak jak to udělat, abychom se cítili tak nějak fajn a zároveň se nebičovali za to, když to nevyjde?

Odpověď je v online programu Moje akademie štěstí, kterou testovali nejen klienti, ale i psychologové a ostatní odborníci napříč naší republikou.  Pokud chcete S.O.S. pomoc ihned, vylaďte si život podle schématu 3x P4S. O co jde?

Ve chvíli, kdy pochopíme co je třeba PUSTIT, POSÍLIT A PODPOŘIT si zadřeme tato 3P pod kůži a pokud v následujícím kroku použijeme 4S, která se skrývají pod jednotlivými péčky, máme nakročeno k tomu zcela změnit náš život.

Netvrdím, že je toto schéma samospásné pro každého, protože každý člověk je originál a nachází se v jiném bodě svého emočního karambolu.

Je ale zřejmé, že pokud se dostanete do bodu, kdy uvidíte světlo na konci dlouhého tunelu alespoň slabě problikávat, může vám praktikování jednotlivých kroků pomoct. Věřte mi, díky přenastavení mého ,,pohledu na život jako takový,, jsem nejtěžší období mého života zvládla s důstojností. Více si můžete přečíst v mém příběhu tady.

Ve chvíli, kdy se nacházíme v neprospěšném stavu, je nutné se dostat co nejrychleji do bodu zlomu. Bodem zlomu lze nazývat okamžik, kdy nám nejde vyloženě o život, ale dokážeme si objektivně připustit, že máme problém.

V této chvíli (tzn. uvědomění si neprospěšného stavu) můžeme pomocí různých technik začít krůček po krůčku pracovat s naší myslí tak, aby ona sloužila nám a ne abychom nás držela v šachu jako otroky.

• Proč, když objektivně víme, že se valná většina lidí ve světě nachází v horší situaci, vnímáme náš problém jako ten největší?
• Proč nejsme schopni objektivně posoudit objem potíží a s chladnou hlavou je vyhodnotit a poté vyřešit?
• Proč znovu a znovu necháme naše tělo obmotávat tenkou lepivou pavučinou a stahovat do kozelce?

PROTOŽE jsme se ocitli v kruhu, který definují tyto pojmy:

• SEBEKRITIKA = A PŘITOM POTŘEBUJEME SEBELÁSKU
• STRACH A PŘITOM POTŘEBUJEME SÍLU
• SEBEDESTRUKCE = NEZNALOST ZPRACOVÁNÍ EMOCÍ A PŘITOM POTŘEBUJEME STABILIZOVAT EMOČNÍ TĚLO
• STRES  A PŘITOM POTŘEBUJEME SEBEUVĚDOMĚNÍ

 

1. SEBEKRITIKA A PŘITOM POTŘEBUJEME SEBELÁSKU

Proč se neustále hodnotíme, porovnáme a kritizujeme? Možná se nyní ptáte, kde vzniká nízké sebevědomí. Vzniká již v dětství. Pokud má dítě málo bezpodmínečné lásky, která je k psychickému vývoji naprosto stěžejní, dochází k nerovnováze v sebeuvědomování si sebe samého.

Pokud si musí dítě lásku zasloužit ( samé jedničky, utřít prach, výkon ve sportovním oddíle, určitý počet kilogramů na váze a mnoho dalších možností) nebo pokud je dokonce láska používána vyděračským způsobem (když budeš křičet nebudu tě mít ráda) vždy se to na něm podepíše. Ta druhá možnost má závažnost psychického týrání, poněvadž dítě si nese tento vzorec celý život a pokud nezačne s mentální prací, následky budou cítit v jeho životě stále.

Takže se na nás podepsali rodiče, širší rodina, učitelé, vychovatelé, trenéři a všichni dospělí, kteří se podobným způsobem chovali. Nemějme jim to za zlé, věřte, že někteří to dělali z neznalosti, někteří sami postrádali lásku a neuměli to jinak zpracovat.

Někteří byli dokonce přesvědeni o tom, že takový přístup je správný, poněvadž sami jiný neznali. Své nízké sebevědomí si zvyšovali podobným chováním na váš úkor, poněvadž sami v podobném modelu vyrůstali. Zavděčit se všem. Odpusťte jim, ať je možné se opět posunout o kus dál.

Nízké sebevědomí přináší řadu pocitů (nedocenění, hlubokou nespokojenost se sebou samým, pocit křivdy), nejhorší je ale nutkavý pocit se neustále s někým srovnávat.

Lidově řečeno, vše se vším souvisí. Pokud v sobě člověk přiživuje pozůstatky z dětství, z nevydařených vztahů nebo z jiných traumatických zážitků zakonzervuje se na úrovni, která dovolí maximálně uspokojit fyziologické potřeby, ale nepustí vás už dál.

Lidé, kteří mají nízké sebevědomí (a tudíž i sebe – vědomí nebo sebeuvědomění) se ocitají v kolotoči. To, co zažívali oni, dělají nyní ostatním. A je úplně jedno, zda to pezentují navenek nebo pouze ve svých vlastních myšlenkách.

Pamatujme na to, že zrcadlíme. Svět kolem nás je naše nastavené zrcadlo. Tudíž většinou nám leží v žaludku lidé, kteří nám zrcadlí některou z našich negativních vlastností.

Pár příkladů:

1. Soused přijel novým autem. Nám proběhne hlavou myšlenka o tom, bůhví kde na něj vzal. Přičemž nosnou myšlenkou je tato: Mrzí mě, že jsem nedokázal to co on.
2. Vidíme slečnu v minisukni, která má silné nohy. V ruce drží kus pizzy. Nám proběhne hlavou myšlenka o tom, že by podobné věci neměla nosit a ani se tak cpát. Přičemž nosnou myšlenkou je tato: Také bych ráda jedla na co mám chuť, ale cítím se tlustá.

Ve chvíli, kdy neustále hodnotíme svět kolem, je nutné si uvědomit, že hodnocení okolí je hodnocením nás samotných. Nemá to s lidmi kolem vůbec nic společného a naše vědomí to vnímá. Každá taková myšlenka nebo ještě nevyslovená věta se vryje do našeho srdce. A kdo má neomezený přístup do hloubky srdce? Pouze vy.

Pokud to tak opravdu je a já si zrcadlím ve svém okolí moje nevyřešené záležitosti a vlastnosti, je logické, že to jde i opačně.

Co zkusit začít žít život podle vlastních přestav zrcadlením toho, co si přeji? Pojďme zkusit do ostatních lidí zrcadlit to nejlepší a jejich odraz nechat poté působit na nás.

Každý z vás a každý kolem vás prožívá utrpení v nějaké formě. Některé je viditelné (ztráta blízké osoby, rozchod s partnerem, náhlá ztráta zaměstnání, existenční problémy), ale o spoustě utrpení u druhých nemáte ani tušení. Jedinou jistotou je, že každý z nás nějaké utrpení prožívá, prožíval nebo prožívat bude.

Ve chvíli kdy si tuto skutečnost uvědomíme je zřetelné, proč druhým za každé situace pomáhat a pokud to nejde, alespoň jim neubližovat. Zkuste si vždy připomenout, že i člověk, který vás něčím štve a vyvolává ve vás negativní pocity – něčím trpí.

2. STRACH A PŘITOM POTŘEBUJEME SÍLU

Strach je hrozivý pojem a je třeba si uvědomit, že je to naprostý protipól lásky. Dokáže zbrzdit naší přirozenost, lidskost, láskyplnost a svobodné uvažování. Vytváří napětí, omezování sebe i druhých a agresi. Rychle z nás odčerpává energii a nebere ohled na to, jak se cítíme.

Kromě toho tím jak podporuje růst stresu nás velmi rychlou zkratkou může doprovodit ke dveřím s nápisem SYNDROM VYHOŘENÍ. Překonání strachu vyžaduje velké množství (zarputilé) energie. Vzorce, které v sobě máte několik let nejde smazat během sekundy, ale lze je oslabit do takové míry, že se nakonec rozplynou.

Když lidé musí čelit něčemu, co vyžaduje úsilí, mají většinou chuť se hned vzdát. Buďte odhodlaní a vytrvejte, i když je nyní nemožné strach hned překonat. Nepleťte si strach a osudem. Pokud se bojíte neúspěchu, možná si začnete říkat, že vám osud nepřeje uspět a dosáhnout toho, co jste vždy chtěli.

Pravdou ale je, že zodpovědnost za svůj život máte pouze vy. Pokud změníte emoční naladění a myšlenkové pochody, tak změníte bez nadsázky celý svůj život.

Vy sami si vybíráte cestu, po které vykročíte. Ignorujte lidi ve svém okolí, kteří váš strach jen podporují a říkají vám, že na to nemáte, že se nikdy nezměníte a jste bez šance to změnit. Naopak do svého života otevřete dveře lidem, kteří si přejí, abyste se svých strachů zbavili a dosáhli svého plného potenciálu.

Jak ze strachu vytěžit maximum?

Přesně to, z čeho máme strach, nás většinou zároveň zajímá. Proto se lidé dívají na hororové filmy, sledují býčí zápasy nebo skáčou padákem. Co kdybych vám řekla, že strach lze využít jako pozitivní energii?

Ve chvíli, kdy si v hlavě přepnete program na představu, že váš strach je obrovský zdroj energie, kterou můžete využít ve svůj prospěch se začnou dít jisté věci.

Už v dávných dobách se chlapci měnili v muže, když překonali z něčeho strach a získali tím další dílek sebevědomí. Hlavně ale uvědomění, že po zvládnutí nekomfortní situace se nakonec uvolnil adrenalin a cítili se lépe.

Stejně tak i vy můžete zapnout program, ve kterém budete mít jasnou definici toho, že překonáte-li strach nebo obavu budete se cítit lépe. Pamatujme na to, že strach je reakce na cokoliv v našem životě, co nemáme pod kontrolou. A emoční nestabilita je příčinou mnoha strachů, neadekvátních reakcí i stresových situací.

3. SEBEDESTRUKCE = NEZNALOST ZPRACOVÁNÍ EMOCÍ A PŘITOM POTŘEBUJEME STABILIZOVAT EMOČNÍ TĚLO

Úzkost je poměrně častý negativní duševní prožitek, který může být pociťován v různé míře. Od chronické nízké dávky obav nebo strachů až k ostré panické bolesti. Jestli se perete s úzkostmi dlouho, můžete nabýt představy, že se jich nelze zbavit. To je ale omyl. Jsou duševní i fyzické možnosti, jak omezit úzkost a léčit jí u jejího zdroje.

Vždy je nutné najít příčinu, která váš stav způsobuje. Je hlavní příčinou něco ve vašem okolí? Je zdrojem možný nepříjemný výsledek jednání nebo pracovního pohovoru? Je příčinou obava z něčeho konkrétního? Vždy se lze lépe vypořádat z něčím, co je pojmenované a u čeho víte konkrétní zárodek vašich obav.

V druhé fázi si ujasněte, zda je vaše trápení řešitelné. To znamená, zda jde o něco s čím se lze postupně vypořádat, o něco co pomůže vyřešit čas nebo zda jde o vaše negativní fantazijní představy.

Jak se zbavit úzkosti? Posilujte svoji sebedůvěru a posouvejte svoje sebe-uvědomování dopředu. Rozhodněte se, že váš stav mysli změníte. Používejte pozitivní afirmace. Napište si každou věc, která se vám podaří a přestaňte si v hlavě přemílat věci, které se vám nedaří.

Je ta sklenice poloprázdná nebo z poloviny plná? Dva lidé vidí sklenici s jedním obsahem odlišně. A stejně tak můžete vy sami vidět z minuty na minutu vaše vnitřní vědomí odlišně. Proč si neustále připouštět pocity, že je něco špatně, že mi je špatně, že se cítím špatně a tvořit z nich řetězy myšlenek, které vás omotají jako záď lodi?

Pokuste se hned korigovat a hlídat svoje pocity a pokud neuhlídáte úplně pocity, zaměřte se na svoje myšlenky.

Jako příklad nám poslouží řidič, který nadává kdykoliv před ním někdo prudce zabrzdí. Pokud už přijde pocit, že řidič auta před námi je XXXX, zareagujte na něj a začněte si tvořit pozitivní představy. Můžou vypadat třeba tak, že měl traumatickou zkušenost, neumí to nyní lépe a prociťujme vděk za to, že to nedopadlo hůř. V pokročilé fázi mu dokážete poslat od srdce přání prospěšného konání a lásky. Zkrátka ihned korigujte negativní náběh do vaší mysli.

Čím více se budete hlídat, tím více se vám pod kůži zaryjí prospěšné myšlenkové vzorce, z nichž vznikají přesvědčení a tím více se vaše myšlenky odkloní od úzkostných negativních pocitů.

4. STRES  A PŘITOM POTŘEBUJEME SEBEUVĚDOMĚNÍ

Neprospěšným způsobem bohužel v dnešní době žije velká část populace.

Touha a z toho vyplývající ulpívání na požitcích, na utkvělých názorech, na představách o sobě samém to je ten základní zdroj neprospěšného a zcela zbytečného utrpení v našem životě.

Když bude naše mysl plná chtění, nenávisti a zaslepenosti, život se stane strastiplným problémem. Zákon energií funguje a stejné následuje a přitahuje stejné. O tom je zákon přitažlivosti, který ve vašem životě hraje hlavní roli, ať chcete (a používáte ho vědomě) a nebo nechcete (a přivoláváte si situace, lidi i dopady nevědomě).

Mějme na mysli, že vše vzniká a zaniká. Ulpívání na čemkoliv přináší do našeho života pouze rigiditu v názorech, mentální ztěžklost a setrvačnost, která nevede nikam.

Zkusme si uvědomit jednu jedinou věc, máme 5 smyslů. Můžeme nabýt přesvědčení, kolik toho obsáhnou. Zamysleme se ale nad tím kolik toho neobsáhnou. Nebo snad vidíte rychlost světla? Cítíte rádiové vlny? Kolik jevů se neustále děje a přitom je naše smysly neobsáhnou? Je jich nezměřitelné množství.

Sami si odpovězte na otázku, kolik znáte bohatých a zároveň nešťastných, věčně nespokojených lidí. Sami si odpovězte na otázku, zda 5000 přátel na sociální síti upokojí na chviličku pouze vaše ego nebo vám přináší trvalé pocity štěstí.