Můj příběh aneb Jak jsem sama dokázala radikálně změnit ,,předurčenou" cestu...

,,Svezla jsme se na zem a opřela se hlavou o právě zabouchnuté dveře. Co teď budu dělat? Cítila jsem se totálně pod psa. Sama, těhotná a s podlomenou vírou v sebe. Vše na čem mi záleželo, kým jsem si myslela, že jsem, se během pár týdnů změnilo v hromadu popela. V hlavě přesvědčení, že tohle nemůžu zvládnout. Doplazila jsem se do postele a snažila se
usnout. A to jsem netušila, že to nejhorší mělo teprve přijít..."

Usnout mi nešlo. S povzdechem jsem vstala a zamířila do kuchyně. Sedla jsem si pod okno, nalila si bezmyšlenkovitě čaj a uvědomila si, že moje situace rozhodně není růžová. Od dětství jsem chtěla mít úplnou rodinu, psát knížky, pomáhat lidem a vytvářet něco, co má hlubší smysl. A teď co... realita je úplně opačná. Selhala jsem na plné čáře. 

 Z úplné rodiny zbyl jen přelud a oznámit to okolí bude noční můra. Knížku mám pět let rozepsanou v šuplíku a o založení vlastního projektu si jako svobodná maminka můžu nechat jen zdát. Začala jsem se v ní pěkně máchat. V lítosti... Vzala jsem svůj život za špatný konec, i když se to jevilo ještě před pár měsíci úplně jinak.

Co budu dělat?

Celé dlouhé týdny jsem dumala o vlastní neschopnosti. Vstávala jsem pozdě, trýznila se sebeobviňujícími myšlenkami a nemohla se z tohoto hrůzného destruktivního kolotoče vymanit. Nemohla jsem sama v sobě najít sílu něco změnit. Kam zmizela ta silná holka, která před pár lety projela 53 zemí světa?

Koupala jsem se v sebelítosti a neustálým přehráváním negativních myšlenek jsem se držela v zajetí bolestných a zraňujících pocitů. Prožívala jsem jedno z nejhorších období svého života a skoro nikdo to nevěděl. Nestála jsem o slova útěchy, motivační kecy, ani o trávení společného času s přáteli. 

Když už jsem byla na pokraji svých duševních sil, předčasně jsem porodila. Možná to bude znít jako klišé, ale při prvním pohledu na syna jsem se zamilovala. Jeho modré pronikavé oči mě propalovaly skrz naskrz, i když se říká, že čerstvě narozené miminko špatně vidí. Do mojí duše viděl a já cítila, jak se mi vrací energie do několik měsíců trýzněné duše i těla. 

Zvládnu to a vytvořím život svých snů!

Dny utíkaly, zaběhli jsme si se synkem svůj rytmus a já se konečně rozhodla. Vytvořím projekt svých snů, založím blog, dopíši knihu a najdu ztracené štěstí. Budu svou cestou inspirovat ostatní, protože co jiného je větším stimulem, než konkrétní příběh člověka, který to dokázal?

Sice jsem měla o sobě pochybnosti a v myšlenkách jsem neustále přemítala o tom, zda se mi to povede, když se celý den starám o miminko sama, moc se nevyspím a do toho řeším spoustu jiných starostí.

Otázky typu: “Bude to lidi zajímat? Jsi přesvědčená o tom, že někoho inspiruje tvoje selhání?” a mnohé další mě pronásledovaly každou chvíli.  Ale rozhodla jsem se a často si opakovala slova mého dědy ,,kdo nic nedělá, nic nezkazí". Kromě toho jsem věděla na 100 %, že na manažerskou pozici, kde jsem se realizovala, než jsem začala podnikat, se už nikdy vrátit nechci.

Začala jsem brát svůj karambol jako příležitost...

Příležitost radikálně změnit kvalitu svého života. Začala jsem hned další den. Nastolila jsem si pevný řád, spala jsem pár hodin každý den a zbytek času jsem si striktně rozdělila.

Každý den jsem dopoledne i odpoledne trávila s kočárkem venku, na lavičkách dopisovala svou první knížku a když syn spal, sestavovala plán svého projektu. Mezitím jsem běhala s kočárkem, vídala se s přáteli a pomalu se otevírala zcela nové životní cestě. Četla jsem desítky knih, u mnohých z nich mi došlo, že jsem na jejich obsah pouze zapomněla.

Vzpomínala jsem na svoje dětství, na dědu, který se stal již v mém útlém věku pevným středobodem mého života. Byl to sečtělý člověk s životním rozhledem a já díky němu
toužila poznávat svět, žít, vědět a umět. Vzpomínala jsem na dny poté, když dědeček v mých necelých 15 letech zemřel a na to, jak se mi zhroutil celý svět. Zároveň jsem v myšlenkách zabrousila i do chvíle, kdy mě na tuto možnost, v určité fázi své nemoci, děda připravoval. 

Po jeho smrti jsem tenkrát načas přestala mluvit. Čas naštěstí dokázal i ty největší rány alespoň zčásti zahojit. A já až nyní vnímala celou svojí bytostí, co se mi tenkrát snažil děda všechno sdělit.

Začala jsem psát svoje myšlenky, postřehy a niterné pochody jsem vkládala slovo po slově na papír. Cítila jsem, že tohle je moje cesta. To, co mě baví a naplňuje. Toužila jsem psát, inspirovat ostatní a pomáhat jim při odbourávání jejich bolesti a traumat. Jenže...

Byl zde vážný zádrhel.

Zatím šlo pořád jenom o můj sen. I když jsem pomáhala spoustě lidí jako nutriční terapeutka, kondiční trenér a kouč, i když se na mě obraceli lidé s jejich bolístkami, nestačilo to k naplnění mých tužeb. Dokázala jsem dát do kupy jejich tělo i mysl a přesto to nestačilo, abych v tom viděla smysluplné schéma pro můj vysněný projekt. Kromě toho jsem se nemohla rozpůlit a pomoct většímu množství klientů.

Neviděla jsem světlo na konci tunelu. Pomalu jsem ztrácela motivaci, realita mi začala brát vítr z plachet. Kromě toho jsem kolem sebe neviděla nikoho, kdo by měl podobné ambice nebo vizi. A tak jsem začala stagnovat a dál jsem se živila tím, na co jsem byla zvyklá. Když syn spal, sestavovala jsem jídelníčky nebo vedla skype konzultace. 

No a potom jsem narazila na kurz, který byl o sestavení online podnikání. A mně do sebe začaly zapadat dílky puzzle s názvem ,,splnění snu". Svůj projekt jsem v hlavě nosila roky a až nyní začínal mít konečně konkrétní obrysy. Vše se mi začalo v hlavě skládat a mně došlo, že jsem našla klíč k tomu, po čem toužím. 

Jenže, místo abych s ním otočila v imaginárním zámku a odemkla další etapu mého života, stalo se něco, co mě položilo na lopatky s plnou intenzitou znovu.

Přišlo nejstrašnější a nejbolestnější období mého života...

V září 2016, když bylo synkovi 10 měsíců, mi náhle zemřela maminka. Bylo jí 62 let. Na zástavu srdce. Nikdo to nečekal, stalo se to tři týdny po našem návratu z dovolené. O dva týdny později zemřela moje kamarádka. Řidič dodávky jí nedal na křižovatce přednost. A za další týden zemřela babička.

Ptala jsem se sama sebe: „Proč se mi tohle děje? Jak to mám zvládnout?“  Byly to nejhorší a nejbolestnější týdny mého života. Upadla jsem do stavu totální beznaděje. Každý den jsem zamířila na hřbitov. Tam jsem s kočárkem, pod korunami stromů, brázdila všechny cesty po spadaném listí. Snažila se pochopit, proč se mi tohle děje a hledala odpovědi na otázku, co mi to má ukázat, přinést nebo dát. V uších mi zněla dědova slova o tom, že každá situace v životě má pro nás obrovský význam. A ty nejkomplikovanější situace mívají na náš posun vpřed dopad největší...

S odstupem času, si uvědomuji, jaký byl zázrak, že jsem toto období přežila ve zdraví. Protože synek spal v tu dobu opravdu hodně, měla jsem hodiny času na noření se do svojí podstaty.

Nedokázala jsem se na nic soustředit a nevěděla jsem, jak svůj život, který se řítil jako urvaný vagón po kolejích, zastavit a nasměrovat jiným směrem. Strach z toho co bude, svíral celou mojí bytost a já se nemohla odpoutat od myšlenek, které mi drásaly srdce. Nemohla jsem spát, pořádně jíst a nechtěla jsem o ničem mluvit. Cítila jsem se strašně. Chování bývalého partnera moji situaci ještě ztěžovalo.

Nad vodou mě držel můj syn, který mi každý den dával sílu přežít. 

Dnes vím, že jsem všechny svoje plány skoro vzdala v okamžiku, kdy bylo moje životní naplnění na dosah. I když to tak na první pohled vůbec nevypadalo...

Ještě teď si pamatuji na ten den, kdy jsem se s nostalgií přehrabovala v šuplíku vzpomínek. Seděla jsem vyčerpaná v kuchyni na zemi, prohlížela jsem si fotky, četla poznámky v diářích z minulých let a hledala nějaké záchranné lano.

Vše nabralo rychlý spád, když na mě vypadla fotografie, na které jsem zvěčněná s jedním moudrým pánem v rovníkové Africe. Já tam byla na charitativní misi pomáhat, on tam roky žil. Evropan uprostřed divočiny. Studnice moudrosti.

Kromě toho také známý spisovatel, píšící pod pseudonymem o osobnostním rozvoji. Tenkrát jsme si povídali hodiny a hodiny, každý den po práci, celé týdny. Ústředním tématem byl zákon přitažlivosti a probouzení lidského potenciálu v podvědomí. Vyprávěl mi svůj osobní příběh a o tom, jak z nejhorší etapy svého života získal zkušenost, díky níž začal žít přesně tak jak vždy chtěl.

V tu chvíli mi to celé došlo.

Zákon přitažlivosti. Jak jen jsem mohla zapomenout? V hlavě jsem roky nosila projekt svých
snů. Tak proč se nyní nedokážu odpoutat od své bolesti a nezačnu konečně vytvářet život podle svého scénáře?

Hlavou se mi honily hodiny, které jsem promeditovala na úpatí laoských hor, pobyty ve tmě, jógové seance i ostatní procesy, které mě formovaly, když jsem cestovala po celém světě.

Obrovský zlom nastal na konci roku 2017.

Vzpomněla jsme si, že jsem jako malá holka četla s dědou v německých originálech knihy, které se tímto vesmírným procesem zaobírají. Vybavovaly se mi životní etapy, kdy jsem zkoušela doporučované procesy, někdy s menším a jindy s větším úspěchem.

Věděla jsem již od dětství, že jsou věci mezi nebem a zemí a že tyto věci fungují. Moje babička i moje prababička byly vždy velmi spjaty s přírodními zákony. Znaly fáze měsíce a vliv úplňků a novoluní na naše emoční rozpoložení. Léky u nás měly vstup zakázán a nepamatuji se, že by někdo někdy marodil.

Vyrostla jsem v mínění, že naše mysl dokáže uzdravit naše tělo a že jediné, co je podstatné je naše vlastní přesvědčení a víra.

Vrátila jsem se v myšlenkách do doby před 20 lety, kdy jsem navštěvovala semináře v zahraničí, kde se scházeli lidé, kteří chápali vliv energií na jejich život a dokázali tvořit svou realitu. Tenkrát jsem na toto téma přečetla spoustu knih. Myšlenka zákona přitažlivosti je jasná, podobné přitahuje podobné, stejné přitahuje stejné... 

Zdravě jsem se na sebe naštvala.

Došlo mi, že jsem pouze na chvíli sešla z cesty a místo, abych vědomě převzala otěže svého života, tak jsem se dobrovolně pasovala do role oběti. Najednou mi přišlo absurdní, že jsem díky obrovské bolesti nechtěla vidět takto jasnou vesmírnou definici. Vždyť já si skrze mou bolest a smutek přitahovala do života další a další... 

Příliš dlouho jsem nevědomě setrvávala v roli oběti a koupala se v negativních pocitech, které zahltily moji duši. Řekla jsem si dost.

Ve chvíli, kdy jsem si to uvědomila, jsem se vydala na cestu, která změnila úplně vše. Napřed jsem si začala plnit sny. Dostala jsem se do finálne soutěže Česko hledá spisovatelky a začala psát blog
Detoxikuj život. Vytvořila jsem pro samoživitelky … začala jsem psát blog Detoxikuj život. Vytvořila jsem pro samoživitelky první eBook ,,Sama s miminkem aneb Jak najít klíč k úsměvu" a dokončila mezinárodní certifikaci neurolingvistické psychoterapie. Také proběhla první výstava mých obrazů, kterou jsem zasvětila památce mojí mámy, která mě v malování vždycky podporovala.

Během prvního roku od spuštění fb stránky mého projektu se do komunity Detoxikuj život přidalo přes 10 000 lidí, kteří hledají návod jak žít naplněný a šťastný život. V tu chvíli jsem věděla, že tohle je to, co chci dělat. Následovalo umístění v top 10 online projektů, díky čemuž jsem se každý den posouvala dál a já udělala zásadní rozhodnutí naplno začít s přípravou vlastního online kurzu.

Pochopila jsem, že vždy se děje to, co má...

Ano, doteď jsem jen předávala svoje zkušenosti, poznatky, ale nyní jsem věděla, že je čas vytvořit něco většího.

Něco, kde nabídnu lidem svoje myšlenkové know-how, jež jsem denně využívala v terapeutické praxi. Přemýšlela jsem o tom, co je to, co lidé nejvíc řeší. A potom to přišlo.

Nápad. Moje akademie štěstí. Něco, co hledá v životě každý. Můžu lidem pomoci, aby také oni navždycky překonali svoje strachy a obavy, rozpustili škodlivé vzorce v podvědomí a zatočili s negativními myšlenkami, které okupují mysl a odmítají se vzdát.

Začala jsem v noci a po obědě, když syn spinkal, vytvářet online projekt podle mých představ. Když jsem o několik měsíců později spouštěla svůj program, čekala jsem s napětím, co přijde. A když začaly chodit první pochvalné reference od mých klientů, kteří do něj v nějaké složité životní situaci vstoupili, byla jsem šťastná.

Splnila jsem si svůj sen!

Dokázala jsem to! Splnila jsem si svůj sen. Vytvořila jsem láskyplný projekt Detoxikuj život a dělala to, po čem jsem toužila od dětství. Pomáhám vlastními zkušenostmi měnit lidské životy. Pořád jsem hlavně maminkou, které vlají kolem tváře věčně rozlítané kudrnaté vlasy, ale zároveň je všechno úplně jinak.

Pochopila jsem, že v každé životní etapě je možné odrazit se ode dna, prodat svoje zkušenosti, dovednosti i know-how. To, co umíte, co jste prožili a v čem jste dobří. Vždy je možné odhrnout ty nánosy pochybností, které o sobě v nitru máme a hledat svoje touhy z dětství. Jasně, není to jednoduché, ale pokud se rozhodnete, nemůže vás zastavit nic.

Pochopila jsem, že vše je o tom být opravdově autentická, otevřít se, sdílet svoji cestu, příběh, svoje dary i vizi. Být sama sebou, dělat to, co vás naplňuje a čím zároveň pomáháte lidem. O tom je Detoxikuj život...

Rozhodla jsem se následovat svoje sny a učím lidi, kteří stejně jako já před pár lety, hledají cesty, jak si vytvářet vlastní životní scénář podle svých představ bez omezení obecných přesvědčení a klišé. 

Vytvořila jsem unikátní online program MOJE AKADEMIE ŠTĚSTÍ a návazný online program ZÁKON PŘITAŽLIVOSTI V PRAXI.

V programech otevírám moje vlastní příběhy a skrze moje vlastní autorské metody a postupy naleznete cestu, dosáhnete svých cílů a mnohem rychleji se dokážete dostat tam, kde chcete být. 

Uběhlo několik roků od chvíle, kdy jsem pozvala první lidi do svého online programu. Od té doby jsem: 

  • Na základě svých zkušeností a vize začala podnikat v online sféře.
    Obsloužila 1240 spokojených klientů.
    Napsala 5 motivačních eKnih.
    Přednášela na celorepublikových festivalech osobního rozvoje.
    Uspořádala 5 charitativních bazarů na pomoc azylovým domům a zařízením, kde se starají o děti.
    Vytvořila 2 online obsáhlé programy osobního rozvoje.
    Rozhodla se vytvářet život svých snů a nehledat výmluvy proč to nejde.
    Začala publikovat na youtube.
     
    Nyní očekávám narození dcery a skládám do kupy další program pro vás.

Pokud jste to vy, kdo právě nyní hledáte inspiraci, nevíte co s vlastním životem a stojíte na jakékoliv složité životní křižovatce, jsem tady pro vás.

Zákon přitažlivosti je kouzelný nástroj. Používáme ho všichni, bohužel většinou neprospěšným způsobem. Zhmotňují se nám v životě věci, které nechceme, které nás bolí. Odmítáme si připustit, že to je naše práce!

Jenže je. Ve chvíli, kdy toto pochopíme, můžeme začít. Věřte, že to, co vám nyní připadá jako neřešitelná a trýznivá věc se s odstupem bude jevit jako zkušenost, která vás měla nasměrovat na TU CESTU. Předám vám ucelené know how, jak změnit váš život. Začít můžete hned, jediné co potřebujete je VAŠE ROZHODNUTÍ.

,,Jsem profesionální kouč a pomáhám lidem, kteří v životě řeší nějakou (často nechtěnou a neočekávanou) výzvu. Pomáhám lidem vidět nové a niternější vhledy do různých životních situací a osobních dramat, poněvadž jejich pochopením se dokáží mnohem lépe vyznat v sobě, i ve vnějším světě."

KDO JE BÁRA ENGLISCHOVÁ?

Milující máma zbožňující cestování po vlastní ose po celém světě. Certifikovaný kouč, teraput NLP, mentorka a zakladatelka projektu Detoxikuj život.

Realizuje se v charitativních projektech (Dobrý Anděl, místní charitativní organizace v Asii, celoplošné charitativní akce v ČR, pomoc Klokánkům, dětským domovům atd.).

Je certifikovaná poradkyně pro zdravou výživu s akreditací MŠMT, funkční trenér s akreditací MŠMT a zabývá se koučinkem duše.

Přes 20 let využívá bylinnou terapii pro sebe a svoje okolí, zajímá se o celostní medicínu a odbourávání stresu a strachu na všech úrovních.

Opustila vysokou manažerskou pozici, aby našla přesně to, co ve svém životě chce. 

Přidejte se ke sledování FB stránky DETOXIKUJ ŽIVOT, kterou sleduje přes 15 000 podobně smýšlejících lidí