Pomluvy a kritika: 3 tipy jak z toho ven

Pomluvy a kritizování. Rozšířené a jednoduché způsoby, jak někoho poškodit. Alespoň tak to vnímá většina z nás.

Jenže, co když je to trochu jinak?

A je nyní úplně, ale úplně jedno, zda čtete tuto větu právě nyní, protože:

1. Pomlouváte a kritizujete jak to jen jde, potom se často cítíte mizerně a pokládáte si otázku: Proč to dělám?
2. Vás ostatní propírají tak často, že máte pocit, že vaše osoba už víc ani zpochybnit nelze.
3.  Zažíváte obě tyto možnosti?

Každý z nás zná pomlouvačské útoky více, než dobře. Vyvolávají totiž pochybnosti. Zpochybňují pracovní výsledky, sportovní výsledky, povahu i vztahy, prostě všechno. A vyvolávají ve vás obavy a strach, které vás můžou zbrzdit nebo zastavit, když kráčíte po cestě ke svému cíli.

Začnu příběhem mojí velmi dobré kamarádky. Vybudovala vlastní pílí z ničeho poměrně stabilní a úspěšnou firmu na prodej dámského oblečení. Čím úspěšnější je v podnikání, tím větší nenávist, den co den, prožívá.

Není snad měsíc, aby nemusela řešit pomluvy nebo udání na nějakém úřadě. Udržení pozornosti směrem k rozvíjení firmy ji stojí víc a víc energie.

Zákazníci jí kvůli pomluvám pokládají pořád dokola nějaké otázky, partneři se s ní obávají navazovat spolupráci, aby se podobné praktiky nepřesunuly i jejich směrem a ona v slzách přemýšlí zda by měla svou firmu prodat a začít jinde a znovu.

Bohužel tady u nás, v České republice, je to folklór. Úspěch se neodpouští, lidé neumějí snést to, že se jiným daří. Možná to má co dělat s komunistickou érou, kde ,,všichni měli skoro totéž a již jiný odstín dlaždiček se bral jako výstřelek a vybočení z davu“.

Tito lidé žijí v bludu, že když budou ostatní pomlouvat, špinit a verbálně ponižovat, tak se jejich status zlepší.

Bohužel je to nesmysl, někdo to pochopí, někdo ne. Každopádně záporné jednání si vynucuje záporné myšlenkové procesy.

A záporné myšlenky v podvědomí vycházejí ze záporných pocitů a emocí. A pokud je láhev plná negativity, již tam není pro nic jiného prostor, než pro negativitu.

Takže v jejich případě nemůže dojít ke zlepšení života.

Negativní podhoubí nemůže plodit kladné a smysluplné jednání.

Vždycky máme možnost výběru. Můžeme pomluvy ignorovat nebo je můžeme vyvracet a pouštět se do rozhovorů, které nic nevyřeší. Proč?

Pokud vás někdo pomlouvá, nežijte v představě, že má zájem o vás zjistit pravdu.

Jeho hnacím motorem je fakt, že vás chce pošpinit a poškodit v očích jiných lidí.

Rozhovor točící se kolem pomluv a drbů má zápornou energii. Tudíž je logické, že ze záporného obsahu nikdy nevytvoříte kladnou milou seanci. Myslete na to.

I když se budete snažit věc řešit v klidu, nic nevyřešíte. Nebo si myslíte, že by něco v afektu vyřešil medvěd s liškou? Nebo občan Čech a Japonska? Mluví totiž úplně jinou řečí.

Jak to souvisí?

Člověk naplněný zápornou energií není schopný konstruktivně hovořit vůbec, natož s někým, kdo je naplněný energií kladnou. Takže máte buď možnost se nechat zaplnit zápornou energií a sestoupit na jeho úroveň a nebo to vzdát.

Jak se tedy k negativním lidem a k jejich výpadům stavět?

1) ODHALENÍ

Když jsem jako mladá holka pár let po revoluci prohlásila, že budu létat po celém světě, všichni si klepali na hlavu. Když jsem potom začala nejprve klasickou Karosou a o nějakou dobu později letadlem poznávat jeden stát za druhým, smát se přestali. Ale nezmlkli. Nejdřív jedovatě vyprávěli, kde na to beru peníze. Když bylo za nějakou dobu více, než zřejmé, že cestovní ruch není úplná práce finančních outsiderů, chrlili další jedy.

Jak jsem se mohla tak rychle vypracovat, kdo mi pomohl, a spoustu jiných, fiktivních  scénářů, které o pravdu ani nezavadily.

To, že jsem na svém snu tvrdě pracovala několik let najednou nikdo neviděl nebo nechtěl vidět? A podobný scénář se opakoval, když jsem rozjela první charitativní pomoc nebo založila projekt Detoxikuj život. Nejde totiž o to, co si vytyčíte, ani kolik překážek musíte po cestě za svým snem zdolat. Jde o to, že žijete v jiné realitě, v pozitivním módu. To se mezi negativními záškodníky neodpouští.

Kdo jsou vlastně tito lidé? Kteří mají neustálou potřebu někoho pomlouvat, špinit a dokonce poškozovat?

K tomu, aby člověk něco v životě dokázal, je velmi důležité udržení pozornosti směrem ke konkrétnímu cíli. Svému cíli.

Cesta, která se díky tomu začne v našem životě odvíjet nemusí být vůbec potažená hladkým asfaltem. Může být pěkně kamenitá, plná překážek, děr a padlých stromů, které je nutné přelézt. A tento proces je vždy vykročení z vaší obvyklé (pohodové a již velmi dobře známé) zóny.

To je proces, který se pojí s bolestí a nasazením všech sil.

V určité etapě se nám jde lépe, občas se nám jde o trochu hůř. Důležité není v jaké etapě právě jsme, ale zda se pořád posouváme dál.

Ten, kdo se posouvá, má pořád možnost něco dokázat a převzít za svůj život plnou zodpovědnost.

Ti, kdo přešlapují na místě a mají strach vystrčit byť jen nos z té jejich komfortní ulity, nikam nesměřují. Postávají, pozorují, hodnotí, soudí a vztekle nebo s nenávistí sledují každý váš krok.

A hned v druhém kole začnou zpochybňovat vše, co vidí u těch, kteří právě kráčí po té jejich (někdy lehčí a někdy složitější) cestě, která někam vede.

Je to škoda. I když i já mám s takovými zkušeností nepočítaně, cítím k nim jenom lítost. Stačilo by, aby změnili úhel pohledu, vykročili z rybníka plného negativity a posunuli se tam, kam nyní, v zajetí záporných myšlenek jejich fantazie ani nedohlédne.

Jenže, ať je to jak to je, je to jejich volba a i tuto je nutné respektovat. 

2, PAVOUČÍ SÍŤ A PRUDKÝ DÉŠŤ

Když pochopíme, že škodolibé řeči mají většinou lidé, kteří nikam nesměřují (ať už díky strachu nebo pohodlnosti), musíme pochopit i další důležitou věc.

Ať už budete dělat cokoliv, bude to někdo z tohoto tábora hodnotit.

Vždycky se někdo najde, kdo si vás vezme na paškál.

Podstatné není, zda to bude dělat jeden nebo deset dalších, ale jak se k této skutečnosti postavíte vy.

Dokud nikdo nenaruší vaši osobní pavoučí síť a vy ji udržíte vlastním nasazením pevnou a odolnou vůči poryvům větru a deště zvenku, máte vyhráno. Pamatujte na to. Nejde o to, co říkají oni. Důležité je, čemu věříte vy.

Takže neberte si nic z toho, co se o sobě dozvíte osobně. Veškeré tyto informace vypovídají pouze o zdroji, který je poslal dál.

3, ZAKAŽTE SI ZRCADLO

Pamatujte si, že neprospěšné, záporné myšlení je kvalitní program se zlým softwarem. Lidé, kteří ho hojně využívají mají jedno společné. Chovají se negativně každý den, k mnoha a mnoha lidem v mnoha situacích.

Dělají to proto, aby z vás dostaly (pro vás) neprospěšné emoce a pocity přeměněné do energie, která je velmi dobře nabíjí a živí.

Tudíž váš vztek, lítost, úzkost, vaše pocity, že už to dál nevydržíte nebo nezvládnete. To přesně potřebují.

Ve chvíli, kdy jim tuto energii neposkytnete, vydrží to možná ještě nějakou krátkou dobu, ale potom půjdou o dům dál a najdou si novou oběť. Jejich nepřejícnost je neustále nutí hledat další a další zdroje energie, které můžou vysát.

Vy máte dvě prospěšné možnosti:

• Můžete úpornou snahu těchto lidí dostat z vás negativní emoce (úzkost, závist, pomstychtivost) pozorovat a nereagovat vůbec.
• Můžete jejich jednání otočit proti nim a s odzbrojujícím úsměvem jim poděkovat za (jakýkoliv) zájem o vaši osobu. Tato technika je na ovládání se náročnější, ale má pozitivní dosah pro vaše okolí (pokud ji ustojíte). Udržíte u sebe ,zájem zla“ déle a i když na vás nebude moct, alespoň ušetříte ty, na které by se sneslo záhy po vás.

Třetí možnost, že se necháte semlít zlostí a negativismem okolí záměrně nezmiňuji. Pokud se vám to děje, změňte to. Začít můžete tady:

Lidé, kteří budují svůj život a směřují k nějakému vytyčenému cíli (a je úplně jedno, zda jde o cíl dlouhodobý, typu ukončená VŠ nebo o cíl krátkodobý, typu uběhnout za měsíc 5km vcelku) neztrácí svůj čas ani energii negativním hodnocením ostatních.

Naopak, tito lidé se snaží porovnávat pouze svou včerejší verzi s tou dnešní a z tohoto srovnání zjistit, kam se posunuli a kolik kroků je ještě před nimi.

Zlí záporňáci vždycky byli a vždycky budou.

Je to nejpohodlnější model lidské existence, zkrátka nic nevytvářejí, nebudují ani za ničím nesměřují. Pouze boří hrady z kostek (rozumějte touhy a vize) jiných lidí a snaží se je rozložit natolik, aby i oni upustili od svých cílů a potupně se zařadili mezi ně.

Jediný prospěšný způsob, jak omezit jejich rozpínání se ve světě, je vzít jim jakýkoliv zdroj energie.

Tudíž žijte šťastně a ignorujte jejich snahy. A třeba i oni jednou dojdou k tomu, že potřebují pomoct nasměrovat na cestu, která vede někam a opustit tu, která je nikam nedovede.

PS: Pokud jste se našli na té neprospěšné straně barikády, není nic ztracené. Chcete-li, stáhněte si Tahák proti negacím zdarma 🙂

Kdo je Bára?