Syndrom vyhoření se v dnešní době stává stále častějším tématem. Lidé, kteří zažívají vyhoření, jsou pořád unavení, bez motivace a energie. Mají pocit, že ztrácí kontrolu nad svým životem. Práce, vztahy a každodenní povinnosti je mohou pohltit natolik, že je všechen tlak zlomí. A právě v takových chvílích je důležité přijmout svůj aktuální stav jako výchozí bod a začít znovu. Co je syndrom vyhoření, jaké jsou jeho příčiny a jak z toho ven?
Syndrom vyhoření, anglicky nazývaný jako „burnout“ ,není jen obyčejná únava nebo špatná nálada. Jde o stav chronického stresu, který doslova vysává energii z našeho těla i mysli. Lidé se cítí neustále vyčerpaní, ztrácí radost z věcí, které je kdysi naplňovaly, a jsou pořád cyničtí. A co je nejhorší – mohou mít pocit, že už nikdy nebudou tak dobří, schopní nebo úspěšní. Je to začarovaný kruh neprospěšného myšlení, který je destruktivní.
Syndrom vyhoření přichází pomalu, takže může být těžké ho podchytit v počátku. Pokud nevěnujeme pozornost tomu, jak se cítíme a jaké signály nám dává naše tělo, nemusíme si toho nejdřív ani všimnout. Řekneme si, že máme pár horších dnů, pak týdnů a tak dále. A najednou zjistíme, že už nemáme sílu ani na úplně obyčejné věci.
Proč syndrom vyhoření vůbec vzniká? Za vyhořením často stojí tlak. Tlak z práce, z rodiny, ale i z nás samotných, když si toho na sebe nakládáme víc, než zvládneme. Perfekcionismus, potřeba neustále dokazovat svou hodnotu nebo chybějící sebehodnota, strach ze selhání – to všechno žene některé lidi do bodu, kdy už nemohou dál. Co k tomuto bodu může vést? Každý to má jinak, ale možná vás trápí tohle:
Abychom mohli lépe porozumět sami sobě, je důležité vědět, co se vlastně s námi děje. Syndrom vyhoření se obvykle vyvíjí ve třech fázích: fáze poplachová, fáze odporu a fáze vyčerpání, kdy dochází k samotnému vyhoření. Tyto fáze se projevují jak na mentální, tak i na tělesné úrovni.
V počátečních fázích se člověk ptá: „Co mám dělat?“ nebo „Jak zvládnu tuto těžkou situaci?“ To jsou otázky, které si klademe na začátku, kdy se ještě pokoušíme situaci řešit. Jak syndrom pokračuje, nastupuje frustrace a pocit bezmoci. Pohlcuje nás pocit, že nemáme nic pod kontrolou. V této fázi je běžné zhoršení paměti a soustředění, jakoby mozek „vypnul“ a nedokázal se už s ničím vyrovnat.
Je důležité nepřehlížet to, co nás trápí a co užírá naši mysl, když kvůli tomu ztrácíme energii. Pojďme se spolu podívat, jaké má syndrom vyhoření příznaky v různých oblastech našeho života. Je totiž klíčové všimnout si jich co nejdříve. Jak na to reaguje tělo a naše mysl?
Příznaky syndromu vyhoření mohou být u každého člověka odlišné a lidé si je často nechtějí přiznat. Z pohledu někoho jiného se nám lidé se syndromem vyhoření mohou zdát odloučení a cyničtí. V práci se vyhýbají úkolům, v osobním životě se izolují od ostatních. Postupně přichází pesimismus a ztráta důvěry v sebe i v ostatní. Mnohdy se to pak časem odrazí na vztazích a práci.
TIP: Zákon přitažlivosti, jak funguje a jak ho používat
Možná si teď říkáte, že tohle se vás netýká, že se to vám nebo vašim blízkým stát nemůže. Ale syndrom vyhoření může potkat kohokoliv, i když vám to tak třeba nepřipadá. Mezi rizikové skupiny patří lidé, kteří mají velké pracovní nasazení a jsou většinou velmi motivovaní. Lidé, kteří si toho na sebe berou víc, než zvládnou. Vysoké nároky, které na sebe kladou, mohou být příčinou jejich vyhoření. Mohou to být lidé z jakékoliv profese, ale i studenti, školáci nebo maminky na mateřské.
TIP: Jak změnit práci?
Pokud se cítíte na dně a nevíte, jak z toho ven, mám pro vás 3 tipy, které vám mohou pomoci překonat zacyklené negativní myšlení spojené s vyhořením. Protože už jen to, že jste si uvědomili, že jste vyhořeli, a chcete to změnit, je první krok správným směrem. Teď je potřeba přijmout svůj aktuální stav jako výchozí bod a začít znovu.
Možná je to těžké přijmout, ale svůj život si tvoříme sami, ať už vědomě či nevědomě. Způsob, jak přemýšlíme, ovlivňuje naše nastavení mysli i realitu, kterou tvoří to, na co myslíme. Pokud se utápíme v negativních myšlenkách a neustále se vracíme k tomu, co bylo a co se nám nelíbí, je to pro náš život velmi neprospěšné.
I když se cítíme v začarovaném kruhu negativního myšlení, právě teď je nejlepší chvíle to změnit. Zaměřme svou mysl na pozitivní myšlení, které je pro nás prospěšné. To změní i naši vibraci. A protože zákon přitažlivosti funguje, začne se měnit i náš život.
TIP: Chcete se dozvědět více o zákonu přitažlivosti a naučit se ho používat v praxi? Vytvořila jsem online program Zákon přitažlivosti v praxi, ve kterém se naučíte vědomě tvořit to, co chcete.
Syndromu vyhoření často předchází zmíněný tlak. Aby se nám ulevilo, často si namlouváme prázdné fráze, že jsme nejlepší, přestože tomu sami nevěříme, a ve své mysli stejně víme, kde jsou naše nedostatky. Místo prázdných frází na to zkusme pohlédnout se skromností, pokorou a nadhledem. Udělejme si svou vlastní osobní inventuru a uvědomme si své silné stránky i své rezervy.
Tento přístup nás neposouvá k frustraci, ale k zaměření na naše vnitřní zdroje a oblasti, kde se můžeme zlepšit. A především se přestaňme kritizovat, pokud něco nezvládneme přesně podle svých představ nebo nároků. Důležité je, že jsme se snažili udělat to nejlépe, jak jsme v danou chvíli uměli.
Názory druhých nás ovlivňují víc, než si uvědomujeme, a jsme často závislí na vnějším hodnocení. Často máme pochybnosti, cítíme se nejistě a potřebujeme podporu od našich blízkých. Místo toho, abychom říkali: „Tak jak to asi dopadne, co myslíš?“ a podobné věci, kterými si vlastně o podporu říkáme, zkusme s pokorou zpochybnit své slabé stránky.
I když vám to teď možná zní divně, je velký rozdíl, když svému blízkému řekneme: „Přestože jsem se tomu věnovala a učila se to, nemusí se to podařit, jak bych chtěla.“ Protože tohle je otevřený přístup, kdy to říkáme upřímně. Výsledek je obvykle takový, že nás naše okolí začne podporovat a ujišťovat o našich schopnostech. Získáte obrovskou vlnu pozitivní energie a zpětné vazby na všechno, co umíte a co jste už zvládli.
Syndrom vyhoření často pramení z přetížení úkoly, které na sebe naložíme, a vede ke stresu, když je nezvládáme. Ačkoli se to může zdát zvláštní, někdy je dobré záměrně si stanovit vyšší cíle nebo náročnější úkoly. Možná si teď říkáte proč, když to pak vede k vyhoření. Ale když se postavíte do zjevné nevýhody, budete k sobě méně kritičtí a pocit neúspěchu bude menší, protože jste si záměrně stanovili vyšší cíl.
Tento přístup snižuje tlak na výkon a zároveň nám pomáhá se zlepšovat, aniž bychom byli přehlcení, pod napětím, tlakem nebo vystresovaní. Navíc je jedno, jestli takto otočíte tlak v práci nebo třeba doma či ve škole, protože to jde využít všude.
TIP: 23 jednoduchých kroků, jak si změnit život k lepšímu
Abychom mohli tyto rady lépe praktikovat v praxi, mám pro vás takový malý návod, jak na to. Ať se pouštíte do jakéhokoliv úkolu, nastavte si větší cíl. Například pokud se učíme cizí jazyk a máme za úkol naučit se 10 slovíček, zkusme se naučit 20. Může to mít totiž jen dva výsledky. Může se nám to podařit, a tím pádem naše pochybnosti o výkonu zmizí a budeme mít dobrý pocit z dokončení úkolu, nebo se to prostě nepovede.
Když nastane druhý případ, naše podvědomí bude vědět, že jsme si záměrně naložili víc, než jsme museli, a nebude nás za to trestat. Hlavní je najít pravou míru, aby cíle byly splnitelné. Pokud přece jen v něčem cítíte stres, že neuspějete nebo prohrajete, zkuste na to jít jinak.
Syndromu vyhoření se dá předcházet, pokud se naučíme dávat sami sebe na první místo. Prevence je klíčem k tomu, abychom mohli dlouhodobě fungovat s energií, radostí a chutí do života. Vyplatí se věnovat čas a pozornost sobě samým dříve, než nás přetížení a stres začnou ovládat. Jak na to?
Samota může být pro lidi, kteří prochází těžkým obdobím, náročná. Mnohdy se izolují od ostatních a utápí se v negativních myšlenkách. Proto budujme a udržujme vztahy s lidmi, kteří jsou pro nás inspirací a je nám s nimi dobře.
TIP: 4 afirmace, které vám změní život
Často máme tendenci tlačit na sebe víc, než je zdravé, a než můžeme zvládnout. Učme se stanovovat si reálné cíle, které splníme bez vyčerpání. A hlavně se nebojme říkat druhým NE, když cítíme, že už je toho na nás příliš. Nemusíme vyhovět všem. Náš čas i energie jsou vzácné a je na nás, kam je vložíme.
TIP: Trvalé štěstí aneb jak být dlouhodobě šťastný
Rodina, práce, osobní život a koníčky jsou místa, kam chceme směřovat naši energii a čas. A právě v tom nám často chybí rovnováha. Zdravý balanc (známý také jako work-life balance) mezi vším, co chceme nebo potřebujeme dělat, je důležitý. Naučme se rozdělit a naplánovat si čas tak, abychom zvládali to, co je pro nás důležité.
Kvalitní spánek a pravidelný odpočinek nejsou luxusem, ale základní potřebou každého z nás. Zkusme do svého dne zařadit malé relaxační pauzy – třeba protažení, pár hlubokých nádechů nebo krátkou procházku. Mimo práci mohou pomoci aktivity jako jóga, meditace nebo relaxační techniky. I pár minut denně udělá hodně.
Zaměřme se více na to, co cítíme, co nám říká naše intuice, a věnujme prostor svým emocím. Pokud se necítíme dobře, zeptejme se sami sebe: „Jak se teď cítím? Co potřebuji?“ Nepotlačujme a nepřehlížejme své emoce a signály, které nám dává naše tělo. Pokud se na ně zaměříme, získáme větší možnost se podívat do hloubky našeho nitra a získat k sobě větší pochopení.
Kdo je autorka?
Bára je symbolem prospěšného myšlení v ČR a je také maminkou úžasných bytostí. Stojí za projektem osobního rozvoje Detoxikuj život, který pomohl tisícům lidí při objevování jejich sebehodnoty a probuzení vnitřní síly při vytváření prospěšnější verze jejich života. Je autorkou knih Detoxikuj život, trilogie Luna z lůna a bestselleru Maják v srdci.
Vytváří specifické fungující metody a online programy, díky nimž se lidé vrací ke své síle. Své poselství šíří prostřednictvím přednášek napříč Českem a Slovenskem a pořádáním vědomých seminářů a campů.