Bod zlomu a 5 kroků, jak přeprat svou mysl na pozitivní myšlení

Proč je tak těžké udržet si pozitivní myšlení? Proč nás to pořád táhne zpátky na cestu plnou pochybností a starých vzorců? Abychom mohli nastartovat opravdovou změnu a posunout se dál, potřebujeme se zbavit iluzí o tom, kdo jsme. Potřebujeme si dovolit „rozpustit“ staré představy, které o sobě máme. Jak najít svou pravou cestu a pozitivní myšlení?

Co je pozitivní myšlení

Pozitivní myšlení je způsob, jakým nahlížíme na svět, na události i sami na sebe. Je to nastavení mysli, které nám umožňuje i v obtížných situacích vidět příležitosti k růstu, hledat radost i v maličkostech a zachovat si vnitřní klid.

Pozitivní myšlení není o tom, že bychom popírali realitu nebo se snažili ignorovat negativní aspekty života. Jde o schopnost vědomě volit, kam zaměříme svou pozornost. Zda se budeme utápět v problémech, nebo raději hledat řešení a učit se z každé situace. 

Naše myšlenky tvoří základy naší reality – to, co si neustále opakujeme a na co se zaměřujeme, postupně formuje náš pohled na svět, a tím i naše jednání.

TIP: Jak funguje zákon přitažlivosti a jak ho používat?

Jistota jako iluze bezpečí

Často se bojíme změn, protože jsou spojené s neznámem, které nám přináší nejistotu. I když víme, že současný stav nás nenaplňuje, často se raději jednoduše držíme toho, co známe, přestože nám v současném nastavení není dobře. Tento strach z neznámého může být zásadní překážkou na cestě k lepšímu životu. Vlastně by se dalo říct, že naše současná jistota je pouhou iluzí bezpečí. Pokud nastavíme svou mysl na pozitivní myšlení, uvidíme i v nejistotě možnost k růstu.

Náš největší problém je strach ze změny

Začnu ale tím, proč lidé postrádají pozitivní myšlení a co jim v tom brání.  Největším problémem je připuštění si toho, že se budeme muset celí „rozpustit“. Rozpustit představu o tom, kdo jsme. Máme ji totiž o našem životě i sami o sobě, o dětech, partnerech, rodičích, přátelích a lidech, kteří se k nám nějak chovají. Nechápeme, že to, čemu věříme, co si myslíme sami o sobě a také o jiných, není pravda. 

Jenže právě představa, že to celé musíme změnit, nás bolí a děsí. A ve chvíli, kdy se to začne dít, máme strach a nevíme, co s tím. Pak se snažíme se vrátit na jakoukoliv známou cestu. Asi víme i to, že často budeme raději v toxickém vztahu nebo nebudeme mít odvahu změnit práci, a to jen proto, že danou situaci už dobře známe. Nevědomost, která se pojí se změnou, je pro nás často zásadní překážkou.

TIP: Jak se zbavit strachu?

Jak poznáme, že potřebujeme změnu?

Chci říct pár slov i o tom, jak se dostaneme do bodu, kdy to už nemůžeme vydržet. Obvykle nás něco nakopne – setkání, kniha nebo třeba nemoc. Přijde impulz, který je pro nás zásadní v tom, že si uvědomíme vnitřní tlak a nepohodlí, že něco v našem životě není v pořádku, že s námi něco nesouzní a není v rovnováze.

Sice jsme odhodlání ke změně a víme, že nechceme to, co žijeme teď, ale nejde nám to. Pořád nás něco tahá zpátky do starého způsobu žití a nemůžeme se z toho dostat. Pak máme pocit, že stojíme zase na začátku.

TIP: Máte pocit, že se nemůžete posunout a že vás vaše vzorce a programy stahují zpět? Pomohu vám se jich zbavit v mé Akademii štěstí, kde se naučíte žít takový život, jaký opravdu chcete.

Rozpouštění starých představ

Sama jsem si tím prošla. Mnozí se mě ptají, co pro mě bylo v tomto procesu nejtěžší. Rozhodně to bylo ono „rozpouštění“ starých představ o sobě a o druhých. 

Jenže ve chvíli, kdy si uvědomíme, že to jsou jen představy, se může začít něco dít. To pro mě byl zásadní bod. Možná právě tento článek bude pro některé z vás bude impulzem, abyste se nevraceli tam, kam nechcete. 

Jak nás ovlivňují programy z dětství

Když se narodíme, jsme jako čisté, otevřené bytosti, ačkoli to možná zní ezotericky. Jak dospíváme, postupem času přejímáme vzorce a přesvědčení okolí. Pokud vyrůstáme v prostředí plném pozitivních podporujících myšlenek, vnímáme sami sebe jinak než člověk, který zažívá opak. Tyto programy v nás pak žijí jako hluboce zakořeněné pravdy, které ovlivňují, jak vnímáme sami sebe i své okolí.

TIP: Jak uzdravit své vnitřní dítě?

Co když není prostředí láskyplné?

Pozitivní, láskyplné a upřímné prostředí je značka ideál, ale rozhodně ne každý to tak má. Když nás někdo ponižuje, shazuje a znevažuje nás, máme pak mnohdy pocit, že nestojíme za nic, a to jak v dětství, tak i potom v dospělosti. Takových programů, které se na nás nabalují, jsou stovky. 

Tato schémata přijímáme jako „pravdu“ o sobě. Myslíme si, že jsme takoví, jak nám ostatní řekli – že nejsme dost dobří, talentovaní nebo že si lásku nezasloužíme. Všechny tyto vzorce nás formují a omezují. Pochopení, že se můžeme změnit, je klíčový moment.

Bod zlomu aneb když cítíte, že takhle už dál nechcete

Každý z nás může dosáhnout bodu, kdy už to prostě nemůže vydržet. Tíží nás psychické vyčerpání, cloumají s námi základní emoce, trápí nás třeba i nefunkční vztahy. Možná se to zdá jako beznadějný stav, ale ve skutečnosti jde o začátek nové cesty. Potřebujete si připustit, že život, jaký jste doposud žili, vás neuspokojuje. A že potřebujete začít znovu, bez všech starých očekávání a strachů.

TIP: 23 jednoduchých kroků, jak si změnit život k lepšímu

Jak poznat, že jste v bodu zlomu

Možná právě teď přemýšlíte, zda jste v bodu zlomu. Baví vás život, cítíte z něj hravost, radost a jednoduchost, nebo přesně naopak? Co může být znakem bodu zlomu?

• Emoční vyčerpání,
• neustálá únava,
• pocit, že chcete změnit svůj život k lepšímu,
• máte nízké sebevědomí,
• chybí vám sebeláska,
• máte problém se sebehodnotou,
• chybí vám smysl života,
• deprese.

Uvědomění, že to tak je, je bolestné. Jsou to stavy, kdy člověku dojde, že není šťastný. K vašim nepříjemným pocitům se pak přidá sebeovlivňování, že neumíte být vděční za to, co máte. Začnete se vinit z toho, že jste nedostateční v emoční rovině, a znovu si ubližujete. A ve chvíli, kdy si ubližujete proto, že nežijete svůj život, se cítíte ještě hůř.

Bod zlomu jako nový začátek

Ve chvíli, kdy vnímáte, že vás život neuspokojuje, je nutné se zastavit a připustit si, že je potřeba dosavadní představy skutečně rozpustit. Sice to zní děsivě, ale je to nový začátek, od kterého se můžete odrazit. 

V takovém bodě to ale není o tom, že za sebou rychle spálíte všechny mosty a odjedete někam daleko. Je to bod, kdy byste se mohli na sebe podívat zvenku a pochopit, že doposud to bylo jen přežívání a že byste se měli vrátit ke své vlastní podstatě. Pokud nenaváže vztah sami se sebou, pravé štěstí nepocítíte. 

TIP: Jaká je vaše sebehodnota? Aneb cesta za poznáním

Rozum vs. vaše pravé Já

Máte někdy pocit, že vám hlava říká něco úplně jiného, než cítíte, že je pro vás správné? Podívejme se na to jako na naše dvě Já. První je myšlenkové a rozumové Já, zatímco to druhé je Já naší duše. Pokud bude váš život ovládat myšlenkové Já, nespojíte se se svou duší. Abyste mohli tohle myšlenkové Já rozpustit, což je složité, bolestné i traumatizující, je nutné si přiznat, že vše, co dosud bylo, může zmizet. 

Plníte očekávání druhých

Je důležité si uvědomit, že nemusíme vůbec nic. Nemusíte splňovat žádná cizí očekávání, ideály nebo plnit sny jiných lidí. Žijte to, co cítíte uvnitř sebe, že je pro vás správné.

Zbláznili jste se?!

Ostatní vám možná budou říkat, že jste se zbláznili, když třeba opouštíte práci, bydlení nebo partnera. Masky začnou padat a lidi okolo to nechápou. To je opět další těžký přelom, protože když vás blízcí nepodpoří a ještě vám to ztěžují, opět kolísáte na své cestě. Máte pocit, že když to všichni říkají, tak to asi není dobré. Jenže zároveň vnímáte, že pro vás to dobré je. Křižovatek je spousta, a to do doby, než vaše myšlenkové Já prohraje a zvítězí Já vaší duše.

Přehráním videa souhlasíte se zásadami ochrany osobních údajů YouTube.

Zjistit vícePovolit videoVždy povolit Youtube videa

Kdy jste to opravdu vy

Hodně lidí se ptá, jak poznají, zda se řídí svým myšlenkovým Já, nebo svým pravým Já. To je celkem jednoduché. Když jste to doopravdy vy, cítíte dobré emoce, cítíte se skvěle. Jakmile vás myšlenkové Já do něčeho tlačí (protože se to má, protože se to tak dělá atd.), tak to děláte, ale s frustrací a cítíte se špatně.

Uvědomte si, že na vás není nic špatného. Pokud vaše myšlenkové Já rozhodovalo a vašemu pravému Já se to nelíbí, bude se bouřit. Budete se cítit hůř a bude chtít něco změnit. Takto to zaručeně poznáte.

TIP: Jak zvládnout vztek?

Každá cesta je v pořádku

I když možná budete dělat nelogické věci po vaše okolí, budete to vy. Každá cesta je v pořádku, pokud cítíte, že vyrážíte po své vlastní cestě. Z mého pohledu je to vážné rozhodnutí, je to práce. Napřed vás to bude děsit, pak vás to bude nutit k akci. V životě, který není váš, klid nenajdete. 

5 kroků, jak najít svou pravou cestu a pozitivní myšlení

Když si od teď budete o sobě i o druhých cokoliv myslet, ptejte se sami sebe na jednu otázku. Ptejte se, jestli to pravda. Jestli je skutečně pravda, že něco nezvládnete, nemůžete něco zkusit znova nebo že daný člověk je takový a takový.

Protože ve chvíli, kdy si za každou myšlenkou položíte tuto otázku, dojde vám, že jste se mýlili. Vše může být jinak, než se vám na první pohled zdá. Ten film, který máte v hlavě, tvoříte vy. A to každým vaším výběrem myšlenky a pocitu z ní. Z toho tvoříte svůj život. 

Jak najít svou pravou cestu a vnitřní klid, aby pozitivní myšlení zvítězilo?

Jaké lidi máte ve svém okolí?

Jsou ve všem okolí správní lidé, kteří vás podpoří, kteří vám věří, smějí se s vámi, kteří vás přijmou bez podmínek, takové, jací jste a jací možná budete? Pokud tyto lidi kolem sebe nemáte, zamyslete se nad tím, proč tomu tak je, a změňte to. Protože díky takovým lidem si pozitivní myšlení udržíte mnohem snáz.

2. Je vaše srdce otevřené novým lidem?

Otevřeme své srdce i cizím lidem. Neradi k sobě pouštíme cizí lidi a držíme si odstup. Když se s námi budou dít změny, budou nám do života přicházet noví lidé s určitým poselstvím. Mohou to být lidé, kteří mohou být našimi novými kamarády nebo třeba i partnery. Vnímejme je, přestaňme je jen přejíždět pohledem. Je to důležité.

Máte štěstí na prvním místě?

Naše štěstí a šťastné prožitky musí být na prvním místě. Nevylučuje to, že budeme činit štastnými jiné lidi. Jenže to nejde, pokud se primárně nestaráme o své vlastní potřeby. Je to jako v letadle, první nasaďme kyslík sobě, potom ostatním. Protože jinak se může stát, že nezachráníme nikoho.

Umíte odpouštět?

Odpuštění je proces s velkou váhou. Nemá co dělat s prominutím, jak si mnoho lidí myslí. Není to o tom, že zapomeneme, co se stalo. Odpouštíme negativní emoce ze sebe. Díky tomu můžeme udělat sami v sobě prostor a přepnout svou mysl na pozitivní myšlení.

TIP: Odpustit neznamená prominout. Jak odpuštění zvládne každý?

Jste vy sami to, co očekáváte od druhých?

Pokud chceme vidět změnu ve svém okolí, začněme u sebe. Chceme více laskavosti? Buďme laskavější k lidem. Chceme více lásky? Buďme milejší a dávejme víc lásky ostatním, objímejme lidi a říkejme jim, že je máme rádi. Chceme lepší finanční ocenění? Přispějme někomu, kdo to potřebuje. Vnímejme potřeby ostatních. Pokud budeme dělat to, co očekáváme my sami, energeticky povýšíme svou vibraci na úroveň, ze které není jiné cesty než k našemu prospěšnější žití.

Jsme nekonečné bytosti, které mohou dělat nekonečně mnoho věcí. Můžete na sebe začít nahlížet znovu tak, jako když jste se narodili.