Pár dní už bylo letos krásně. Slunce pražilo a mnoho z nás registrovalo šmouhy, které je třeba umýt z oken. Jenže, i když se to zdá možná paradoxní, i v tyto krásné dny mnoho z nás neví kudy kam a šmouhy na duši nepustí ani pod nánosem tekutého písku.

Možná to znáte z vlastní zkušenosti. Jeden den máte pocit, že všechno s lehkostí zvládnete, a druhý den se propadnete do naprostého zoufalství. Výkyvy nálad dokážou náš vnitřní svět převrátit naruby. Proč se vlastně naše emoce takto střídají a jak z této vyčerpávající houpačky vystoupit?

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

• Krize není selhání: Výkyvy nálad jsou přirozenou zprávou těla a mysli, že se uvnitř něco děje a potřebujete zvolnit.
• Štěstí je přirozený stav: Pokud ho necítíte, neznamená to, že je s vámi něco špatně, jen je vaše pozornost stažená k neprospěšným věcem.
• Poznejte varovné signály: Ztráta zájmu, izolace a neschopnost zvládat běžné dny ukazují, že už nejde jen o běžný výkyv.
• Kdy vyhledat odborníka: Pokud tyto výkyvy trvají týdny a nezlepšují se, propadáte se do extrémů nebo máte myšlenky na odchod z tohoto světa (Linka první psychické pomoci 116 123, nonstop, zdarma), vyhledejte lékaře.
• Přivítejte své pocity: Boj s emocemi vás vyčerpává, zatímco jejich přijetí jim bere sílu a uvolňuje vnitřní tlak.
• Změna začíná uvnitř: Pouhá změna vnějších podmínek málokdy přinese trvalou úlevu, pokud nezačnete řešit své nitro.

Co jsou výkyvy nálad a proč se jim říká emoční houpačka

Výkyvy nálad nejsou selháním, je to zpráva vašeho těla a mysli, že se uvnitř něco děje. Stres, únava, nedostatek spánku, velké životní změny nebo dlouhodobě potlačené emoce – to všechno funguje jako spouštěč. Když se tyto faktory nasčítají, naše vnitřní rovnováha se naruší a my zažíváme stavy, kterým se lidově říká emoční houpačka.

Podle mě je štěstí náš naprosto přirozený stav bytí, se kterým jsme na tento svět přišli. Pokud ho právě teď necítíte, neznamená to, že je s vámi něco špatně. Znamená to jen, že vaše pozornost je stažená k věcem, které vám neprospívají. Vzpomínám si na svůj rok 2016, kdy mi během pár týdnů odešla maminka, babička i blízká kamarádka a rozešla jsem se s otcem svého syna. Byla to obrovská zátěž. Nevím, kde jsem tehdy sebrala sílu — měla jsem malé dítě a člověk fungovat musí. A tak jsem fungovala.

Tehdy jsem pochopila, že pokud se chceme vrátit k trvalému štěstí, neobejde se to bez toho, abychom se naučili s emocemi vědomě pracovat. Negativní pocit nebývá důkazem vaší vnitřní slabosti, je to často jen informace, že držíte přesvědčení, které stojí za to přehodnotit. Pokud zažíváte dlouhodobé životní vyčerpání, je pochopitelné, že se to odrazí na vaší náladě a vnímání světa.

Příběh, který možná znáte (nebo právě žijete)

Šla po chodníku, hlavu svěšenou mezi rameny a v ruce lísteček, který žmoulala mezi prsty. Pomalu zvedla hlavu a upřela pohled na náměstí, které bylo před ní. První jarní slunce se činilo v plné síle. Dvě důchodkyně na lavičce lačně nastavovaly tvář prvním paprskům a mladé maminky s kočárky postávaly pod řádně sestříhanou alejí okrasných stromků.

Rozchod s partnerem, ztráta zaměstnání a do toho se odstěhovala Pavlína. Ta Pavlína, která po jejím boku byla od jejích 10 let. Na den, kdy na sebe narazily s plným tácem ve školní jídelně, nelze zapomenout. Jenže dostala životní šanci. Přišla nabídka práce v dalekém Japonsku a jejich kontakt se během pár měsíců scvrkl na minimum.

Měla pocit, že na ní padá úplně všechno. Na jarně vyzdobené výlohy měla už po pár dnech alergii. Rádoby pozitivní skeče plné sluníčkové energie od moderátorů v jejím oblíbeném rádiu ji dováděly k šílenství.

Sakra, to nikdo nechápe, že v krizi je objetí zimního ponurého večera mnohem přívětivější, než zářící žlutý kotouč na modré obloze, který vám neustále připomíná, jak váš život stojí za nic? Slzy se začaly drát z očí ven. K autu naštěstí zbývalo jen pár kroků.

Klíč do zámku trefila na první pokus, zabouchla za sebou dveře a klesla na zem. Už nevnímala, že se jí z tašky kutálí jablka na všechny strany. Bylo jí to jedno. Ve chvíli, jako byla tato, měla pocit, že už nikdy nebude šťastná. Emoce v ní řádily zřejmě na houpačce.

Pokládala si den co den otázku, jak to vše strávit a začít jinak. Přece jen nebyla placena jen za svou existenci a musela nějakým způsobem fungovat. Ale šlo to hůř a hůř. Naivně se upínala se k jaru, k prvnímu sluníčku a tak vůbec. K době, kdy přece vše vypadá tak nějak pozitivněji. Jenže nyní si musela přiznat, že to evidentně takto jednoduché není.

Kdy jde jen o výkyv nálady a kdy je to varovné znamení

Někdy se prostě jen špatně vyspíme nebo máme neprospěšný den. Krize ale nastává ve chvíli, kdy se z občasného propadu stane trvalý vnitřní chaos. Jak poznáte, že už v sobě nesete skutečnou zátěž, které je třeba věnovat pozornost? Zkuste si upřímně odpovědět na následující otázky:

• Přistihujete se, že najednou nezvládáte běžné denní věci? Zapomínáte, ztrácíte zodpovědnost a máte pocit, jako byste žili ve vakuu, kde věci, které dříve fungovaly samy, najednou drhnou.
• Cítíte vědomou osamělost a stahujete se od lidí? Nejde o samotu pro načerpání síly, ale o izolaci, protože máte pocit méněcennosti a nechcete, aby vás někdo takto viděl.
• Hledáte příčiny svého stavu neustále jen ve vnějších okolnostech? Máte pocit, že za vaši náladu může partner, šéf nebo počasí, a uniká vám, že zrcadlo problému leží uvnitř vás.
• Upozorňuje vás okolí na změnu chování, kterou si vy sami nepřipouštíte? Blízcí vidí, že se něco děje, ale vy se je snažíte přesvědčit, že je vše v naprostém pořádku.
• Ztratili jste kontakt s tím, co vás dříve dělalo šťastnými? Věci, které vám dříve přinášely radost a vnitřní klid, ve vás najednou nevyvolávají vůbec nic.
• Cítíte, jak ve vás narůstají iracionální obavy? Tělo reaguje stažením a vy nevíte, jak se zbavit strachu, který zdánlivě nemá žádnou konkrétní příčinu.

Tyto signály nejsou chybou v programu, ale moudrou reakcí vašeho těla, které volá o pozornost. Neignorujte je. Je to pozvánka k tomu, abyste se podívali hlouběji do svého nitra.

Kdy vyhledat odbornou pomoc

Často mi píšete a ptáte se, jak poznat hranici, kdy už na to člověk nestačí sám. Chci zde velmi jasně říct, že nejsem lékařka ani psycholožka, ale pracuji s lidmi na úrovni vědomí a duše. Pokud vaše výkyvy nálad trvají týdny a nezlepšují se, propadáte se do extrémních stavů, máte myšlenky na odchod z tohoto světa (Linka první psychické pomoci 116 123, nonstop, zdarma) nebo cítíte, že zcela ztrácíte kontrolu nad svým životem, je čas obrátit se na psychiatra nebo klinického psychologa.

Není naprosto žádná ostuda přiznat si, že potřebujete podat ruku od lékaře. Hledání pomoci není projevem slabosti, ale naopak obrovským krokem sebelásky. Pokud cítíte, že vaše stavy už přesahují běžné výkyvy a mohlo by jít o hlubší problém, přečtěte si článek o tom, jak se projevuje psychicky labilní člověk, a zvažte odbornou konzultaci. Žádný článek na internetu nenahradí reálnou terapeutickou nebo lékařskou péči.

Jak se z emoční houpačky dostat

Pokud vnímáte, že se nacházíte v období, které vám neprospívá, a nejde o stav vyžadující lékaře, existují kroky, jak znovu aktivovat svůj vnitřní maják. Vaším úkolem není negativní pocity potlačit, ale naučit se s nimi být bez toho, aniž by vás ovládaly. Zde je několik kroků, jak zvládnout psychické vyčerpání a jak v něm aktivovat sílu:

• Přivítejte svůj pocit. Když přijde zoufalství nebo smutek, nebojujte s ním. Pozdravte ho. Řekněte si: „Vnímám tento pocit, vím, že tu je.“ Tím mu seberete obrovskou část energie a často přestanete proti němu tlačit.
• Nenechte si shazovat své sny. Ať už je to váš vnitřní hlásek, nebo někdo zvenčí, kdo vám říká, že něco nezvládnete, nenechte se tím zastavit. Vaše vize patří jen vám a vaší duši.
• Udělejte jeden malý konzistentní krok. Vyberte si jednu drobnou věc, kterou pro sebe uděláte každý den, a držte se jí. Pravidelnost buduje vnitřní jistotu a stabilitu.
• Přestaňte uspokojovat druhé na úkor sebe. Pokud neustále dáváte energii ven a na vás nezbývá, vaše energetické pole se vyčerpá. Laskavost k sobě by měla být na prvním místě.
• Naučte se požádat o pomoc. Neodmítejte se sami předem domněnkou, že vás ostatní stejně nepodpoří. Dovolte si říct si o podporu, když ji potřebujete.
• Najděte si denně chvíli ticha. Zastavte se, zavřete oči a zeptejte se sami sebe, kdo vlastně jste a co právě teď potřebujete. Možná zjistíte, že jdete cestou, která vůbec není vaše.

Všechny tyto kroky vás vedou k jednomu zásadnímu bodu. K bodu, kde přebíráte zodpovědnost za svůj vlastní příběh a uvědomíte si, že změna je možná. V životě se nám může přihodit mnoho situací, které v nás vzbudí dojem, že náš život nemá žádnou hodnotu. Patří mezi ně smrt milované osoby, ztráta zaměstnání, vleklá krize ve vztahu, dlouhodobá nezaměstnanost, různé nemoci, rozchody a mnoho jiných.

V těchto chvílích je normální cítit se špatně, ale přesto je možné je překonat. Jde o to brát své problémy optimističtěji a produktivněji. Kromě toho existuje spoustu funkčních strategií, které vám mohou pomoci navrátit štěstí a získat pozitivní pohled na svět.

Možná to zní jako klišé, ale pouhá změna vnějších podmínek příčinu problému odstraní málokdy. Přesto se mnoho z nás k této možnosti vnitřně upíná.

Ve chvíli, kdy zjistíme, že nám naše bolest zůstala i po letní dovolené, příchodu jara nebo víkendu s nejlepší kamarádkou, pochopíme, že je nutnost se zaměřit do svého nitra a začít situaci řešit.

Když mi klienti píší o jejich trápeních a já se vžívám do jejich aktuální bolesti, tak mi na mysl vyvstane, jak je zásadní ROZHODNUTÍ. TIP: Můžete využít i 23 kroků, jak si změnit život k lepšímu, ale všechno začíná a končí u vašeho nitra.

Na tom totiž často stojí to, zda se to, co nyní zažíváme začne měnit nebo zda budeme klesat hlouběji a hlouběji do skepse, nejistoty, strachu a úzkosti.

Ano, mohla bych nyní psát další článek a snažit se vás přesvědčit, že změna je snadná a lze ji zvládnout s prstem v nose. Nebo bych se mohla odvolávat na to, že zmáčknete tlačítko restart a vaše mysl bude opět nažhavená pozitivismem na startovacím bloku. Jenže, to je nesmysl. Dříve jsem si nemyslela, že budu psát článek, z kterého tak nějak vznikne nabídka ke vstupu do Mojí akademie štěstí. Nedělám to s žádným mým programem. A vidíte, stalo se.

A víte proč? Je to program, kterému 100% věřím nejen já, ale i další odborníci napříč spektrem psychiatrie, psychologie a psychosomatiky. Přispěli do jeho bonusové sekce osobně, natočením videí. Je to program, který není pro každého. Proč?

Jde o osobní online školu, která vás nezahltí nic neříkajícím textem plným cizojazyčných formulací. Naopak, ve 37 lekcích krok za krokem půjdeme společně vstříc vaší nové realitě.

Nový podcast Detoxikuj život

Přicházím k vám s podcastem, který jsem tvořila celým srdcem. V každé epizodě sdílím své nejhlubší vhledy o vědomém tvoření reality, otevřeně mluvím o odvaze být sám sebou a o životě, který rezonuje s vaším nitrem.

Detoxikuj život je cestou do hloubky – k vnitřní transformaci, která začíná uvnitř vás.

Spotify Apple Podcasts

Nečekejte klasický online kurs, lehkou nudu, teoretická a omílaná klišé ani neautorské texty. Čekejte přívětivé online prostředí, 8 modulů s video úvodem, 37 obsahově hodnotných lekcí, bonusová videa od odborníků napříč obory, konkrétní úkoly a autorské texty, poznatky i myšlenkové mapy. V bonusové sekci najdete reálné příběhy lidí, kteří je sdílejí pouze s vámi a mnohé další.

Jestli máte chuť něco změnit a třeba právě teď (i obrazně) sedíte na té zemi za dveřmi, jste v Mojí akademii štěstí určitě vítáni. PS: Kdo je Bára?

Pár slov na závěr

Každá fáze, kterou právě procházíte, má svůj hluboký význam. Výkyvy nálad k vám nepřišly proto, aby vás zničily, ale aby vás upozornily, že je čas vrátit se k sobě. Pokud cítíte, že jste ztratili pevnou půdu pod nohama, netlačte na sebe. Všechno chce svůj čas a laskavý přístup.

Ať už hledáte ztracený smysl života, nebo jen toužíte po dni, kdy se probudíte s úsměvem a vnitřním klidem, pamatujte, že to světlo ve vás stále je. Jen možná teď odpočívá pod nánosem šmouh, které stačí vědomě a s láskou omýt.

Často kladené otázky