Samota a osamělost. Dva pojmy, které si často pleteme, ale jejich rozdíl je zásadní. Mnoho lidí hledá útěchu venku – ve vztazích, práci nebo neustálé aktivitě – ale skutečné řešení je jinde. Příčiny osamocení mohou být různé. Hlavní je pochopit, v čem se liší, a naučit se toho využít ve svůj prospěch, místo abychom se utápěli v negativních emocích. Jak se dostat z osamělosti a začít se cítit dobře i sami se sebou? Mám pro vás 3 fáze, které vám mohou pomoci.
Samota jako taková znamená, že jste zkrátka fyzicky sami. Mohou ji pociťovat lidé, co sedí doma, nemají kamarády ani rodinu a chybí jim zkrátka blízké osoby. Taková samota jim pak nedělá dobře. Stejně tak ale existují lidé, kterým samota naprosto vyhovuje. Dokážou samotu dobře zpracovat a využít.
Zato osamělost je naopak vnitřní stav, který můžeme prožívat i v přítomnosti jiných lidí. Vzniká z nedostatku sebelásky a sebeuspokojení. Proto se lidé někdy cítí osamělí, i když fyzicky sami nejsou. Třeba vedle partnera, se kterým to neklape, nebo někde v davu, ve kterém vidí rodiny nebo zamilované páry. Mohou mít partnera, rodinu, kolektiv kolem sebe, a přesto se cítit osaměle. Pak často mají strach a třeba i deprese ze samoty a obávají se, že zůstanou sami napořád.
Lidé často mohou cítit oboje najednou. Protože pokud cítíme osamění, je naše pozornost strhávána na věci okolo. A pak třeba dojdeme domů, kde jsme sami, a vnitřní osamění i samota na nás dolehne. Nevíme, co se sebou dělat, a cítíme se strašně.
Pokud se necítíme dostatečně dobře sami se sebou, hledáme potvrzení vlastní hodnoty u druhých. To nás může zavést do toxických vztahů, kde jsme závislí na neustálé pozornosti a ujišťování.
Jestli si nenajdeme zdravý způsob, jak si tuto prázdnotu vyplnit, samota i osamělost se můžou prohlubovat a mít negativní dopad na náš život i vztahy.
TIP: Co je toxický vztah a jaké jsou jeho hlavní příznaky
Vztahy osamělých lidí často končí, protože se dříve či později stanou toxické a nefunkční. Jak se může projevit samota a osamění ve vztazích?
Pokud se člověk cítí uvnitř osaměle, často to znamená, že sám sebe nemá prostě moc rád. Nejde nutně o fyzické sebepoškozování, ale spíše o to, že:
Když takový člověk najde vztah nebo skupinu, kde cítí přijetí, krátkodobě se mu uleví. Partner mu dodává pocit jistoty, ujišťuje ho o jeho hodnotě. Jenže postupem času se jeho potřeba neustálého ujišťování zvyšuje. Začne být podezíravý, žárlivý, neustále analyzuje, co by se stalo, kdyby ho partner opustil. Všechny tyto obavy a nejistoty pramení z jeho vnitřní osamělosti a nejistoty.
Tím, že není napojen sám na sebe a neumí si dát vlastní lásku, je stále závislý na vnějších potvrzeních své hodnoty. Časem se lidé kolem něj začnou cítit unavení a vyčerpaní, protože ho neustále musí energeticky podporovat (stává se pro ně energetickým upírem). Když se mu přestane podpory dostávat, ocitne se nejen fyzicky sám, ale i v hluboké vnitřní osamělosti.
Osamění je stav, který nezmizí ani v láskyplném vztahu, pokud člověk není propojen sám se sebou. Pochybnosti a nejistoty nezmizí jen proto, že někdo druhý dodává podporu. To, co je skutečně potřeba, je začít pracovat na sobě. Pokud bude takový člověk jen pasivně čekat, že přijde někdo, kdo je zachrání, nic se nezmění.
Pokud se na sobě nezačne pracovat, může vztah skončit, protože partner už nebude mít sílu neustále dodávat energii, kterou by si člověk měl umět vytvořit sám. Taková emoční závislost na druhém je neudržitelná, a nakonec vede k destruktivním důsledkům pro obě strany.
Máte pocit, že konečně přišel čas se svým životem něco dělat? Ať už cítíte osamění, jste v nefunkčních vztazích nebo už to takto zkrátka nejde dál, vstupte do online programu Moje akademie štěstí. Zapracujeme na nefunkčních vzorcích tak, abyste mohli začít doopravdy žít.
Aby se to mohlo změnit, je nutné alespoň na začátku (pár týdnů či měsíců) projít těmito třemi fázemi, které na sebe navazují. Co dělat, když se cítíte osaměle a sami? Začněte u sebe, uvědomte si, co cítíte a odkud pocity přicházejí. Jinými slovy, hledejte spojení sami se sebou. Jak?
Posilovat energie lásky sám k sobě znamená, že energii, kterou obvykle věnujete někomu jinému, můžete věnovat sami sobě. Vybavte si, co vám daná osoba říkala a co dělala. Když to procítíte a představíte si to, postupně se naučíte tuto energii vytvářet sami. Tato první fáze je o tom, že když vás obklopí samota a cítíte se i uvnitř sami, musíte se sebrat a pochopit, že ta nejdůležitější osoba tam je. Jste to vy. A je potřeba se jí naučit naslouchat a podporovat ji.
Podporujte sebe tak, jak podporujete i své blízké. Ptejte se sami sebe, co potřebujete, co vám udělá radost. Naučte se pomáhat sobě tak, jak to děláte pro své blízké. Jakmile to dokážete, propojí se vaše duše s vaším energetickým polem a budete přitahovat úplně jinou energii podle zákona přitažlivosti.
TIP: Jak funguje zákon přitažlivosti?
Druhá fáze navazuje na tu první, protože když se sami sebe začnete ptát, co potřebujete, a budete se snažit uspokojit své potřeby, přidruží se k tomu určité pravidelné návyky. Pak vznikne nějaké schéma vaší rutiny (třeba když se každý večer sami sebe ptáte, jaký byl váš den). Každý systém, ať už jakýkoliv, postupně zevšední a stane se rutinou. Nedokážeme ho pak tolik prožívat a dávat mu tolik energie jako na začátku. A tady nastupuje druhá fáze.
Zastavte se a každou jednu věc ve svém stereotypu malinko změňte. Třeba když si ráno říkáte 10 vděčností, přemýšlejte, jak si udělat hezčí ráno. Zeptejte se sami sebe znova a do hloubky, co by vám udělalo opravdu radost. Vneste trochu barev do svého života. Jakmile ucítíte, že se z vašich návyků stává rutina, trošku ji změňte, aby v tom byla opravdová radost. O tom je životní změna, abyste se mohli pořád cítit dobře.
TIP: 8 tipů, jak na vděčnost v každodenním životě
Jakmile budete sami sobě naslouchat a měnit své zvyky, přichází třetí fáze. Každý z nás má v sobě určité hranice. Je nutné tato přesvědčení a hranice překročit a udělat něco, co vám ukáže, o čem skutečně je život a jak ho naplno prožívat.
Můžete vyzkoušet něco, co vás láká, ale u čeho se teď třesete zděšením – že se ztratíte, že to nezvládnete, že tam nedojedete a podobně. Ale právě tady se můžete dostat mnohem dál za hranice svého přesvědčení, kterou má každý jinde. Je to o tom, že zkrátka něco nového vyzkoušíte (někdo ukončí toxický vztah, někdo vycestuje, jiní se zapíšou třeba do nějakého kurzu).
Každý má hranici, které se bojí a která je pro něj vysoko. Ale když projdete fázemi 1 a 2, bude vás to tam navigovat a nastane den, kdy ucítíte, že to musíte zkusit. Pak se většinou stane něco úžasného. Zjistíte, že to vyšlo, že jste uspěli. I když vám jeden cíl nevyjde, zjistíte stejně úžasnou věc. To, že jste to vyzkoušeli. A když to uděláte a překročíte hranice, jste svobodní. Můžete se dostat kamkoliv a být šťastní.
TIP: Trvalé štěstí aneb jak být dlouhodobě šťastný
Osamělost není osud, ale stav mysli – a ten lze změnit. Hlavní je zaměřit se na sebe, své potřeby a radosti. Když přestanete hledat lásku venku a začnete si ji dávat sami, zjistíte, že život může být naplněný a radostný bez ohledu na to, kdo je kolem vás. Není třeba poslouchat klišé, že osamělost není diagnóza, že na samotu máte jít mezi lidi, zapojit se do nějaké komunity nebo být na čerstvém vzduchu. Je dobré, když přijdete na jiné myšlenky nějakou aktivitou, ale není to řešení toho, proč vás svírá vnitřní samota. Je to jen o vás.
Kdo je autorka?
Bára je symbolem prospěšného myšlení v ČR a je také maminkou úžasných bytostí. Stojí za projektem osobního rozvoje Detoxikuj život, který pomohl tisícům lidí při objevování jejich sebehodnoty a probuzení vnitřní síly při vytváření prospěšnější verze jejich života. Je autorkou knih Detoxikuj život, trilogie Luna z lůna a bestselleru Maják v srdci.
Vytváří specifické fungující metody a online programy, díky nimž se lidé vrací ke své síle. Své poselství šíří prostřednictvím přednášek napříč Českem a Slovenskem a pořádáním vědomých seminářů a campů.