Odpustit neznamená prominout: Jak odpuštění zvládne každý?

Mnoho lidí vůbec neví, co doopravdy znamená odpuštění. Často si pleteme odpuštění s  prominutím, což spolu vůbec nesouvisí. Říkáme, že nedokážeme odpustit lidem, kteří nám způsobili trauma, kteří nás zranili, zradili a ublížili. Pokud nás někdo opravdu tak moc zranil, že nás to bolí a užírá natolik, že se tím neustále zaobíráme, tak řešením je odpuštění. Jak odpuštění zvládne každý?

Co je skutečné odpuštění

Pojďme si to na začátek vysvětlit. Prominutí je o druhém člověku a znamená, že mu promineme, co nám provedl. V momentě, kdy druhým promineme, se jim uleví, ale nám ne. Odpuštění je proces, kdy člověk opouští pocity zášti, hněvu či bolesti. Tento krok neznamená zapomnění nebo schválení křivdy, ale spíše uvědomění, že negativita ubližuje především tomu, kdo ji nese. Odpuštěním se zbavujeme emocionálního břemene a vytváříme prostor pro klid, lásku a duchovní růst.

TIP: Trápí vás emoční vyčerpání? 15 tipů, jak zlepšit své emoční zdraví

Čím větší je zranění, tím je větší nutnost odpuštění

Čím větší je vaše zranění a bolest, tím větší je nutnost odpustit. Vysvětlím vám to na situaci, kdy se na vás přisaje klíště. Protože když se na nás přisaje, tak my, když ho odstraníme, neřešíme, že se přisálo, ale zaobíráme se tím, co by mohlo následovat kvůli jeho jedu. Čistíme rány a dezinfikujeme a z toho celého si odnášíme zkušenost. Když jdete příště do lesa, lépe se chráníme. Odpuštění jako proces je podobné. 

Zaobíráme se tím, že to ten člověk udělal, podobně jako kdybychom řešili, proč se přisálo to klíště. Měli bychom se ale zabývat péčí o ránu a o prevenci. Nechodíme další léta okolo a neříkáme, že klíště je ten zmetek. Nebojíme se pak v parku, že nás kousne klíště. Jen se snažíme, aby se to už neopakovalo. Proces odpuštění je stejný. Je potřeba pečovat sám o sebe po tom, co se to stalo, a ne neustále řešit, že se to stalo. U toho spousta lidí setrvává.

Jak poznat, že potřebujeme projít procesem odpuštění

Nalijme si čistého vína. Každý z nás se v životě už setkal s tím, že druzí udělali něco, co se nás nějakým způsobem dotklo nebo nám ublížilo. Jak tedy poznat, že už jsme procesem odpuštění prošli a vše jste pustili od sebe pryč? Pokud se to ještě nestalo, pak pravděpodobné zažíváte tyto pocity:

• Litujete sami sebe,
• často myslíte na to, co se stalo,
• říkáte si, co jste měli udělat a neudělali,
• vyčítáte si, proč se to stalo,
• obviňujete z toho sami sebe,
• cítíte se ukřivdění,
• vracíte se do minulosti a řešíte to i v přítomnosti.

TIP: Nefunkční vztah a jak zachránit vztah a znovu se zamilovat

Jak trpíme neodpuštěním

Odpuštění jako takové se týká jen nás, ne toho člověka tam venku. Je to o tom, že se chceme zbavit jedu, nánosu emocí, pocitu křivdy, bolesti atd. Jinak nebudeme mít klid a naše myšlenky pořád budou zahaleny v jedu. Budeme se zabývat tím, zda je mu to jedno, jestli se mu žije dobře, když tohle udělal, zatímco my máme pocit nespravedlnosti, sebelítosti, depresi, sebeobviňování, že jsme na to skočili, že jsme ve vztahu s dotyčným setrvali déle atd. Rozjede se neprospěšná spirála, která nás dokáže paralyzovat.  Čím více jedu držíme uvnitř, tím více jsme otrávení.

Tip: Zlomené srdce: Jak dlouho trvá a jak ho vyléčit

Neřešme ostatní, ale nás samotné

Je toho spousta, co si lidé navzájem dělají. Ale neřešme ostatní, řešme nás. Je totiž jen na nás, jak se k celé situaci postavíme. Tedy zda chceme žít bez odpuštění, pěstovat neprospěšné myšlenky a otrávit sami sebe, nebo jestli se rozhodneme, že my to tak nechceme a vybereme si něco jiného. Co se stalo, už je minulost. Ale co se děje teď, ovlivňujeme my.

To, co se děje, ovlivňujeme my

Mnoho lidí říká, že když se stalo tohle, tak už nemůžou být šťastní, žít kvalitní život atd. A ukazují prstem na toho, kdo za to může. Když nám je zle a nevíme si s tím rady, protože neznáme odpouštěcí proces, tak se lehce ukazuje směrem ven na domnělého viníka.. 

Jenže pokud toto budeme dělat, jsme v programu, který je totálně destruktivní. Jed uvnitř zůstane. Člověku venku je to jedno, ale my sami sebe můžeme dostat do stádia na hraně života. Bez odpuštění ubližujeme jen sobě.

Ten jed pusťte od sebe pryč proto, aby se vám žilo lépe a mohli jste tady a teď tvořit něco, co se vám bude líbit a co vás bude naplňovat.

TIP: Chcete se vymanit z programů a vzorců, které ovlivňují váš život? Vstupte do programu Moje akademie štěstí. Formou video lekcí poznáte sami sebe, pochopíte zákon přitažlivosti a budete žít to, co chcete.

Bez odpuštění se neposuneme dál

Odpuštění je velmi důležitý krok a bez něj se neposuneme dál. Pokud neodpustíme, nebo to nechápeme, děje se to, že nejsme schopni přijmou fakt, že se to stalo. Omíláme to ve své hlavě a taháme to do přítomnosti a neumíme to nechat odejít.

Mohlo by vás zajímat: Jaká je vaše sebehodnota? Aneb cesta za poznáním

4 kroky, jak zvládnout proces odpuštění

Abyste i vy zvládli projít procesem odpuštění, aby se vám konečně žilo dobře tady v přítomnosti a abyste s sebou už netahali minulost, mám pro vás čtyři kroky, jak odpustit.

1. Nezpůsobujte bolest sami sobě

Přestaňte dělat to, z čeho je vám hůř. Nepřemýšlejte nad pomstou, neobviňujte se, neponižujte se a přestaňte se očernovat ve svých myšlenkách. Už se tím zkrátka přestaňte zaobírat. Každý myšlenka tímto směrem způsobuje, že znovu vtáhne tu událost do přítomnosti i s energií, která tam byla. Potom vám podobné situace a lidé budou proudit do života ze všech stran.

TIP: Zákon přitažlivosti funguje neustále a vy si svou myslí přitahujete do života to, čemu věnujete pozornost. Co doopravdy chcete? Jak se naučit používat zákon přitažlivosti v praxi? Vše se naučíte v mém programu.

Jak to udělat

Jakmile vás napadne myšlenka, která se toho týká, odveďte ji pryč. Takže až se opět kvůli něčemu, co se stalo, nebudete cítit dobře, vědomě řekněte „stop“ a myslete naopak na něco, z čeho je vám fajn. Nasměřujte veškeré myšlenky tímto směrem. Přijdou s nimi i dobré pocity. Mohou vám pomoci třeba také afirmace nebo meditace, které u mě najdete zdarma.

2. Přestat se trestat a zraňovat v domnění, že to pomůže

Lidé se poškozují, ubližují si, pijí alkohol a berou drogy, protože tlak v hlavě nemohou unést. Myslí si, že když si něco udělají, tak to tu bolest přehluší. Že to na chvíli zapomenou. Takhle to je s čímkoliv, co vypadá, že nás na chvíli osvobodí od problémů. Když pak vystřízlivíme, je to je horší. Pokud se to někoho z vás týká, zkuste si o tom s někým promluvit a sami sobě položte otázku, zda to děláte proto, aby se vám ulevilo. Pokud odpovíte, že ano, máte možnost to zvládnout skrze odpuštění.

Co když potřebujeme odpustit sami sobě

Lidé často cítí, že potřebují odpustit sami sobě. Provedli jste něco, za co se stydíte? Ať už je to cokoliv, pochopte, že abyste mohli odpustit sobě, je nutné zkusit tu situaci přijmout jako fakt, který vám dal zkušenost. Řekněte si, že to, co jste udělali, se stalo proto, abyste se mohli posunout dál. Ať už se dělo cokoliv, je třeba pochopit, že je to už minulost. Dalo vám to zkušenost, i když to bolelo nebo jste o něco přišli. Je to zkušenost, kterou už nechcete opakovat. Pokud se to mělo stát pro tuto zkušenost, je to v pořádku. 

Jako lidé neustále chybujeme a z každé chyby si neseme ponaučení. Tak se naše vědomí v pozemské realitě vyvíjí a žádným jiným způsobem to nejde. Pokud se chcete vyvíjet, budete chybovat.

3. Uvědomte si, co doopravdy chcete

Buďte k sobě upřímní a odpovězte si na tyto otázky, abyste lépe porozuměli tomu, jak odpustit.

• Co chcete?
• Co potřebujete?

Někdo potřebuje lásku, domov, obejmutí, podporu, peníze, svobodu, jiný změnu atd. Nikdo neodpoví, že potřebuje bolest, jed a negativní věci. Nikdo přece nechce být v tom, co ho užírá. Když vás uštkne škorpion, co uděláte? Budete řešit, to, že jste někam dali nohu a on vás uštknul, nebo budete řešit sami sebe a jed, co je ve vás? Budete řešit sebe. Nebudete chodit a říkat ostatním, že je to zlý škorpion. 

Velmi dobře víme, co nechceme. Ale co opravdu chceme, možná někdy nevíme. Pokud vám to nejde, tak si napište, co nechcete, a vedle toho, co chcete namísto toho. Když se pak na to zaměříte, vaše kroky budou směřovat tím směrem.

4. Odpouštěcí zápisník aneb jak odpustit

Vezměte si zápisník a udělejte do něj 5 kolonek, do kterých si napište odpovědi na tyto otázky:

1. Co se vám stalo a co si myslíte, že nedokážete odpustit?
2. Kdo podle vás způsobil to, co se stalo?
3. Jaké emoce chcete odpustit? 
4. Jaké by to bylo, kdybyste všechny tyto emoce a pocity odpustili?
5. Co vám dělá radost? Co vám dělá lépe a máte z toho dobrý pocit?

Do zápisníku si to pište alespoň měsíc, nejen když to na vás přijde. I kdyby to měla být pořád ta samá věc. Může to vypadat například takto: V roce 1985 mi ublížil Karel a udělal to a to. Cítím se zklamaně, poníženě, protože jsem to nečekal/a. 

Pak si uvědomte, jak byste se cítili, kdyby se to nestalo (v klidu, svobodně, sebejistě?). Delejte maximum, abyste se tak mohli cítit.

Už za týden vám to začne připadat absurdní. Čím častě to budete psát, dojde vám, jak byste se bez jedu cítili lépe. Dojde vám, že nechcete jed, a napnete síly, abyste tím, co máte rádi, ten jed odpustili.

Kdo sype jed do vašich ran

Přehráním videa souhlasíte se zásadami ochrany osobních údajů YouTube.

Zjistit vícePovolit videoVždy povolit Youtube videa

Popřemýšlejte o tom, zda ve svém okolí nemáte zdroj, který vám přisypává jed do ran. Když jste třeba jako děti byly zneužívány, ale jste s rodinou v kontaktu, tak se od toho odstřihněte. Je to stejné, jako byste si to klíště v sobě nechali a pořád byste čekali, až vypustí další jed. Zbavte se toxických lidí kolem sebe. 

TIP: Kdo je energetický upír a proč vás trápí nevysvětlitelná únava

Pár slov na závěr

V pozemské realitě můžeme chybovat, ale nemá smysl opakovat chybu více než jednou. Když to vědomě zopakujeme, není to chyba, ale rozhodnutí. K tomu už se energie i ostatní lidé staví jinak.

Kdykoliv se můžeme rozhodnout to změnit a odpustit. Najděme svou vnitřní sílu, i když to teď pro násnení jednoduché, a nevzdávejme to. Nejsme oběti.

Přijměme odpovědnost, za to, co žijeme, a rozhodněme se odpustit jed sami ze sebe. Začněme žít tak, aby nám bylo dobře. To je odpuštěcí proces.