Robinsonova metoda aneb Jak přeprat splín

Znáte to určitě také. Žije ve vašem okolí nebo si dokonce úspěšně platí pronájem ve vašem podvědomí. Takový ten vysavač energie, který mluví velmi vtíravým a velmi zvučným hlasem.

A je úplně jedno, zda je převlečený do šatů vaší kamarádky, vašeho souseda nebo se převtěluje do drásající součásti vašeho podvědomí a říká si starý, zakořeněný a negativní vzorec.

S podzimem a předvánočním časem začíná období, kdy mnoho lidí sklízí plody své vědomé práce na sobě. Bohužel ne vždy jsou čerstvé a voňavé, leckdy zapáchají a jsou nepoživatelné.

Ve chvíli, kdy si uvědomíte, že je ve vašem životě něco špatně a bylo by dobré s tím něco začít dělat se může paradoxně spustit sebezničující reakce. Protože osvětlením situace a náhledem na sebe samého zvenku přichází i úderné uvědomění, že se toho na ,,vyřešení“ nahromadilo příliš.

Můžete si uvědomit, že:

• žijete život, který vlastně žít nechcete, cítíte frustraci a vyčerpání
• plníte ostatním jejich přání a oni už to považují za automatickou samozřejmost
• v práci vás to nebaví a vnímáte větší a větší nechuť při odchodu do zaměstnání
• pociťujete úbytek energie a nedostatek kvalitního spánku
• máte problémy v mezilidských vztazích, často o komunikaci nejevíte zájem
• nespokojenost s vlastním životem vás užírá a nevíte jak z toho ven

Někdo se v podobné situaci hroutí, jiného to nasměruje do ordinace odborníka a další se rozhodne nasměrovat úsilí k nápravě škod sám.

Jedním z účinných ověřených postupů v transformaci vašeho myšlení je tzv. ROBINSONOVA METODA.

Vychází z reálné situace a vždy hledá ještě několik dalších možností, jak se na situaci podívat z jiného úhlu pohledu. Metoda čerpá z příběhu Robinsona Crusoa a lze aplikovat na každou životní situaci, která se vám právě nyní děje.

• První tvrzení je: „Všichni kromě mne se utopili.“ Než se začne Robinson hroutit, z jiného úhlu pohledu může vidět: „Já jsem přežil. Jsem tu, živý, zdravý, mám hlavu, ruce a nohy.“
• Druhé tvrzení: „Nemám žádné oblečení!“ Jiný úhel pohledu: „Tady je ani nepotřebuji, naštěstí jsem ztroskotal na velmi teplém místě.“
• Další fakt: „Nemám žádné přístřeší.“ Varianta: „Mohu si nějaké najít, postavit a ještě se u toho něco přiučit.“
• „Nemám žádné jídlo.“ – „Budu si muset nějaké obstarat.“
• „Jsem tu úplně sám.“ – „No konečně.“
• „Přišel jsem o veškerý majetek.“ – „Tady nemám peníze za co utratit. Moje bohatství jsou moje zkušenosti.“

Je potřeba si emoci vědomě prožít a až pak hledat úhel pohledu, který umožní využít situaci k růstu a ke změně, která je přínosná pro váš celkový stav mysli. Nejdříve projděte procesem truchlení, dovolte si prožít bolest, žal, smutek, zoufalství, a pak teprve hledejte, co vás tato situace učí.

Nejde o útěk před emocemi, které byste prožívat nechtěli, jde o vědomou seberegulaci a kultivované vyjadřování svého prožívání, které naopak povede k vašemu zocelení a posunu.

Pokud přijmete nyní možnost, že z každé situace lze čerpat i něco veskrze pozitivního, uděláte obrovský krok vpřed. Ne vždy to jde hned, ale vždy to (za nějakou dobu) JDE. Také jsem bojovala s nepřízní osudu a tak neplácám jen tak do větru.

Často dělám rozhovory s lidmi, kteří z mého pohledu mají co předávat ostatním. Petr Casanova, zakladatel projektu First Class mi na otázku o strachu odpověděl:

,,Sevřen strachem jsem byl hodně jako malý kluk. Byl jsem v zajetí svých vlastních představ, hlavně v noci, kdy jsem se bál pohnout, zachumlaný v posteli, a byl jsem přesvědčen, že za skříní je strašidlo. Teprve čas mě naučil v té chvíli rozsvítit, jít se tam podívat a přesvědčit se, že mohu klidně spát.“

Každý z nás je někdy na startovní čáře a každý z nás cítí potřebu začít na sobě pracovat v jiné fázi života. Pro jednoho to je celoživotní poslání, pro druhého východisko z nouze a pro třetího záchrana v době, kdy už neví jak dál.

Když se v rámci jednoho výzkumu začalo sledovat, nad čím se trápíme, došli vědci k překvapivým výsledkům:

• přibližně 40 procent starostí se týká toho, co se nikdy nestane
• 30 procent se týká naší minulosti – toho, co se už stalo
• 15 procent starostí se zabývá tím, co si o nás řeknou druzí lidé
• 12 procent starostí se točí okolo neopodstatněných obav o naše zdraví nebo zdraví někoho z rodiny
•  3 procenta se týkají skutečně odůvodněných starostí

Nestálo by za to být si více vědomi toho, kvůli čemu si to vlastně starosti děláme?

Pokud se dostanete do situace, v níž se vás stále znovu zmocňují starosti, které nepatří do oněch tří odůvodněných procent, zkuste aplikovat Robinsonovu metodu v praxi. Na vás záleží, na co zaměříte svou pozornost.

Robinsonovi zachránil život právě takto vědomě zvolený pocit štěstí. Jeho metoda je dodnes natolik účinná, že si ji s úspěchem může osvojit každý. 5 tipů jak zlepšit život hned najdete v tomto článku.