4 zásady pro zdravé fungování partnerského vztahu

To nejdůležitější, co nás napadne jako nutnost, pokud má náš partnerský vztah vydržet, bývá láska a vzájemné porozumění. Jenže, pod tato slova lze schovat tolik věcí.

Pojďme se podívat na to, kdy má smysl porozumění zapojovat do naší love story a kdy ho vytahujeme ve chvíli, kdy už je to zbytečné.

Ostatně, pamatujete na tu rostlinu v květináči, která vám neplánovaně uschla? Někdy jste ji prostě s povzdechem vyklopili do koše a jindy jste ji zalévali do zemdlení s nadějí, že se ještě chytne. Ale nic. Přesně k tomu lze připodobnit naše vztahy.

Proč věnujeme tolik času zbytečným dohadům? Vracíme si skrze výčitky hloupé údery? A proč jsou hloupé?

1. SEBEHODNOTA

Každý z nás v určitém věku přestává růst fyzicky, o to víc je markantní růst psychický. Každá překážka přináší zkušenost… Naše partnerství jsou na tom stejně. Chceme-li, aby se náš vztah vyvíjel směrem dopředu, je nutné, aby se oba zúčastnění v něm, chtěli učit ze svých chyb, karambolů a přešlapů.

Když náš svazek funguje, vyvíjíme se mnohem rychleji. Učíme se jeden od druhého, inspirujeme se a vybízíme se k novým zážitkům a činnostem. Také si utváříme společnou síť záchrany, když jeden upadne, druhý mu pomůže na nohy.

Pamatujme si zásadní věc, stejně jako jsou důležité věci, které děláme spolu jsou důležité i věci, které rozvíjíme každý sám.

Naše odlišnost je jako špetka pepře v jinak fádním pokrmu.

Chceme-li náš společný vztah obohacovat, je nutné a přínosné do něj vzájemně nosit odlišnosti, které nás nutí k jinému pohledu na věc nebo k přijetí možnosti, že náš názor nemusí být jediný správný.

2. POTŘEBY

Co vám se může zdát samozřejmé, druhého nemusí ani napadnout. Přijměte to jako realitu. Pamatujme si, že pokud se cítíme špatně a máme nějaké specifické potřeby (klid, odpočinek, touhu sdílet problém atd.) musí o tom partner vědět.

Vážně nestačí vzdychat s očekáváním, že to, co potřebujeme právě teď, druhému dojde.

A pokud nedojde, dobrat se přes výčitky a následnou hádku až k tiché domácnosti s nábojem minového pole.

Komunikace o potřebách je základ.

3. VÝČITKY

Jedna z dohod v knize od Dona Miguela Ruize zní: DĚLEJTE VŠE TAK, JAK NEJLÉPE DOVEDETE. A co to má společného s výčitkami? Mnohé.

Znám spoustu dvojic, které tráví mnoho a mnoho zbytečného času tím, že si při dohadech vyčítají, co kdo udělal špatně. Je to svým způsobem úsměvné! Víte proč?

Každý z nás dělá každý den něco ,,špatně“. Nebo, chcete-li, dobře, poněvadž v ten okamžik jsme o tom přesvědčeni. O pár hodin později, o pár dní později, za měsíc nebo rok vidíme, že to šlo udělat jinak, lépe. JENŽE TO JE NORMÁLNÍ.

Neustále se vyvíjíme, něco se učíme a sbíráme zkušenosti.

Víte kdo nedělá chyby? Ten, kdo nikdy nic nezkusil.

Tudíž pamatujme na to, že náš partner není od toho, abychom mu vyčítali jeho chyby a přešlapy. Ty existují, aby se posouval dál. Když něco vyjde – je to úspěch. Když něco nevyjde – je to zkušenost.

4. PÉČE O KVĚTINU (VZTAH)

Nejhodnotnějším darem, který můžete jinému člověku věnovat je ČAS. Dokud jsme ochotni trávit čas s druhým v plném soustředění, dáváme mu pozornost. Nic prospěšnějšího pro fungující partnerství nenajdete.

Peníze, dárky, dokonce ani celodenní přítomnost bez vědomé pozornosti (například s mobilem v ruce nebo s očima přilepenýma na obrazovku televize) nenahradí pár hodin, které druhému věnujete naplno.

PAMATUJME:

Fungující partnerství neznamená fakt, že potkáte dokonalého prince na bílém koni. Fungující a prospěšné partnerství znamená fakt, že najdete člověka, který má chyby a je v očích jiných leckdy obyčejný, ale něčím se přece jenom odlišuje…

MÁ CHUŤ PRACOVAT NA FUNGUJÍCÍM PARTNERSTVÍ.

KDO JE BÁRA?