Pokud se nad slovem trauma zamyslíte, pravděpodobně v sobě pocítíte určitou úzkost nebo opatrnost. Většina z nás má pocit, že trauma je něco negativního, co nás poznamenalo a od čeho se raději distancujeme. Ale co když vám řeknu, že trauma z dětství není vaše závada, ale mapa návratu k sobě sama? V tomto článku se dozvíte, jak se projevuje trauma z dětství v dospělosti a jak díky tomu najít svou vnitřní sílu.

Shrnutí, pokud nemáte čas číst celý článek

• Trauma není událost, ale reakce. Nejde o to, co se stalo, ale co se stalo uvnitř nás – když jsme zůstali s bolestí sami.
• Dětské trauma vás chránilo, ale v dospělosti vás může brzdit. To, co kdysi pomohlo přežít, dnes může blokovat naši autenticitu a vztahy.
• Trauma mění mozek i tělo. Projevy jsou často fyzické: úzkosti, somatické potíže, přecitlivělost, závislost ve vztazích.
• Uzdravení má 3 kroky: bezpečí, vědomí, pravda. Nejdřív se naučit cítit bezpečně, potom pochopit příběh a nakonec žít v souladu se sebou.
• Trauma není závada, ale kód k vnitřní síle. Pokud ho přijmeme a zpracujeme, může se stát bránou k hlubšímu spojení se sebou.

Co skutečně trauma je a co není

Mnoho lidí si myslí, že trauma je ta bolestná událost, kterou prožili. Třeba opuštění rodičem (trauma z dětství), fyzické či psychické násilí, znásilnění, rozpad rodiny nebo třeba vážný rozchod. Ale trauma není ta událost jako taková. Trauma je to, co se stalo uvnitř vás, když jste na tuto událost zůstali úplně sami.

TIP: Jak vyléčit trauma z dětství? První je potřeba pochopení

Trauma z dětství je ochrana k přežití

Trauma z dětství je moudrá reakce vašeho těla na určitou hrozbu, na něco, s čím si jako dítě nedokážete poradit. Trauma vás nezničilo, ale zachránilo vás. Všechno to uzavření emocí v sobě, hledání fiktivních příběhů v hlavě, abyste ospravedlnili chování někoho, na kom vám záleží, to jsou reakce vašeho těla, které vás v tu chvíli zachránily.

Ale ta ochrana, pokud ve vás zůstane příliš dlouho, může teď v přítomnosti dusit to, čím opravdu jste. Pak se projevuje trauma z dětství v dospělosti. Představte si to jako zrezlou pokličku, pod kterou jste se schovali, když bylo nejhůř. Tehdy vás ochránila, ale nyní pod ní vře bolest a vy se pořád přesvědčujete, že už jste dávno za tím. Většina lidí dávno za tím není.

TIP: Co je to láska a kudy vede cesta za pravou láskou?

Trauma z dětství mění váš mozek i tělo

Moderní věda nám ukazuje něco fascinujícího, a to že trauma z dětství je zkušenost, která skutečně mění mozek. Když jsou děti vystaveny chronickému stresu, jejich mozek je neustále zaplavován stresovými hormony. To narušuje normální funkci mozku a může zpomalit růst v oblastech odpovědných za paměť.

Trauma aktivuje stejné mozkové dráhy jako fyzická bolest. Když lidé mluví o tom, že je něčí chování až fyzicky zabolelo, nevyjadřují se abstraktně, ale z fyziologického hlediska to je naprosto přesné. Vaše tělo si trauma pamatuje, i když si ho vědomě nevybavujete. Proto se projevuje trauma z dětství v dospělosti, a to třeba formou somatických potíží a podobně.

TIP: Jak uzdravit své vnitřní dítě

Děti se obviňují za bolest rodičů

Vzhledem k omezeným zkušenostem dětí a k tomu, že se výhradně soustředí samy na sebe, děti se vnímají jako příčina toho, proč mají rodiče špatnou náladu nebo proč se chovají podivně.

Dítě si říká: „Maminka má špatnou náladu. Můžu za to já.“ Nedokáže si uvědomit, že maminka má špatnou náladu kvůli problémům v práci nebo protože se málo vyspala. Čím je dítě mladší, tím je zranitelnější (kritické myšlení se začíná vyvíjet až ve věku 7-8 let).

Jak vás trauma z dětství v dospělosti formuje

Trauma z dětství v dospělosti má zvláštní schopnost, protože aktivuje obrannou reakci vašeho těla a často z vás dělá empatičtější bytost. Lidé, kteří prošli bolestnou zkušeností, mají často:

• Kreativitu,
• hlubší vnímání okolí,
• vysokou citlivost.

Pokud i v dospělosti zůstáváte uvázlí ve stavu přežití, je těžké od něj poodstoupit a přijmout dětské trauma způsobem, který by vás posílil.

TIP: Asociální chování a sociální úzkost, v čem se liší a jak to změnit?

Jak se projevuje trauma z dětství v dospělosti ve vztazích

Nezpracované trauma z dětství má vždy vliv na vztahy v dospělosti. Vše, co „víme“ o vztazích, si neseme ze vztahů s rodiči a lidmi, kteří o nás pečovali. Vztahy v dospělosti vyžadují určitou úroveň emoční intimity, podobně jako náš vztah s pečovatelem v dětství.

Pokud nás naši rodiče nebo pečovatelé zneužívali nebo zanedbávali, můžeme nyní zažívat silný strach z toho, že se k nám náš partner bude chovat stejným způsobem. Téměř nikdy to není vědomý proces, ale tělo spíše reaguje tím, že se stáváme příliš emočně závislými nebo naopak uzavřenějšími.

Trauma může způsobit, že mylně interpretujeme chování druhých. Zanechalo nám hluboce zraňující přesvědčení o tom, kdo jsme (nejsem hoden lásky, nikdo mě nemůže milovat, nemám žádnou cenu). Podvědomě pak hledáme důkazy, že tato přesvědčení jsou pravdivá.

Trauma z dětství v dospělosti často způsobuje hluboký strach z opuštění nebo odmítnutí. Pokud jsme si v dětství vytvořili přesvědčení, že nás nikdo nebude milovat a že nás každý nakonec opustí, je jim těžké uvěřit, že na nás partnerovi skutečně záleží.

TIP: Rodinné vztahy a jak se chovat k negativnímu rodiči?

Mezigenerační trauma aneb co si přebíráme od rodičů

Jedna z nejbolestnějších pravd je, že trauma se může přenášet z generace na generaci. Rodiče, kteří byli v dětství vystaveni stresu a kritice, mohou nevědomky přenášet tyto zkušenosti na své děti. Děti se pak učí reagovat na stres stejným způsobem jako jejich rodiče, což může vést k podobným problémům v dospělosti. 

Mnoho rodičů si uvědomí svůj traumatický zážitek až ve chvíli, kdy mají vlastní děti. Najednou slyší ve svých slovech stejný tón kritiky, který je pronásledoval celé dětství. 

TIP: Výchova dětí aneb co když děti zažívají stres, úzkost a strach?

Jak nepředávat trauma vlastním dětem

Abyste svá traumata nepředávali dál, je potřeba je nejprve objevit. Rodičovství je jedním z nejpřínosnějších období, kdy o sobě můžete hodně zjistit. Příklady, co o vás prozrazuje vaše chování k dětem:

• Těžko zpracováváte dětské slzy: Ukazuje to, že s těmito emocemi nedokázali pracovat ani vaši rodiče.
• Ztrácíte trpělivost, když nejde vše podle plánu: Odráží to zaměření vašich rodičů na výsledek, ne na proces.
• Neumíte mluvit o svých emocích: Odpovědí na vaše dětské stížnosti byla zejména kritika.

Je velice důležité naučit se pracovat se svou minulostí, abyste dětem nepředávali to, co vás traumatizovalo.

Kde ve svém těle cítíte trauma

Když se nad traumatickou situací zamyslíte a promítnete si ji v hlavě, ve vlastním těle to budete cítit. Budete cítit, jestli se vám stahuje hrdlo, jestli vám buší srdce, jestli máte zrychlený tep, jestli se vám potí dlaně. To je znak nezpracované události, kdy ucítíte danou reakci ve vašem těle. Je nutné vědomě procítit, kde máte tu situaci uloženou, a teprve sekundárně můžete nastoupit na prospěšnou cestu zpracování.

3 kroky jak se díky traumatu dostat zpátky k sobě

Po první fázi, kdy jste zvedli pokličku a nechali emoce projít, vás čeká skutečná cesta transformace. Trauma se z vašeho nepřítele stane průvodcem zpátky k vaší autentické síle. Tato cesta má tři kroky, kterými je potřeba postupně projít.

1) BEZPEČÍ – vytvoření vnitřního útočiště

Nejdříve musíte nalézt v sobě bezpečný prostor a teprve sekundárně ho hledat kolem sebe. Mnoho lidí dělá chybu v tom, že hledají bezpečí venku třeba v partnerovi, v práci nebo v penězích. Ale skutečné bezpečí musí vyrůst zevnitř. Jak na to?

• Začněte si každé ráno říkat: „Jsem v bezpečí právě teď, v tomto okamžiku“.
• Najděte si fyzické místo, kde se cítíte nejbezpečněji.
• Když vás začne přepadat úzkost z traumatu, vědomě se přesuňte na toto místo.
• Naučte se techniku „5-4-3-2-1“: pojmenujte 5 věcí, které vidíte, 4 které slyšíte, 3 které cítíte, 2 vůně, které cítíte a 1 chuť, kterou právě cítíte.
• Vytvořte si rituál bezpečí. Může to být určitá hudba, vůně nebo předmět, který vás uklidňuje.

Zásadní je pochopit, že stav bezpečí není tehdy, kdy se nic neděje. Je to stav, kdy víte, že dokážete zvládnout to, co se děje. Trauma z dětství v dospělosti vás naučilo přežívat, ale teď se učíte žít.

TIP: Jak přestat sabotovat svůj úspěch a OSVOBODIT SE?

2) VĚDOMÍ – pochopení a přijetí

Druhý krok je o pochopení, jak se to stalo, jak to proběhlo, a vědomí, že to z vás má být venku a formovat vás, rozhodně ne ničit. V této fázi začínáte chápat trauma jako informaci, ne jako rozsudek. Jak dojít k pochopení toho, co se stalo?

• Napište si svůj příběh, ale ne jako oběť, ale jako někdo, kdo prošel těžkou zkouškou a přežil.
• Identifikujte, jaké vlastnosti vám trauma dalo jako empatii, sílu, odolnost či citlivost.
• Rozpoznejte své spouštěče, kdy a kde se trauma ozývá ve vašem těle.
• Začněte rozlišovat mezi minulostí a přítomností.

Důležité je pochopit, že trauma není něco, co se vám stalo, ale něco, čím jste prošli a co vás transformovalo. Každá zkušenost, přestože je bolestná, nese v sobě moudrost a zkušenost, kterou jsme získali. 

TIP: Nový začátek je jako konec, který nechcete, ale potřebujete ho

3) PRAVDA – ryzí autentičnost

Pravda je ryzí upřímnost k sobě samému, kdy pochopíte, jak to opravdu je, a přestanete se za trauma schovávat. V této fázi se dotknete své skutečné podstaty a váš hlas bude zase slyšet. Jak být sami sebou?

• Přestaňte hrát role.

• Naučte se říkat to, co opravdu cítíte.
• Začněte vyjadřovat své pravé potřeby a hranice.
• Odpusťte, ale ne druhým, ale sobě. Odpusťte si, že jste tehdy neměli sílu se bránit.
• Propojte se se svou intuicí a začněte poslouchat ten tichý hlas uvnitř.

V této fázi se děje něco magického, propojíte se znova se svou duší a váš autentický hlas bude zase slyšet. Už nebudete muset být někým jiným, než jste. 

TIP: Jaký má autenticita význam v našem životě?

Moje akademie štěstí

Pokud jste si při čtení tohoto článku uvědomili, že vaše trauma potřebuje systematický přístup k uzdravení, nemusíte jít touto cestou sami. V mé Akademii štěstí se ve 37 lekcích naučíte, jak přetransformovat destruktivní vzorce, které v vás zanechalo dětské trauma.

Většina lidí zkouší odpustit, posilovat sebevědomí a zaměřovat se na přítomnost, ale chybí vám návod, jak správně poskládat všechny poznatky o traumatu tak, aby to skutečně fungovalo. Právě proto jsem vytvořila kompletní systém, který vám ukáže cestu z traumatu k vaší vnitřní síle – krok za krokem, z pohodlí domova. Naučíte se využít své trauma jako klíč k autentickému a naplněnému životu.

Trauma z dětství v dospělosti jako brána k vaší síle

I když vás něco bolí, nemusíte se s tím ztotožňovat. Nejste ta bolest, nejste to trauma. Jste bytost, co naslouchá té bolesti, dokáže ji emočně pustit ven, pochopit, kde se vepsala do fyzického těla, a nastoupit na cestu spojení sama se sebou.

Přehráním videa souhlasíte se zásadami ochrany osobních údajů YouTube.

Zjistit vícePovolit videoVždy povolit Youtube videa

Trauma je vlastně volání a pochopení, že i když vás teď něco bolí, vy se s tím neztotožňujete. Trauma je brána, kterou projdete a znovu se sami se sebou spojíte. Je to návod, jak se vrátit domů, zpátky do vlastního nitra, protože kvůli té situaci jste byli sami od sebe odtrženi.

Když uslyšíte odštěpené části vašeho ega, které na vás budou řvát, ať to necháte být, že už je to za vámi, ale vy niterně cítíte, že tomu tak není, vykašlete se na ně. Udělejte první krok zpátky domů. Trauma není vaše identita. Je to kód k vaší vnitřní síle, kterou jste možná ještě neobjevili. Je to kód k tomu, kým se můžete stát, když se rozhodnete tu pokličku konečně zvednout a vydat se na cestu zpátky k sobě.

Seberte odvahu. Můžete žít šťastný život z vašich snů přesně takoví, jací jste, pokud vyslyšíte volání toho majáku ve svém srdci. Buďte otevření sami k sobě, to je to nejdůležitější.