Nepřejícnost jako národní sport aneb 9 tipů jak přizvat do života lásku

,,Volíš špatně, akorát si to zase celé zkomplikuješ a stejně to nedopadne dobře.“ Připomíná vám to něco?

Nikomu nepokládáte žádnou otázku, prostě přemýšlíte a nějak se uvnitř cítíte a najednou k vám připluje od někoho nevyžádaná rada, že byste mohli dělat to nebo ono. A než stihnete nějak odpovědět, dozvíte se, že to co jste si zvolili je úplně na dvě věci.

V podobnou chvíli většina z nás začne dělat obrovskou chybu. Obhajovat se.

Předprodej knihy Cesta k mému majáku

Vysvětlovat, proč je naše rozhodnutí jaké je a co nás k tomu vedlo. Je to zbytečné a akorát nás to vysává, užírá nám to energii, kterou bychom mohli věnovat něčemu přínosnějšímu.

Co dělat v podobnou chvíli? Zavřete si ústa na zámek a rozlučte se. Odejděte. Pamatujte si, že tito lidé jsou nešťastní a nejsou se svým aktuálním životem v pohodě. Vím, že je to těžké, ale je to jediné rozumné řešení, které nevede ke konfliktu.

Když jsem byla těhotná, bylo mi 39 let. A našlo se dost lidí, kteří měli tendence mi do podvědomí sázet rostlinky o které jsem fakt neměla zájem. Byly to negativní myšlenky, které poukazovaly na jejich problém. Velmi rychle jsem se od těchto lidí odpojila a bylo mi krásně. Bohužel se to týkalo i mého ex partnera.

Ve chvíli, kdy má kdokoliv potřebu ponižovat, znejisťovat, rozrývat sebevědomí nebo podkopávat kořeny vaší sebelásce – doporučuji rychlý ústup.

Každý z nás někdy někoho odsoudí, aniž by pořádně věděl. A jistě se každý z nás někdy v životě setkal se situací, kdy se třeba někdy později (po poznání skutečností) zastyděl.

Otázkou je, zda nám jedna nebo dvě tyto zkušenosti postačí k tomu, abychom přehodnotili náš pohled a zaměřili se na to, co můžeme prospěšného předat a ne co můžeme neprospěšného vychrlit.

Když jsem měla dělat rozhovor s Gábinou Jiráčkovou (alias první českou Barbie), mnoho lidí se mě ptalo proč to vůbec dělám. Slečna, která si nechá udělat obrovská prsa a do budoucna má chuť přijít o žebra, to přece ke zformování názoru o ní stačí. ,,O čem se budete bavit?“ byla otázka, kterou mě okolí pronásledovalo.

Odsuzovali ji, aniž by ji znali. Protože slečna posedlá úpravou svého vzhledu musí být zároveň hloupá, prázdná nádoba? Nebo je to tak, že mnoho z nás není připraveno a schopno plně respektovat cestu druhého, ať už si zvolí jakoukoliv?

Když se potom ukázalo, že Gabriela prošla tvrdou šikanou, vztah jí funguje roky, v a neúnavně studuje, některé hlasy se odmlčely. Není snad její věc (pokud nikomu neubližuje) co si s vlastním tělem dělá? Má povinnost pořád dokola odpovídat bulvárním novinářům na přihlouplé dotazy o tom, co plánuje za plastické operace  a proč? A má někdo právo ji soudit?

Položila jsem jí k tématu pár otázek, odpovědi najdete na konci tohoto článku.

Když se nyní vrátím k mému těhotenství, vzpomínám si na jednu příhodu, kdy mi úplně cizí žena pochválila na poště tričko. Měla jsem ho těsně přes těhotenské bříško a byla na něm šipka s nápisem: uvnitř je kluk. Ale proč to píši.

Paní byla milá a daly jsme se ve frontě do řeči. A nějak přišla řeč na můj věk. Když jsem řekla, že mi bude 40 let rozjela během jedné minuty dlouhý monolog na téma, proč by ženy takhle pozdě neměly rodit (aniž by mě znala).

Já mlčela a modlila se, ať fronta postupuje rychleji, což se bohužel nedělo. Paradoxní bylo, že druhá část jejího monologu byla na téma, že po dvacítce by ženy také rodit neměly, to totiž nemají rozum a každý vztah jim hned krachne.

Proč neustále soudíme, hodnotíme a kde bereme právo tímto způsobem kohokoliv zraňovat?

ereeeeee

Spouštěčem bývají naprosto absurdní věci, do kterých nám nic není. Rudá rtěnka, výrazné nehty, tloušťka, hubenost, mladá maminka, stará maminka, kojení na veřejnosti, odvaha udělat v životě změnu, chudoba, vegetariánství, plastické operace, odchod od partnera, výraznější věkový rozdíl ve vztahu, odlišný vzhled nebo cokoliv jiného.

Máme tolik možností druhému ublížit nebo ho znejistit.

Zapátrala jsem ve svém mezi svými přáteli a zjistila jsem, že znám mnoho mladých dvojic s dětmi, kterým to roky klape.

Tak třeba Míla s Terezkou.  Máte pocit, že je toto špatně? Jeden z nejmilejších párů v okolí, řekla bych :-). PS: děkuji vám za fotografie, protože skrze ně lze poslat energie lásky dál.

Sestavila jsem 9 tipů, které vám pomůžou soustředit se na důležité a prospěšné (láska) a pomůžou vám odhlučnit zbytečné a ubližující.

  • Neberte si nic osobně, kdykoliv vás někdo slovně zraňuje, jde o odraz jeho postoje.
  • Važte slova. Nejdou vrátit zpátky.
  • Co si o vás myslí okolí, není opravdu vaše starost.
  • Neporovnávejte svůj život s životem druhých.  Nevíte, čím si museli projít. Pamatujte, cizí tráva se často zdá zelenější.
  • Usmívejte se, nejste majiteli veškerých problémů na světě.
  • Buďte upřímní k sobě.
  • Vytvořte si vlastní cestu. Vy určujete, co dokážete.
  • Obklopujte se lidmi, v jejichž společnosti se cítíte dobře.
  • Když se vám nedaří, nesuďte a nehodnoťte. Chce to časový odstup.

opo

Gábině jsem položila otázky týkající se tématu.

1, Gábi, proč si myslíte, že mají lidé potřebu druhé hodnotit podle vzhledu a jeho rozhodnutí (ať už jde o cokoliv) a v čem spatřujete nebezpečí tohoto rychlého a leckdy odsuzujícího hodnocení?

Myslím, že tento předsudek v některých z nás bohužel přetrvává už od středověku. Ten, kdo se nějakým způsobem vymykal, musel jít na hranici za čarodějnictví. Lidé berou pouze to, co se nijak neliší od průměru a dokáže je pohoršit třeba i takový detail, jako je výrazný odstín rtěnky.

Leckdy jsou pro svůj vzhled odsouzeni ti, kteří jsou vzdělání, chytří a mají dobré nápady, ale okolí je zkrátka odmítá brát v jakékoliv oblasti vážně. Tímto způsobem se lidstvo může připravit o spoustu nových zjištění, vynálezů, či dokonce vědeckých pokroků.

ere

2, Vybavíte si okamžik ve Vašem životě, kdy jste byla s tímto konfrontována a bylo Vám to bytostně nepříjemné? Podařilo se Vám něčí zařazení do první škatulky změnit? (jak)

Bohužel se s tímto předsudkem setkávám dnes a denně – na ulici, na sociálních sítích nebo pod články v médiích. Lidé si myslí, že jsem hloupá, sebestředná, nevzdělaná, bez jakékoliv talentu, schopností a emocí. Zkrátka bezduchá loutka, která má příliš vysoké sebevědomí nebo naopak katastrofálně nízké.

Tento lidský mýtus vyvracím během několika minut při osobním setkání svým chováním a vystupováním. Každý, kdo mě kdy poznal osobně, se mi zpětně omlouval a přiznával, jak moc se ve mně mýlil.

3, Vnímám Vás jako poměrně silnou osobnost už teď v tomto útlém věku. Přesto určitě máte i Vy okamžik, kdy jste nejistá. Vnímáte v takových chvílích jak je lehké, aby Vám někdo (byť na chvíli) ublížil? Jak se s tím vypořádáte? A jak se proti podobným věcem bráníte?

Byť jsem člověk, kterého jen tak nic nerozhodí, tak ani jsem ještě nedospěla do fáze, kdy by mi bylo absolutně všechno jedno. Jsem poměrně citlivá na to, když se negativní reakce (přesněji řečeno haty) dotýkají mých blízkých.

Někdy jsou to velmi zlé zprávy typu: “Ty a celá tvá rodina by měla skončit ve svěrací kazajce nebo ještě lépe na elektrickém křesle!” To už člověka donutí se zamyslet, kde a proč se v lidech bere takové zlo. Postupem času jsem se naučila podobné zprávy nečíst a zcela je ignorovat. Tito lidé mi chtějí kvůli nějakému svému osobnímu problému ublížit, ale já jim to nesmím dovolit a proto si jejich negativní emoci nesmím nechat pustit k tělu.

Odsuzování není intelektuální proces, ale negativní emoce.

Nejostřeji se tento jev projevuje ve zvyku vidět na druhých lidech a událostech jenom to špatné, za co je urychleně odsoudí. A když se to špatné na někom nebo něčem najít nepodaří — nahrazují to špinící fantazie.

Kvůli čemu to lidé dělají? Aby vědomě takovým způsobem ponižovali druhé lidi — v porovnání se sebou, což jim dodává falešné sebeuspokojení.

Mnozí lidé si zvykli žít v takovém stavu trvale, a nechápou, že tím škodí především sami sobě a připravují se o štěstí a o klid – uvnitř sama sebe. Definitivně vyřešit tento problém je možné, jenom pokud si osvojíme techniky psychické autoregulace a rozvíjíme svoje niterné já a naše podvědomí.

Máte-li chuť načerpat informace o komplexní životní detoxikaci, která zahrnuje tělo i mysl, mám pro vás zdarma ke stažení nový eBook s názvem Detoxuj život aneb Detox těla nestačí ve kterém najdete kromě konkrétních rad i mnoho hodnotných odkazů.

Kdo je autorka?

Barbora Englischová

Barbora Englischová

Bára je symbolem prospěšného myšlení v ČR a je také maminkou úžasných bytostí. Stojí za projektem osobního rozvoje Detoxikuj život, který pomohl tisícům lidí při objevování jejich sebehodnoty a probuzení vnitřní síly při vytváření prospěšnější verze jejich života. Je autorkou knih Detoxikuj život, trilogie Luna z lůna a bestselleru Maják v srdci.

Vytváří specifické fungující metodyonline programy, díky nimž se lidé vrací ke své síle. Své poselství šíří prostřednictvím přednášek napříč Českem a Slovenskem a pořádáním vědomých seminářů a campů.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů