8 tipů aneb Jak porodit a nezbláznit se!

Když jsem byla bezdětnou ženou tak jsem byla (úplně) slepá.

Před mnoha lety jsem seděla v bance a čekala, až přijdu na řadu. Vedle mě dosedla maminka malého, tipuji tak pětiměsíčního prcka, který se na ni zubil ze skořepiny. Ručičkou žmoulal ucho plyšáka a pozoroval mumraj kolem.

Nedalo mi to a usmála jsem se na něj. Chvíli mě zkoumavě pozoroval a potom mi věnoval úsměv. Maminka nic.

Úkosem jsem se na ni podívala. Tenkrát mi neušlo, že má zpocené koláče v podpaží, neupravené vlasy, flekaté tričko a strhaný výraz. Hlavou mi běžela jedna myšlenka za druhou.

To se nemůže na toho roztomilého kloučka usmát? Chudák, vždyť je tak hodný. A mohla by se také upravit a použít alespoň deodorant.

Mrňous začal natahovat. Naučeným pohybem ho vyndala ze skořepiny a nos mu zarazila do rozkroku. Zakabonila se a vydala se ověšená vším možným hledat WC.

Přišla mi divná. Bože, strkat nos dítěti k plence?

Domněnky jsou velmi nebezpečné. Odsudky také. Ano to vím, dnes. O deset let později.

Ve chvíli, kdy se žena stane matkou se otočí její život zhruba o 360 stupňů. Nevěřila jsem tomu.

Dnes už vím, že je to nepřenosná zkušenost. Nezkusíš = neuvěříš. Definitivně. Také změní kvalitu vašeho života. Zda k lepšímu nebo k horšímu je už vaše volba.

Zajímavé, když mi někdo řekne, že při skoku pod auto nepřežiji, docela mu věřím. No, když mi říkala tenkrát moje kamarádka, že budu používat svůj nos jako radar na nehodu v plence, smála jsem se.

Vy, které se chystáte na porod svého prvního dítěte nebo jste právě po něm (sedíte na gumovém kruhu, poněvadž stehy nejsou zahojené, u prsa máte ten svůj vymodlený poklad a v druhé ruce svíráte mobil, který na vás vyplivl tento článek), tady máte 8 tipů, které bych tenkrát ocenila já.

1. KDYŽ SPÍ, SPĚTE I VY

Ano, vím to. Musíte mezitím uklidit, uvařit, vyprat, vyžehlit…(na plno věcí jsem zapomněla a uvědomuji si to). Nemusíte, věřte mi.

V krátkodobém výhledu se to zdá pohodlnější (miminko spí a uděláte kus práce). V dlouhodobém výhledu vás nedostatek kvalitního (spíš jakéhokoliv) spánku emocionálně oslabí, psychicky rozhodí a fyzicky zlikviduje.

Mnoho z domácích činností uděláte s miminkem, bude vás pozorovat, stačí ho přenést na hrací deku do místnosti, kde právě uklízíte.

A pokud máte ,,mazlíka obecného,, použijte nosítko. S mrňousem na břiše nebo na zádech obstaráte hodně , ostatně byl (pouze uvnitř) celou dobu a také to šlo.

2. POPROSTE O DOMÁCÍ ZÁSKOK

Málokterá maminka svěří po porodu miminko někomu jinému. Ale přesto je důležité mít klid alespoň na večerní sprchu nebo na půlhodinovou pauzu (bez nutnosti být ve střehu).

Pokud máte partnera, poproste ho ať vám dá 2 x za den 30 minut. Pokud partnera nemáte poproste sousedku, kamarádku nebo sestru.

Jde pouze o to, aby u vás doma, ve vašem prostředí převzal někdo na půl hodinky zodpovědnost za ,,každé“ vrknutí miminka a vy jste mohly úplně vypnout. Je to chvilička, která vám dá energii na další kolotoč, který alespoň zpočátku jede non-stop.

3. SYSLETE PŘEDEM

Doporučuji základní věci pro miminko i pro vás, včetně plen (alespoň na 6 týdnů) mít doma již před porodem. Je to úleva, pokud nemáte partnera, který rád obráží obchody.

Věřte mi, až po okraj naložený kočárek rozrážející rozbředlý sníh nenaplňuje ideální představu o procházce. A ani třicetistupňové vedro vám k náladě nepřidá.

Kromě toho po jeho vyložení musíte jít buď vícekrát sem a tam (což znamená nechat miminko samotné) nebo se proměnit v chobotnici.

Balíky plen, tašky s nákupem, skořepina s miminkem, přebalovací taška a další ,,potřebné“ náležitosti opravdu něco váží.

4. INTERNET DÁVKUJTE 

Internet se jeví jako super věc. Ve chvíli, kdy je hluboká noc, rozbalíte plenku a zjistíte, že je zelená. A tak (zcela logicky?) gúglíte (mimochodem také mi ten tvar přijde divný a tak – jsem se podívala na Google!).

A tak bych mohla pokračovat:

• hodně spí, málo spí, nespí
• pije moc, pije málo, nechce prso, málo mléka, bolesti bradavek, jak se rozkojit
• bolí ho bříško, zabarvení stolice, větry, kaká málo, často nebo vůbec (bože už celý den nic!)
• punčochy nebo dupačky, bavlna nebo směs, prací gel nebo prášek

Jasně, je to nadsázka, i když…

Já říkám, internet ano. Na informace, které obohatí a nebo posunou vás osobně. O miminku se poraďte se svojí nejlepší kámoškou, na kterou docela kašlete. Jmenuje se intuice.

A potom je ještě perfektní paní Kulíšková (která vychovala 7 dětí), dětská doktorka a svobodná kamarádka, která nad lecčím mávne rukou a vrátí vás na zem.

5. NE A NE VŠEM ROZTOMILÝM OBLEČKŮM 

Nejlépe se cílí na emocionálně rozhozené těhotné ženy v hormonálně nestabilním období a na majitele psíků a koček. Fakt, to je marketingová tutovka.

NE, nepotřebujete teď minimálně pět měsíců ŽÁDNÁ trička, ponožky ani mikiny přes hlavu. Ani, když mají roztomilé motivy nebo chlupaťoučké lemy. Dospějete k tomu, že stejně budete používat jenom body a polodupačky.

Jestli teda nejste masochistka a sadistka v jednom a nemáte chuť hlavičku miminka pěkně zbytečně cpát do malých děr určených pro hlavu, hledat každou druhou minutu ztracenou ponožku nebo hlídat hodinu co hodinu odhalená záda).

6. PLEŇTE LEDNIČKU – V PRAVIDELNÝCH INTERVALECH!

Jídlo je fajn. Zapište si to za uši. Mnoho z nás po porodu nestíhá nic.

Většinu dne pobíháme v županu a v pravidelných intervalech vytahujeme prso, přikládáme na rameno našeho tvorečka na odříhnutí a hledáme poklady v plínce.

Jezte. Pravidelně. Další věc (po spánku), která vás odsune od možnosti dospět k totálnímu syndromu vyhoření. Mimochodem, ano je to důležité i pro kvalitu mateřského mléka, ale stejně tak to je důležité pro vás jako takové.

7. VY, VY A OPĚT VY

Ne, nechci vám teď vnucovat rádoby super tipy, jak použít rtěnku a hned se cítit více žensky. V těchto týdnech po porodu je to nesmysl. Na rtěnku je čas.

ALE co vám (i miminku) jednoznačně prospěje je pohyb venku. Seberte se za každého (ano i v dešti) počasí a jděte s kočárkem ven. Ne do obchodního centra obhlížet trička a dětské mikiny přes hlavu (viz výše), ale na vzduch.

Je to váš čas. Miminko usne nebo bude pozorovat oblohu a vy si můžete dát do uší oblíbenou hudbu a trochu se protáhnout.

Většinou se člověku nechce, protože je unavený a jediné co chce, když miminko zavře na chvíli oči je lelkovat (na internetu nebo s časopisem v ruce). Nedělejte to.

Když spí, spěte. Když je vzhůru, dělejte s ním to, co chcete a potřebujete.

8. (SEBE) PŘIJETÍ

Je úsměvné poslouchat rady o tom, jak by každá žena měla mít svůj život, život s miminkem, život s partnerem… Jenže, máte pouze jeden život. A i když můžete hrát hlavní roli v mnoha příbězích, tahle maminkovská bude teď (určitě na pár let) jednou z hlavních.

Jestli se zabýváte vědomým rozvojem do hloubky a rozhodla jste se tento čas věnovat posunu dál, režírovat svůj život a nebýt pouze loutkou v rukou okolí, podívejte se na Mojí akademii štěstí.

Stejně tak, jako teď jste ,,připoutána“ k vašemu drobkovi a někdy to je těžké, stejně tak bude jednou těžké, až se drobek rozhodne vyletět z náruče a potom z hnízda.

Užívejte si to. A pokud se cítíte ve stresu, pociťujete úzkosti, nemáte partnera nebo jste zůstala sama již v těhotenství stáhněte si  e-Knihu SAMA S MIMINKEM ANEB KLÍČ K ÚSMĚVU, napsala jsem ji pro každou z vás a je ZDARMA.

Pomůže vám najít osobu, která se občas po narození našeho dítěte ztrácí… Vás.

Jo a jestli znáš nějakou maminku, která často na své děti křičí, zkus jí poslat tento článek.

PS: Kdo je Bára?