Předvánoční loterie s vlastním JÁ aneb Konec únavy u stromečku

Dítě za ruku, kabelku přes rameno a košík na předloktí. Typický obrázek maminky, která letí se svým pokladem na nákup. V předvánočním čase, kdy se stupňuje davové šílenství, je to opravdu lahůdka.

Potom je tady ještě další level soutěže s názvem ,,Co dokáže běžná žena“, kdy jsou dítka dvě nebo tři, náleží k nim kočárek a před obchodem uvázaný pejsek.

V posledním levelu je žena ověšená dětmi těhotná a z mobilu přitisknutého mezi jejím uchem a ramenem se line mužský hlas: ,, Nezapomeň na uherák, teď jsem dorazil domů a mám fakt hlad.“

Ono i normálně je to poměrně stresující, ale ve chvíli, kdy vás dav táhne směrem, kterým jste dobrovolně jít nechtěli a z rozhlasu posloucháte již po páté ,,šťastné a veselé“ vám do smíchu fakt není.

Ať už jste milovníci nebo odpůrci vánočního času, jedno máme společné všichni. Takovou tu snahu vše stihnout. Ať už jde o: úklid bytu, výzdobu domu, zabalené dárky, nákupy dárků, zásobení se potravinami, pečení cukroví, pletení vánoček nebo čehokoliv co souvisí. Že jste se v tomto výčtu nenašli?

Patří sem i vyplnění pokud možno všech přání, která se na vás valí ze všech stran, nutnost strávit Štědrý večer v okruhu, který vám vážně nesedí nebo snaha zavděčit se zaměstnavateli s prací přesčas do posledního dechu.

Pohlceni davovým šílenstvím (nebo snad kolektivní energetickou předvánoční vibrací?) se snažíme vše stihnout, nakoupit, zařídit co nejlépe a včas.

Kde se v nás bere ten pocit, že můžeme spočinout, napůl v letargickém polosedu u stromečku se spokojeným (?) úsměvem na rtech, až po splnění nesmyslných představ a požadavků, které:

• Máme zakořeněné z dětství v naší mysli,
• čerpáme z opakovaných tvrzení v našem okolí,
• jsou součástí marketingových předvánočních kampaní,
• se nám snaží vnuknout tchyně skrze ústa našeho partnera,
• si vytváříme v naší fantazii, jenž je ovlivněná tím co říkají druzí.

• Není tak chaotické a stresující, jak se nám jeví
• Nic nemůžete porovnávat s ohrožením vlastního (psychického i fyzického) zdraví
• Nic vás nemůže ohrozit, pokud máte nad sebou moc a nevzdáte se jí pro stav (ne)moci
• Nic nemá takovou sílu, aby vás to (bez vašeho přičinění) mohlo otrávit vztekem, nenávistí nebo zoufalstvím

Veškeré potíže, problémy a jiné neprospěšné stavy jsou jen v naší hlavě. Ve chvíli, kdy z problému přeskočíme na řešení máme hotovo. Problém i řešení.

Pamatujete si na ten pocit únavy, když jste sklidila poslední špinavý talíř ze stolu? Na ten pocit, kdy únavou skoro nevidíte, rodina vybaluje dárky a vy máte chuť spát? Na následující ráno, kdy běžíte do popelnice s pytlem plným zmuchlaných vánočních papírů?

Pamatujete si na ta nekonečná procesí návštěv, které člověk vydrží pod rouškou vánoční atmosféry se zaťatými zuby? Na křeč od umělého úsměvu? A na vyčerpání, které si začne nejpozději v lednu vybírat svou daň?

Jednoduchá otázka – jednoduchá odpověď. Dejte si největší dárek. Zasloužíte si ho. Dělejte pouze to, co opravdu chcete. A jak to po těch letech poznáte?

Místo únavy a vyčerpání přijde pocit uspokojení. Místo nuceného veselí pocit opravdové radosti.

A na otázku co už máte hotové odpovíte úsměvem a slovy: ,, Vše, co k naší pohodě potřebujeme.“

Ve chvíli, kdy tlačítko MUSÍM nahradíte vzorcem CHCI máte napůl vyhráno. Jestli se poznáváte byť jen v jedné polovině popsaných vět, zkuste to jinak. Hoďte za hlavu konvence (nežijeme v 50. letech), okna umyjte na jaře, běžný úklid snad děláte pravidelně (a pokud ne tak vám to může být jedno), větší úklid si nechte na dobu, až do oken zasvítí první jarní slunce.

Cukroví si objednejte u sousedky (které přilepšíte k důchodu a máte tak k poctivým kouskům ještě dobrý pocit), vánočkou pověřte tchyni nebo babičku a dárky objednejte přes internet. Obchodním centrům dejte do ledna sbohem a podporujte běžnými nákupy malé prodejce. Větší předvánoční nákup si nechte dovézt domů, internet je mocný nástroj.

Pocit, že vánoční atmosféra bez úkonů, které vám vysávají poslední zbytky energie a pocit radosti nahrazují pocitem zmaru, je nemyslitelná, je naprosto mylný. Už přijetím této myšlenky se blížíte k radostným svátkům mílovými kroky. 

A co má smysl?

Z mého pohledu procházka po oboře a krmení srnek s dětmi nebo instalování krmítka na balkoně a pozorování opeřenců z tepla domova s hrnkem čaje v ruce. Malování přání pro Ježíška. Setkání s nejbližšími přáteli a trávení společných okamžiků v klidné atmosféře.

Výroba drobností, které potěší (vás i obdarovaného). Nabídnutá pomoc (komukoliv). Prožití přítomných okamžiků, které mnohokrát necháme utíkat jako splašené stádo koní. Tady najdete povídání o tom, CO má smysl a jak trávit svátky bez zbytečností.

Ten váš výčet může být úplně jiný, přesto, pokud učiní vaše svátky radostnějšími, je to ten správný.

S láskou, Baru

PS: V článku 4 tipy na VÁNOCE aneb I v největší chudobě můžete předat dětem to největší bohatství najdete i novoroční kalendář plný afirmací zdarma. Nechť se vám plní všechny tajná přání.