STOP aneb 5 odpovědí a máte jasno!

,, Já Ti nevím,“ řekla mi. Tázavě jsem se jí podívala do očí. ,, Proč mám kolem sebe lidi, kteří mě v ničem nepodpoří?“ Než jsem se nadechla k odpovědi tak pokračovala. ,,Pohádala jsem se s mámou, protože ty její výčitky už nesnesu a doma je zase tichá domácnost.“

Jitku znám skoro dvacet let. Znám její problémy. Říkejme jim staré vzorce chování. To jsou taková schémata, která se vám zadřou to podvědomí už v dětství a málokdo s nimi umí pohnout.

Jejich obsah a kvalitu ovlivnili lidé, kteří vás vychovávali a s kterými jste přicházeli do styku. Nemůžete za ně. 

Přitom kormidlují váš život sem a tam, ženou vás do situací, které bolí a s  kterými se neumíte vyrovnat. Podněcují vás ke stále stejnému způsobu chování v podobných situacích a tak vaše dohady probíhají skoro stále podle jednoho scénáře.

A potom přijde ten den, kdy toho máte dost. Cítíte vyčerpání, nechuť k čemukoliv, v horším případě se vám šplhá po zádech syndrom vyhoření. Ztrácíte nějak zájem. Doma vás to nebaví nebo se potácíte na hranici udržení vztahu. Tělo chátrá, v práci toho máte plné zuby a nějaké posouvání se vpřed ve vašem životě vám připadá jako špatný vtip.

Když se nad tím zamyslíme je to zvláštní. Všichni víme, že hybnou silou v našem životě je změna. Každý den, každou hodinu, každou minutu i každou sekundu se všechno mění.

Tak proč pořád tak urputně nezdravě ulpíváme na něčem, co nám evidentně škodí a neprospívá?

Několik měsíců jsem se zamýšlela nad tím, proč tolik lidí zůstává v situacích, které jsou destruktivní. Proč tolik z nás obětuje (různě dlouhou) část svého života na úkor naplněného prospěšného prožívání, kterého může docílit každý z nás?

Odpovězte si na tyto otázky:

• Stýkáte se s lidmi, které jste si sami nevybrali a kteří vás nikam neposouvají?

Jestli necítíte podporu mezi přáteli nebo dokonce naopak vnímáte z jejich strany odčerpávání energii je něco špatně. Pokud se neustále přemáháte, na úkor sebe sama, odrazí se to velmi rychle na vašem zdraví.

• Máte práci, kterou snášíte pouze kvůli ohodnocení nebo společenskému postavení?

Ano, žijeme v době, která nás nutí se alespoň průměrně finančně zabezpečit. Ale to neznamená, že rezignujete na to mít práci, která vás bude naplňovat. Bavit. Posouvat dál. Práci, do které nebudete mít nechuť ráno vstávat s křečí v žaludku nad tím ,, co zase bude.“

• Máte pocit totálního vyčerpání, snažíte se uspokojit potřeby jiných lidí a na sebe jste jaksi zapomněli?

Každý má právo na svůj osobní čas. Všichni si potřebujeme čas od času odpočinout a chvíli jen tak relaxovat. Pokud všechen svůj čas věnujete druhým, začnete se brzy cítit vyčerpaně a bez energie.

Vaši námahu navíc pravděpodobně nikdo neocení. Ať už se jim budete snažit zalíbit jakkoliv. A vy můžete pomalu vítat na prahu svých dveří naprosté vyčerpání a syndrom vyhoření organismu.

• Zkusili jste již několikrát změnit životní styl, začít se zdravě stravovat nebo chodit pravidelně cvičit?

Pokud máte za sebou opakovanou (a v dlouhodobém měřítku) marnou snahu zhubnout, zpevnit své tělo nebo zlepšit tělesnou kondici zamyslete se nad tím, zda svůj opravdový problém neschováváte za touhu vypadat lépe.

Většinou je základ potíží v (ne)lásce sama k sobě nebo v malém sebevědomí (sebeuvědomění).

• Váš emoční projev je skoro nulový, spíše tak nějak přežíváte?

Pokud vás vnější okolnosti neustále nutí hlídat vaše emoční projevy (v zaměstnání, na veřejnosti atd.) ještě to lze snést. Pokud se ale přistihnete, že už nedáváte emoce najevo ani v soukromí (nebrečíte, neprojevujete radost ani dojetí) máte zaděláno na problém.

Odpověděli jste alespoň 3x ANO? 

Naší největší překážkou v dosažení snů jsme my sami. Pocit, že to nezvládneme. Obáváme se té dlouhé a složité cesty mezi našimi sny a prožitými zkušenostmi, které válcují náš život den co den.

Ale řešení je jednoduché. Stačí jedno rozhodnutí. Není to jednoduché, vyžaduje to dost energie pro udržení záměru i mnoho času.

Ale pokud si položíte otázku, kolik času a energie jste do dnešního dne věnovali lidem, kteří vás nepodporují, ponižují a zraňují, máte odpověď na to, kde oboje brát.

Pamatujte na slova Petra Casanovy, autora projektu First Class. Ten odpověděl na jednu moji otázku v našem rozhovoru, co by rád fanouškům mého projektu vzkázal, aby za žádných okolností nevzdávali žádnou  svou důležitou hodnotu. A pokud se snad komplikuje cesta, tak ať změní cestu, ale nikdy ne cíl.