Domácí násilí je téma, které se mnozí bojí otevřít, ale jeho pochopení je nezbytné pro celou naši společnost. Domácí násilí není jen fyzický útok, který zanechává modřiny. Je to také psychická agrese, která dokáže rozložit osobnost oběti a odvézt ji daleko od její pravé podstaty. V tomto článku se společně podíváme na to, co je to domácí násilí a jak ho poznat.
Domácí násilí je temná energie, která narušuje harmonii nejen v domácím prostředí, ale především v duši člověka. Z mého pohledu jde o hluboké narušení energetické rovnováhy mezi dvěma bytostmi, které by měly být spojeny láskou a respektem, nikoli strachem a manipulací. Tento destruktivní vzorec chování vychází často z nezpracovaných traumat, potlačených emocí a karmických vzorců, které si duše nesou z minulosti.
Formy domácího násilí mohou být různé.
Přicházím k vám s podcastem, který jsem tvořila celým srdcem. V každé epizodě sdílím své nejhlubší vhledy o vědomém tvoření reality, otevřeně mluvím o odvaze být sám sebou a o životě, který rezonuje s vaším nitrem.
Detoxikuj život je cestou do hloubky – k vnitřní transformaci, která začíná uvnitř vás.
Tip: Manipulace ve vztahu a 20 znamení, jak ji poznat.
Domácí násilí se může projevovat následovně:
Vynucování sexuálních aktivit proti vůli oběti.
Nátlak nebo manipulace k činnostem, které jsou oběti nepříjemné.
Zneužívání intimity k ponižování nebo kontrole.
Psychické týrání je plíživé. Je jako had, který se pomalu stahuje kolem vaší duše, aniž byste si toho všimli. Zprvu působí nevinně – laskavá slova, drobné komplimenty, pozornost, která ve vás vyvolá pocit, že jste konečně našli toho pravého. Ale pod povrchem se skrývá zákeřný vzorec manipulace. Slova se pomalu mění, stávají se jedovatě jemnými. „Proč jsi to neudělala lépe?“ nebo „Víš, že mě takovými věcmi zklamáváš“. Tak nenápadně začíná destrukce vašeho sebevědomí.
Násilník je mistr úkrytu. Ví, jak se chovat před ostatními. Může to být člověk, který působí jako dokonalý partner, rodič, kolega. Zároveň je schopen za zavřenými dveřmi proměnit vaši existenci v neustálý boj. Oběť si často neuvědomuje, že je manipulována. Chce věřit, že to, co se děje, je jen chvilkový zkrat, že ten člověk, kterého miluje, je uvnitř jiný – lepší.
Mohlo by vás zajímat: Co je toxický vztah a jak ho poznat
Domácí násilí je jako temná mlha, která se pomalu vkrádá do vašeho života a zastiňuje vaše vnitřní světlo. Domácí násilí je často skryté pod maskou „normálního“ chování, a proto je důležité naslouchat nejen vnějším projevům, ale i jemným signálům, které vysílá vaše duše.
Dejte si pozor na následující:
Vaše intuice je první varovný systém. Pokud cítíte v partnerově přítomnosti neklid, strach nebo napětí, je to znamení, že vaše energie je narušována. Vaše duše vám tím říká, že situace, ve které se nacházíte, není v souladu s vaším pravým já.
Násilník působí jako energetický upír. Oběti často pociťují únavu, vyčerpání a ztrátu životní jiskry. Pokud máte pocit, že váš život už není radostný, může to být důsledek toho, že vaše energie je potlačována nebo odčerpávána.
Máte strach otevřeně mluvit o svém vztahu? Přizpůsobujete své chování, abyste předešli konfliktům? Tento vzorec chování ukazuje na narušenou pátou čakru (centrum komunikace), což je jasný signál, že něco není v rovnováze.
Násilník často používá jemné manipulace, které vás odtrhávají od vaší podstaty. Mohou to být věty jako: „Dělám to pro tvoje dobro“ nebo „Nikdo jiný tě tak dobře nezná jako já“. Tyto manipulace vytvářejí energetická pouta, která vás svazují a zmenšují vaši osobní sílu.
Strach je nízkovibrační energie, která dokáže ochromit duši. Pokud cítíte neustálý strach z toho, jak váš partner zareaguje, a přizpůsobujete své chování, abyste se vyhnuli konfliktu, je to jasný signál, že se nacházíte v toxickém prostředí.
Násilník často oběť izoluje od přátel a rodiny, aby ji učinil závislou pouze na sobě. Pokud se cítíte osamělí a ztracení, může to být důsledek záměrné manipulace, která vás má oddělit od vnější podpory.
Mnoho z nás se ptá: „Proč prostě neodejde?“ Odpověď je však složitější, než se zdá. Násilník vytváří pouto závislosti. Ovládá svou oběť skrze strach, vinu a iluzi lásky. Oběť je často paralyzována pochybnostmi o sobě samé, o svých schopnostech odejít, o tom, zda ji někdo jiný pochopí.
Tip: ,,Přišly facky, pěsti, kopance a já nevěděla, jak z toho ven.“ Rozhovor s finalistkou Miss ČR, Ing. Romanou Pavelkovou.
Pokud čtete tyto řádky a cítíte, že něco podobného zažíváte, prosím, nezůstaňte v tom sami. Svěřte se někomu, komu důvěřujete. Zároveň nezapomínejte, že vaše intuice je mocný nástroj – naslouchejte jí. Vaše duše ví, co potřebujete. Pamatujte, že láska je světlo a nikdo nemá právo vaše světlo zhasínat. Najděte odvahu znovu zažehnout svou jiskru a vykročit na cestu ke svobodě. Věřím, že i v těch nejtemnějších časech je možné najít cestu ven. Světlo ve vaší duši nezhaslo – pouze na něj dopadl stín.
Kdo je autorka?
Bára je symbolem prospěšného myšlení v ČR a je také maminkou úžasných bytostí. Stojí za projektem osobního rozvoje Detoxikuj život, který pomohl tisícům lidí při objevování jejich sebehodnoty a probuzení vnitřní síly při vytváření prospěšnější verze jejich života. Je autorkou knih Detoxikuj život, trilogie Luna z lůna a bestselleru Maják v srdci.
Vytváří specifické fungující metody a online programy, díky nimž se lidé vrací ke své síle. Své poselství šíří prostřednictvím přednášek napříč Českem a Slovenskem a pořádáním vědomých seminářů a campů.
Jak meditovat doma, i když bolí být sami se sebou
Jak meditovat doma? 6 praktických kroků pro začátečníky i pokročilé. Naučte se…
Respektující výchova: Když stavíme domov, ne systém
Respektující výchova staví na vztahu, ne na metodách. Naučte se 10 principů…
Co je emoční inteligence a 3 pilíře, na kterých stojí
Emoční inteligence vás naučí ovládat emoce místo toho, aby ovládaly ony vás.…
Spotify
Apple Podcasts
Mám pocit jakoby tento článek byl napsaný přesně podle toho co jsem prožila. přečetla jsem jedním dechem a tíhu na hrudi mám neskutečnou. Osobně děkuji Bohu,že mě zachranil syn,který u sousedů zavolal policii,dnes už bych tu nebyla. bohužel pachatele po 13 měsících vazby,kdy mi všichni slibovali,že se ven jen tak nedostane,ho soud propustil na dobré slovo.a já jsem sebrala 2 děti,kdy jen jedno je jeho a odstěhovala se 400km od rodiny a přátel a začala se pokoušet žít znova.je to 5let.dodnes hledám sama sebe,je to strašně těžké,ale teď už vím,že i já mám svou hodnotu a bojuji.a i když se stále soudíme,jsem šťastná za to,že žiju a jsem tu dál pro svoje děti.nikdy to nevzdám.
Milá Lenko, obdivuji Vaši sílu odejít pryč. Na druhou stranu chápu, že to bylo řešení v duchu dvě zla vyber to lepší. Držím Vám palce, protože málokdo kdo si podobnou situací neprošel dokáže pochopit, jak se žena cítí, co jí v myšlenkách pronásleduje a kolik energie jí stojí žít. Srdečně, Baru
Tak tento článek jsem přečetla jedním dechem, v polovině už se začal svírat i žaludek. Jsem ráda, že o tom píšete veřejně, úplně se mi vrátily myšlenky o 6let zpátky, kdy jsem si tímto stavem urážek, ponižování, domácí teror procházela také, ale bála jsem se dlouhou dobu s dcerou odejít.Bala jsem se odejít, protože přesně jak píšete, mi bývalý vyhrožoval, že si něco udělá, že mi vezme dceru. Vygradovalo to tím, že mi začal rozbijet mé osobní věci, pak už fackoval i mě. Tak jsem se jednoho dne zabalila a s dcerou odesla k mým rodičům. Měla jsem v nich neskutečnou podporu. Po odchodu začal teror ještě větší, ničil mi auta, trhal zvonky a stalking.Policie a socialka byla na denním pořádku. Pak byl odsouzený pouze k podmínce za nebezpečné vyhrožování a stalking. Když se ho policie ptala, proč to dělá, tak prý že neví. To už si mě v té době našel můj nyní jíž manžel a pomalu mi pomohl vrátit se do normálu. Mám druhou dceru a dnes mohu říct, že jsem nikdy před tím netušila, jak skvěle se dá žít. Držím palce, nikdy neodkladejte odchod tak dlouho jako já. Ikdyž, paní Monyova to vydržela sakra dlouho.
Milá Michalo, máte za sebou obrovskou zkušenost a velký kus práce na sobě samotné. Je milé číst, že se někdo z okovů násilného jednání vymanil. Ano, příliš mnoho žen setrvává v podobných vztazích. A mnoho lidí má problém pochopit, proč to dělají a tak je leckdy šmahem odsoudí…podle konceptu: ,, Mají přece to, co chtějí“. Není tomu tak. Ta pavučina strachu, kterou dokáže agresor umně rozetřít, manipulace s okolím i výhružky zlomí často i ženu, která v předchozích vztazích byla zcela vyrovnanou bytostí. Důležité je se dívat kolem sebe, snažit se číst i náznaky, protože tyto ženy většinou nemluví…
Zdravím, naštěstí jsem utekla včas i když to nebylo jednoduché a pravé peklo nastalo po odchodu. Naštěstí u toho nebyly děti. Co mě ale začíná zarážet je, že znám spoustu žen s podobnou zkušeností, jak těch, které odešli, tak těch které se nechají nejen fyzicky tyrat a zůstávají ve vztahu. Pomoct jim ale člověk nemůže, pokud samy nechtějí. To zajimave na tom je, že drtivá většina tyranu jsou policisté… Policista fyzické násilí obvykle nepoužije, o to horší to je. Vy píšete také o policistovi a ty věty slyším jako dnes. Zákazy, příkazy, obviňování, sebelitost… Vyhrožování.. Jsem šťastná, že už je to za mnou. A ta úleva, když jsem skutečně za sebou zavřela dveře a věděla, že se nevrátím, se nedá ani popsat. Sílu všem ženám v podobné situaci.
Milá Ivo, to rozhodnutí musí udělat člověk sám, ale zároveň je dobré mít oči otevřené a pomocnou ruku připravenou. Jsou ženy, které to nezvládnou, které trpí dlouhé roky, dokonce se do nemocného vztahu plného psychického nebo i fyzického násilí vrací. Důvodem je chybějící sebeláska. Je možností učit ženy kolem nás najít cestu k sobě, do svého nitra. Čím víc se začnou poznávat, tím víc budou postupně sílit a uvidí ten svůj mikrosvět v jiné perspektivě. Časem dojdou i k tomu, že podobný model nechtějí předávat svým dětem. Teprve, když se člověk dokáže naplnit láskou sám, nemusí ji paběrkovat od druhého a nesklouzne tak lehce k tomu, aby si musel každé laskavé slovo tvrdě vykoupit…
Hezký večer musím se přiznat, že se mi udělalo až nedobře během čtení, a i když nakonec zmizel partner sám (zřejmě nečekal, že se znovu již „nepřiplazím“ ) a zanechal mě těhotnou v opravdu mizerné situaci, nikdy na těch pár měsíců těhotenství plné teroru a výhrůžek nezapomenu, trvalo to nějakou dobu, než mi vůbec došlo, co to bylo za člověka a než jsem byla schopná se vůbec někomu svěřit, co se dělo za zavřenými dveřmi. Ale nakonec jsem opravdu šťastná, že to dopadlo, jak to dopadlo přeji ostatním, kteří si tímto prochází, ať otevřou oči, seberou poslední kousky svých sil a ukončí takovéto jednání. A Vám paní Barboro, moc děkuji, i když je to stále bolestivé, je dobře, že otevírate toto téma, protože je třeba o tom mluvit a dodávat odvahu těm, kteří to potřebují
Děkuji za milou zpětnou vazbu, moc si toho vážím. Bára
Dobrý den,
Co když není jak a kam odejít? Co když nemáte už žádnou rodinu ani přátelé? Po dlouhém přemlouvání opustíte velké město a zůstanete na samotě ve starém domě a jediné co si každý den opakujte že to musíte vydržet kvůli dětem. Nemáte žádné vlastní finance auto, řidičák nic. Jen 3 děti které ho milují a změna bydlení jim vyhovuje.
Vlastně jediný člověk který s tím má problém jste vy. A proč?
Vždyť je prý přece normální že doma musí být vše dokonalé, uklizene, denně navareno a večer se ještě starat o muže.
Ale co když to prostě nejde, co když dvojčátka vás zaměstnaji víc a vy nestihnete poklidit?
Vždyť to každá jiná zvládá, tak proč vy ne?
Začne zas každodenní kázání, vyčítaní a řvaní.
Ukapne jedna slza a je oheň na střeše.
Ale o pár minut později se musíte usmívat a jít plnit ostatní povinnosti.
Říkáte si že až začnete chodit do práce že pak se to změní?
Ale kdy to bude?
Prckum bude rok a vy nemůžete vůbec nic…