[ROZHOVOR]Petra Rubešová: ,, Před pár dny jsem viděla přicházet na svět třicáté miminko.“

Když jsem čekala syna, věděla jsem již od začátku, že chci rodit přirozeným způsobem. Způsobem, který nemá prostor pro zavedené lékařské (leckdy nadbytečné) postupy.

Taktéž jsem ale věděla, že i když jsem striktně vnitřně nastavená na způsob žití a léčení v souladu s přírodními zákony, může se cokoliv stát. Jedna věc je žít podle této teorie sama se sebou a druhá věc je mít zodpovědnost za prozatím nenarozené dítě.

I když jsem věřila, že mé vnitřní nastavení je správné ( nemarodila jsem nikdy v mém dosavadním životě, pokud nepočítám rýmu) přesto jsem zvolila kompromis.

A rozhodla se již na počátku těhotenství pro porod v centru aktivního porodu (CAP). V tuto chvíli jsem začala řešit otázku, zda se spolehnu na to, že v daný den bude na místě zrovna příjemná porodní asistentka nebo vsadím na jistotu a najdu si dulu.

Najít někoho, kdo s člověkem bude v tak intimní a silnou chvíli, jakou narození dítěte bezesporu je není úplně jednoduché. Já to nechala na intuici a zkrátka jsem nějak ,,věděla,, , že mi dula přijde do života. Pár týdnů po tomto rozhodnutí jsem šla pro bylinky do mého oblíbeného krámku Čaj života a tam jsem objevila Petru.

Petru Rubešovou znám od vidění ze zmíněného obchůdku mnoho let, ale o její dulí profesi jsem nevěděla. Ve chvíli, kdy jsem si do života dulu chtěla přivolat jsem si všimla při placení letáčku o nabízených službách. Ten den jsem měla jasno a rozhodnutí umožnit Petře být u mého porodu považuji za jedno z nejlepších v mém životě.

Petra RUBEŠOVÁ, dula

 1, Petro, řeknete nám pár vět o Vás, o Vašem rozhodnutí stát se dulou a pracovat v Čaji života?

Jsem vystudovaná farmaceutická laborantka. Už na škole jsem jako jediná z celé třídy měla dělenou praxi. Polovina probíhala v tehdy jediné bylinkové prodejně v Ústí na Střekově a druhá část mé praxe byla v lékárně na Střekově.

Vnímám, že práce v Čaji života mi byla předurčena. Hlavně mým vnitřním směřováním, duchovním vývojem a touhou mít na zákazníka dostatek času,což v době kdy jsem byla v lékárně nebylo tehdy možné.

Dulou jsem se stala díky mým dvěma porodům. Už po mém prvním porodu jsem si uvědomila, že mě problematika porodů zajímá a to nejen z pozice rodičky. O pár let později jsem se potkala s Káťou B., která tehdy byla v dulím výcviku. Napsala jsem motivační dopis do Českých dul a odjela jsem na výběrové řízení. Byla jsem přijata a na podzim 2010 nastoupila do výcviku. Výcvik jsem ukončila na jaře v roce 2014 certifikací.

2,  Jak dlouho doprovázíte rodičky k porodům, čím Vás to naplňuje/obohacuje?

Od roku 2011 doprovázím budoucí maminky k porodům, začalo to velmi pozvolně. Cítím vděčnost k zázraku zrození , k síle a umění ženy porodit a k moudrosti těla.

Práce mě naplňuje úžasnou možností seznamování se s mnoha jedinečnými ženami a jejich partnery a doprovázení je na jejich jedinečné cestě, která by vždy měla zůstat v jejich kompetenci.

3,  Kolik miminek jste už viděla přicházet na svět?

Před pár dny jsem viděla přicházet na svět třicáté miminko.

4, Čím (z Vašeho pohledu) prospívá ženám přirozený porod?

Pokud žena porodí vlastní silou a ve vlastní kompetenci (za podpory právě této síly a víry v sebe sama a moudrost svého těla a miminka) posílí si své sebevědomí a mnohem lépe pak pečuje o své novorozeňátko. Zkrátka svému já i miminku lépe rozumí.

5,  V jakých porodnicích (CAP) se cítí vaše klientky nejkomfortněji a proč?

Nejraději jezdím s klientkami do Kadaně na CAP. Myslím,že je velmi příjemné mít ke svému porodu soukromí,vlastní wc ,sprchu ,vanu a spoustu dalších porodních pomůcek, což CAP oproti jiným porodnicím splňuje. Také personál se velmi snaží vycházet vstříc porodním přáním rodičky a respektovat porodní plán.

6,  Vnímáte posun k lepšímu (problematika přirozených porodů)?

Odpověď na tuto otázku je složitá. Nicméně rozhodně posun vnímám. Například bonding nám většina dětských sester či lékařů umožní a k nástřihu hráze je též přistupováno s větším respektem. Většinou je možnost volby polohy v závěru porodu (na CAP, v Teplicích a naposledy i v Ústí nad Labem v porodnici).

Myslím, že porodní asistentky jsou vesměs vstřícnější, než lékaři. Tím nechci říci, že by s námi lékaři nekomunikovali, ale s nezasahováním do porodu mají větší problém. Já ale většinou přicházím do kontaktu kromě rodičky a jejího partnera právě s porodní asistentkou.

7, Chodí k Vám ženy duševně připravené na přirozený porod ? 

Každá žena je od přírody vybavená uměním porodit. Nicméně dnes už je skutečnost trošku jiná, neboť jsme se přírodě hodně vzdálili. Ženy, které přicházejí za mnou mají touhu porodit bez zbytečných zásahů a narušování jejich porodního procesu.

Každá žena je jedinečná a má jiné zkušenosti a životní příběh a z toho je potřeba při mé práci vycházet. Toto je naprosto zásadní. Následovat cestu té ženy, jejího miminka a partnera a podle toho společně sepsat porodní plán a vybrat porodnici, která nejvíce vyhovuje jejich představám. Musí to vždy být cesta té ženy a rozhodnutí  by mělo být v její kompetenci.

8, Co byste změnila Vy z Vašeho pohledu (pro lepší pocity u porodů)?

Co bych změnila? Bylo by toho dost. Tady nevím zda se do širší odpovědi pouštět, neboť to vnímám jako postupný proces nás všech. Nicméně například bych vyzdvihla prostředí ,ve kterém se rodí.

Není vyhovující, neboť dle mého názoru potřebuje žena a její partner naprosté soukromí. Též by každá rodička měla mít možnost soukromí ve sprše, na WC apod.

9,  Přikládáte váhu motivaci (v životě), duchovní síle ? (něčemu jinému)

Jako hodně důležitý považuji v životě respekt , úctu a lásku k sama k sobě a ke všemu ostatnímu.

10, Vaše zájmy, koníčky?  Žijete svojí prací?

Ano, můj život je rodina, život s rodinou a moje práce. Též ráda tančím, miluji sníh a běžky, turistiku, plavání, duchovní literaturu, pohádky a filmy.

11, Spolupracuje s Vámi zdravotní personál? Nebo se na duly v ČR stále kouká jako na alternativní ženy?

Práce ,kterou vykonávám je především pro ženu a jejího partnera a po porodu i pro miminko ( boonding, kojení ). S personálem se pozdravíme a ten komunikuje především s rodící ženou a popřípadě s jejím partnerem. Jak mne vnímá personál je především otázka pro něj.

Když jsem začínala doprovázet jako dula, byly v ČR dvě profesní organizace dul: ČAD a České duly. Dnes jsou mám pocit již 4 možnosti vzdělání pro duly. Pokud žena,která chce doprovázet ostatní ženy k porodu prošla nějakým typem vzdělání pro duly, myslím,že přesně ví, kde je její místo.

Pevně věřím a doufám, že takovou dulu nepovažuje personál za alternativní. Dula doplňuje práci zdravotníků a nezasahuje do jejich kompetencí.

12, Jaký máte nejhezčí zážitek od porodu?

Za naprosto nejhezčí považuji svůj první doprovod, neboť jsem si tam uvědomila ženskou sílu a víru v přirozený porod a cítila jsem, jak všichni zúčastnění ovlivňují průběh porodu a jak je toto velmi křehké.

Jinak jsou všechny porody s mým doprovodem jedinečné a každý mne obohacuje a posouvá dál. Také velmi ráda sleduji samopřisátí miminka.

13, Máte kontakt s ,,vašimi,, dětmi i dál?

To velmi záleží na tom odkud rodiče jsou. S některými jsem se viděla ještě následně na kurzu masáží miminek. Některé maminky chodí nakupovat do krámku, takže mohu vidět jak miminka rostou.

14, Petro kdy by se měla na Vás budoucí maminka obrátit? Jak setkávání probíhá?

Maminka se na mne může obrátit kdykoli v průběhu těhotenství, šestinedělí nebo při kojení. Počet schůzek určuje sama podle svých potřeb. Je fajn,když je jich víc, protože se lépe poznáme. Nutná je alespoň jedna cca 6 týdnů před vypočteným termínem porodu a nejlépe s partnerem (pokud partner u porodu bude přítomen).

Děkuji za rozhovor.