Dnes vám píšu s pocitem, že tohle téma je naprosto zásadní pro většinu z nás. V době, kdy se od nás očekává neustálý výkon, kdy se pořád snažíme uspokojovat potřeby druhých dřív než své a kdy se bojíme říct ne, se dostáváme za hranici svých možností. A někdy je to prostě už moc.
Nervové zhroucení není nic, za co byste se měli stydět. Není to známka slabosti ani selhání. Je to signál, že vaše tělo i duše říkají dost. A já věřím, že pokud se dozvíte, jak tento stav rozpoznat a jak s ním pracovat, můžete z něj vyjít silnější, než jste kdy byli.
Nervové zhroucení není lékařská diagnóza, ale stav, kdy naše psychika prostě už nemůže držet pohromadě. Je to moment, kdy všechen ten stres, tlak a neřešená trápení, která jsme si nabalovali měsíce nebo roky, dosáhnou bodu, kdy už to prostě nejde dál.
Přestáváte zvládat běžné věci. Najednou zapomínáte klíče, jdete do obchodu bez peněženky, necháváte dveře nezamčené. Dějí se vám věci, které by se vám normálně nikdy nestaly. Žijete svůj život, ale jako byste tady pořádně nebyli.
Vyhýbáte se lidem. Začnete se stranit společnosti, protože máte pocit, že nejste dobří společníci, že nemáte co říct. Není to proto, že byste chtěli být sami, ale protože se bojíte, že na vás lidé koukají divně nebo že před nimi neobstojíte.
Nehledáte příčinu problému. Místo toho, abyste se zastavili a podívali se dovnitř, hledáte viníky venku. Stěžujete si na počasí, na kolegy, na partnera, na děti. Cokoliv, jen ne na to, že problém je v tom, jak se cítíte vy sami.
Měníte své chování. Lidé kolem vás náhle vidí, že jste jiní. Z člověka, který vždy rozzářil místnost, je někdo, kdo sedí v koutě. Z člověka, který měl plány a sny, je někdo, komu je všechno jedno.
Ztrácíte spojení se svým majákem. To je podle mě to nejhorší. Přestáváte vědět, co vás dělá šťastnými. Když se vás někdo zeptá, co byste chtěli dělat, nevíte. Zapomněli jste na to, co milujete, protože jste zahlceni tím, co vás tíží.
Přicházejí iracionální strachy. Začnete se bát věcí, které by vás dřív ani nenapadly. Máte strach přejít silnici, máte strach o děti, bojíte se, že vás vykradou nebo že vám vyhoří dům. Je to proto, že když jste vnitřně oslabení, svět se vám zdá nebezpečnější.
Přečtěte si také: Jaké má dlouhodobý stres následky
Nervové zhroucení nevzniká přes noc. Je to výsledek toho, že dlouhodobě děláte věci, které vás nenaplňují, a že se snažíte vyhovět všem kolem sebe na úkor sebe samých. Je to následek toho, že ignorujete své pocity a svou vnitřní navigaci.
Když pořád říkáte ano ostatním a ne sobě, když pořád řešíte problémy druhých a neřešíte své vlastní, když se bojíte zklamat kohokoli kromě sebe, tak se dostanete do bodu, kdy vaše psychika řekne: „Už toho mám dost.“
Mohlo by vás zajímat: Jak vzniká stres v naší hlavě
Pokud jste v předchozích řádcích našli sebe, chci vám říct jednu zásadní věc: není to vaše chyba. Ale je vaše odpovědnost to změnit. A máte na to sílu, i když si to teď nemyslíte. Sepsala jsem pro vás 6 kroků, jak překonat nervové zhroucení.
To, co si o sobě myslíte, se energeticky odráží v tom, co vám říkají lidé kolem. Pokud si říkáte, že na to nejste dost dobří, že na to nemáte čas nebo zkušenosti, přesně to uslyšíte i od ostatních.
Začněte ignorovat tyto hlasy – jak ty ve své hlavě, tak ty zvenku. Nezlobte se na ně, neoponujte jim, prostě je ignorujte a zaměřte pozornost na první malý krok, který můžete udělat hned teď směrem ke svému snu.
Snít umí skoro každý, ale jen málokdo své sny opravdu každý den proměňuje v činy – podle některých statistik jen dvě procenta lidí.
Dejte si jasný časový rámec, třeba měsíc, tři měsíce nebo rok, a řekněte si: „Teď nebudu přemýšlet, jestli to má smysl. Každý den udělám jeden malý krok ke svému snu.“
Ať už se jedná o půlhodinu čtení, krátké cvičení, psaní, zpěv nebo jakoukoli jinou aktivitu, dělejte ji denně. Pravidelnost je klíčem k tomu, jak znovu objevit svou vnitřní sílu.
Tohle je nejtěžší, ale nejdůležitější bod. Naučte se říkat ne. Ve chvíli, kdy řeknete ne druhým, abyste mohli říct ano sobě, máte vyhráno.
Najděte si každý den alespoň hodinu jen pro sebe. Hodinu, kdy nebudete k dispozici nikomu. Lidé budou breptat, ale časem si zvyknou. A vy zjistíte, že máte více energie, protože děláte věci, které vás naplňují. A pak stihnete pomoci ostatním mnohem více a s větší radostí.
Přestaňte se bát odmítnutí. Když se nezeptáte, odpověď bude vždycky ne. Pokud se zeptáte, máte šanci na padesát procent. Každou příležitost, která se vám naskytne, využijte ke svému prospěchu. To ano, které možná přijde, vás povzbudí natolik, že se už nikdy nebudete bát zeptat na cokoliv.
Pokud vás něco permanentně stresuje – práce, vztahy, koníčky, položte si otázku: „Přináší mi to radost? Naplňuje mě to štěstím?“
Pokud odpovíte ne, rozlučte se s tím. I když jste tomu obětovali roky. Bude to bolet, ale pak přijde obrovská úleva a s ní se znovu aktivuje vaše vnitřní síla.
Najděte si čas, kdy budete jen sami se sebou. Nemusíte meditovat nebo cvičit jógu. Stačí se někam v klidu posadit, všechno vypnout a nechat myšlenky plynout.
Pak si položte otázku: „Kdo jsem? Co mě nejvíc naplňuje? Jaká je moje cesta?“ A naslouchejte. Možná vás překvapí, co se vám v hlavě vynoří.
Vaše vnitřní síla je ve vás. Každý z nás má v sobě neskutečný potenciál. Jen musíte tu sílu probudit a dát jí šanci se projevit. A pokud vyzkoušíte tyto kroky, během několika týdnů uvidíte změny, které vás přesvědčí, že to stojí za to.
Protože život, který opravdu chcete žít, na vás čeká. Stačí se rozhodnout, že si ho zasloužíte.
Kdo je autorka?
Bára je symbolem prospěšného myšlení v ČR a je také maminkou úžasných bytostí. Stojí za projektem osobního rozvoje Detoxikuj život, který pomohl tisícům lidí při objevování jejich sebehodnoty a probuzení vnitřní síly při vytváření prospěšnější verze jejich života. Je autorkou knih Detoxikuj život, trilogie Luna z lůna a bestselleru Maják v srdci.
Vytváří specifické fungující metody a online programy, díky nimž se lidé vrací ke své síle. Své poselství šíří prostřednictvím přednášek napříč Českem a Slovenskem a pořádáním vědomých seminářů a campů.