Sebeláska není sobectví!

Všichni děláme chyby. To je naše lidská realita. Také za ně neseme zodpovědnost. Ostatně už ve školce Jiříček ví, že pokud někoho majzne auťákem po hlavě, dostane vynadáno a půjde se mu omluvit. Fajn.

Proč máme tendence za JEDNU chybu platit pořád dokola?

Silní lidé většinou mají těžkou minulost. Je to i logické, protože Vesmír nám sesílá do pozemské polepšovny jednu překážku za druhou. A pokud se naučíme tyto překážky překonávat, tak sílíme.

Nabíráme zkušenosti, zocelujeme se. Asi neznám silného jedince, který by se v minulosti pouze válel na růžovém peršanu. Paradoxem je, že když toho zvládáme hodně a sílíme, tak se stáváme trnem v oku těm, kteří jsou slabí.

Nedávno mi psala Petra. Úspěšná podnikatelka. Máma úžasné dcerky. S manželem žije 8 let. A víte co? Zhruba 5 let nejprve nepozorovaně, později již za plného vědomí sleduje, jak pyká a pyká a pyká za jednu jedinou chybu.

O co šlo? Na začátku vztahu půjčila kolegyni v práci větší finanční obnos. Ta časem dala výpověď, potom se přestěhovala a přestala posílat pravidelné splátky. No a Petra to časem vzdala. Ne tak její partner. Dlužnici nehledal, ale Petře to dával sežrat nenápadně každý den.

Nejprve ji s úsměvem předhazoval finanční negramotnost, v těhotenství neměla žádný přístup k penězům a dostávala příděl na týden. Později ji koupal v prohlášeních, která nasměrovala Petry mysl do programu ,, Jsem viník“.

5 let, 1825 dní a 43 800 hodin si neustále sypala popel na hlavu a nebyla schopna rozeznat, že jí manžel závidí její sílu (profesní úspěch) a snaží se ji za každou cenu udržet ve slabomoru. Ano, vysát sílu do posledního loku, dalo by se říct.

Petra to začala řešit ve chvíli, kdy kamarádovi vyprávěla, že musí s manželem probrat koupi nových kozaček pro dceru. Na jeho šokovaný dotaz: ,,Co blbneš?“ jaksi neměla odpověď. Vzhledem k její mozkové kapacitě, kterou poměrně rychle oprášila pochopila, že:

1. KDYŽ MÁME UVNITŘ STABILNÍ SÍLU, NIKDO NEMÁ ŠANCI

Pokud nespolkneme jed, nemůže nám ublížit. Okolí a lidi kolem neovlivníme. Tudíž naučíme-li se přijmout fakt, že slaboši nám vždy budou podkopávat nohy skrze ponižování a urážení, pochopíme mnohé.

To je jejich vyjádření popisující jejich život a jejich situaci. Máme na výběr, buď si budeme sílu chránit a díky ní dokážeme podat pomocnou ruku i těm slabším a nebo ji necháme odsát slabochy tím, že budeme polykat jejich jed. Vyberte si.

A pamatujme, pokud jde o vztah, síla řetězu závisí na jeho nejslabším článku. Pokud se chcete svým strachům postavit, můžete. Vždycky to jde. Ti z vás, kteří čekali na letošní ročník Mojí akademie štěstí můžou vstoupit tady.

2. DÁVEJME LÁSKU A ŽIVOT NÁS ZAČNE MILOVAT

Každý z nás si vytváří domněnky. Také hodnotíme často ostatní, aniž bychom znali jejich celý příběh.

Vtipné je, že většinou podle toho, co bychom v našich očích udělat mohli. Jenže Vesmír nás nehodnotí podle toho, co bychom mohli, ale podle toho co jsme udělali.

Takže nasměrujte energii prospěšným směrem a začněte konat. Pomáhat tam, kde to má smysl. Pamatujme, že i malý čin pro druhého je víc, než hromada slov plných slibů.

3. POKUD NEJSME IDEÁLNÍ, PŘESTAŇME HODNOTIT

Kdo z nás může říct, že jeho život byl vždy dokonalý? Že nikdy neublížil? Nezranil (i neplánovaně)? Neudělal chybu?Zamysleme se nad touto rovnicí:

VYŘEŠENÉ CHYBY = zvládnuté  překážky = získaná síla = MOŽNOST ŽÍT LÉPE

Pokud vám někdo předhazuje:

• vaše nedostatky
• provinění zapadaná letitým prachem
• přešlapy vykoupené potoky vašich slz
• dávno napravené chyby lemované proudem výčitek

řekněte si dost. A začněte na sebe koukat z jiné perspektivy. Z perspektivy silného jedince, který skrze svou bolestnou a tvrdě vykoupenou zkušenost je tam, kde je nyní.

https://youtu.be/4WcDN9BaMFQ