Odpuštění a jeho souvislost se zákonem přitažlivosti

Všechno souvisí se vším. Pár slov, která vyjadřují úplně vše. Na jedné z mých přednášek jsem zjistila, proč poměrně velkému počtu lidí nefunguje vědomé užívání zákona přitažlivosti v praxi.

Došlo k tomu při diskuzi s jednou milou, upravenou dámou, která se chtěla, po ukončení přednášky, na něco zeptat. Zcela autenticky popsala svou aktivní (ne však urputnou) snahu o změnu dosavadní životní reality.

Mluvila o tom, jak si vytvořila svůj záměr. Také o tom, jaké procesy jí pomáhají v tom, aby odbourávala negativní myšlenky a vědomě je nahrazovala těmi, které jsou pozitivní a prospěšné. Zmínila i emoce a pocity, které jí pomáhá vyvolávat řízená vizualizace. Vše se zdálo perfektní a přesto jsem cítila, že tam něco tak úplně nesedí.

Kniha Cesta k mému majáku

odp1

Na konci svého proslovu na mě bezelstně  upřela svůj zrak a řekla mi: ,,Víte, jediný malý problém mám s jednou kamarádkou, která mi ublížila. Odpustit jí nedokážu, ale už na to vůbec nemyslím!“ V tento okamžik jsem měla jasno.

Představa, že budete dělat všechno proto, abyste změnili svůj život a vynecháte proces odpuštění, je zhola nemožná.

Mnoho opuštěných, ponížených nebo jinak zklamaných lidí mluví čast o tom, že není možné druhému v žádném případě odpustit. Jako důvod uvádějí, že jim hodně ublížil. Bohužel málokdo si uvědomuje, že je to přesně opačně.

Čím více vás někdo zranil, tím spíše je nutné mu odpustit.

Ten vtip je totiž v tom, že proces odpuštění není nasměrovaný k osobě, která vás zranila. Odpuštění směřuje k vám samotným, až do vašeho nitra. Tudíž k osobě, která se neprovinila a není důvod, aby dál trpěla.

Mnoho lidí žije v tom, že odpustit znamená zapomenout, prominout, mávnout rukou nad tím, co se nám přihodilo. To může vyvolávat pocit, že jde vlastně o souhlas s jednáním toho, kdo se na nás nějakým způsobem provinil. Jenže tento proces se týká pouze a jenom nás samotných.

Nepleťte si odpuštění a prominutí.

Pokud někomu promineme, tak mu tím říkáme, že je to vyřešené a většinou s ním pokračujeme ve vztahu dál. A když nesklouzneme k výčitkám, děláme, jako když se vůbec nic nestalo.

odp2

Pokud někomu odpouštíme, neříkáme mu vůbec nic! Naopak si kouzelnou formulku ODPOUŠTÍM TI říkáme sami sobě. Znamená to, že jsme v tu konkrétní chvíli neuměli dělat víc, než jsme dělali a je to v pořádku. Znamená to, že z naší možné chyby vyplyne velmi cenná zkušenost a není potřeba se za ni neustále lynčovat. Znamená to, že možná přijdeme na to, že jsme svou energii vkládali do osoby, která za to nestála. I to je poučení, díky kterému budeme příště zvažovat, kam svou energii vložíme.

Proč máme tendence pykat za svou chybu klidně tisíckrát?

Jsme zvláštní druh. I když moc dobře chápeme, že ze svých chyb sbíráme ponaučení a zkušenosti, stejně se dokážeme ničit. Kdykoli si na chybu vzpomeneme, roztočí se kolotoč našeho sebeobviňování, nedej bože, když nám chybu někdo připomíná. To se leckdy cítíme ještě mnohem hůř!

Ptáte se sami sebe, proč nemůžete na to, co se vám v životě nepodařilo, jen tak zapomenout? Má to opodstatnění. Každé klopýtnutí, každá chyba, každá těžká situace vedou ke zkušenosti. Každý z nás má kapacitu pochopit, že pokud bude dělat stejné chyby a používat stejné modely chování, budou k němu přicházet i stejné výsledky.

Minulost netvoří budoucnost. Ta už zkrátka není. To, jak budete žít dál koresponduje s tím, jak se rozhodnete právě nyní a CO UDĚLÁTE PRÁVĚ NYNÍ.

Procesem odpuštění dokážete minulosti vyrvat z rukou žezlo nad vaším životem a začít tvořit budoucí život přesně podle vašich představ.

Díky tomuto procesu se plně vyrovnáte s tím CO BYLO a posunete se o zkušenost silnější vpřed. V tuto chvíli dospějete k úlevnému poznání, že chyba není něco, co si máte vyčítat, ale něco, co vede ke zkušenosti, díky níž se směrem vpřed pohybujete mnohem rychleji!

V online programu Moje akademie štěstí se se studenty procesem odpuštění do hloubky zabýváme v šestém modulu. To proto, že to je taková královská disciplína na cestě k osobnostnímu rozvoji a je dobré mít již za sebou ostatní milníky na této cestě. Přesto se pokusím shrnout alespoň 4 důležité body, které vám pomůžou:

1. Každá cesta má zatáčky

Ať už se vydáte na túru do Tater a nebo se budete chtít naučit dobře mluvit anglicky, vždy budete na cestě. Žádná cesta k hodnotnému cíli nevede po rovince. Máte dvě možnosti:

  • buď budete nadávat u každého strmého výšlapu, u každé překážky, u každého nepohodlného úseku a nebo
  • se zaměříte na každý jediný krok, který jste zvládli a máte ho zdárně za sebou

Co si vyberete? Vždy jde o vaše rozhodnutí a váš osobní úhel pohledu na věc.

2. Nic není definitivní

Všichni víme, že vše kolem nás se neustále mění. Umíme pochopit, že když se dostaneme do situace, která se nám nelíbí, není to napořád. Přesto leckdy setrváváme v myšlenkách v těchto neprospěšných etapách a zuby nehty se držíme toho, co nám ublížilo.

ODPUŠTĚNÍ A PROMINUTÍ JE OBROVSKÝ ROZDÍL. 3

Pohlížejme na chyby jako na možnost se posunout dopředu. Vítejme v životě změny jako něco, díky čemuž vidíme nový obzor. A tak, jako můžeme vidět sklenici poloprázdnou nebo poloplnou, pohlížejme na negativa, která si lze (díky získaným zkušenostem) vyložit i pozitivně.

3. Přijměte skutečnost a sundejte zamlžené brýle

Lidem dělá často nezdar ostatních radost. Pokud zakopnete, zřejmě vás začnou litovat a přizvukovat vám, jak jste na tom špatně. Pamatujte, že to poslední, co potřebujete, když ležíte na zemi tváří k hlíně je další hrst hlíny dopadající vám na záda! Co vám pomůže?

  • Místo lítosti – podpora!
  • Místo záporných představ – jednotlivé konkrétní kroky vedoucí k cíli!
  • Místo nepřejícných a slabých lidí toho, kdo vám pomůže zpět na nohy!

Přijměte to, co se stalo. Nezveličujte to. Berte to jako realitu a začněte ji krok za krokem měnit.

4. Posuňte se alespoň o píď

Ve chvíli, kdy je nám zle mnohokrát házíme flintu do žita. Zavrtáme se pod deku a prostě doufáme, že to celé nějak samo zmizí. Tak plynou dny, týdny a setrváváme v negativním nastavení mysli, díky kterému nám do života proudí další a další negativní situace a lidé.

Zastavte to teď hned. Jediným rozhodnutím. Vděčností a poděkováním.

V první řadě poděkujte za to, co se vám stalo. Ať už se vám to jeví jakkoli absurdně, udělejte to. Díky tomu máte obrovskou šanci být silnější a dosáhnout mnohem rychleji toho, po čem toužíte. Radujte se, že jste schopni vidět CO SE STALO, uvědomit si PROČ SE TO STALO A SLIBTE SI, ŽE SE TO JIŽ NESTANE.

Jestli vás opustil partner, pamatujte si, že nikdy neztrácí ten, kdo přijde o člověka, který ho nemiloval a ublížil. Ztrácí ten, kdo přijde o člověka, který ho miloval a vydal mu své nitro všanc.

Kdo je autorka?

Barbora Englischová

Barbora Englischová

Bára je symbolem prospěšného myšlení v ČR a je také maminkou úžasných bytostí. Stojí za projektem osobního rozvoje Detoxikuj život, který pomohl tisícům lidí při objevování jejich sebehodnoty a probuzení vnitřní síly při vytváření prospěšnější verze jejich života. Je autorkou knih Detoxikuj život, trilogie Luna z lůna a bestselleru Maják v srdci.

Vytváří specifické fungující metodyonline programy, díky nimž se lidé vrací ke své síle. Své poselství šíří prostřednictvím přednášek napříč Českem a Slovenskem a pořádáním vědomých seminářů a campů.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů