Dětská duše je jako křehký květ – potřebuje naši laskavost a pochopení, aby mohla rozkvést v celé své kráse. Když děti zažívají nepříjemné pocity, je to volání o pomoc, které jako rodiče nemůžeme přeslechnout. Mám pro vás 12 rad, co dělat, když děti zažívají stres, úzkost a strach. Výchova dětí prospěšným způsobem otevírá jejich srdce a učí je pracovat s úzkostí a strachem.
Možná jste si všimli, že vaše dítě působí jinak. Že jeho oči, které vždy zářily radostí, jsou nyní plné obav. Vaše vnitřní navigace vám napovídá, že něco není v pořádku. A má pravdu. Dítě, které prožívá úzkost, často:
Tyto signály nám ukazují, že naše dítě potřebuje pomoc. Že potřebuje, abychom mu ukázali cestu zpět k vnitřnímu klidu.
Mohlo by vás zajímat: Jak vyléčit trauma z dětství
Sepsala jsem pro vás 12 účinných rad, co dělat, když děti zažívají stres, úzkost a strach.
Pamatujte však, že nejdůležitější dar, který můžete svému dítěti dát, je pocit bezpodmínečné lásky a přijetí. Že v bouři života jste jeho bezpečným přístavem, kde může vždy najít pochopení a podporu. A že ať se děje cokoli, nikdy není samo.
Přečtěte si také: 8 tipů, jak porodit a nezbláznit se
Každá bytost potřebuje místo, kde může být sama sebou. Kde se nemusí přetvařovat a kde může svobodně vyjádřit, co cítí. Vytvořte dítěti prostor, kde se bude cítit bezpečně – jak fyzicky, tak emocionálně. Prostor, kde může říct: „Bojím se“ nebo „Je mi smutno“ a ví, že bude přijato s láskou, ne s kritikou. Právě tady se začnou hojit i ta nejhlubší zranění.
Dech je most mezi tělem a myslí. Když se dítě naučí vědomě dýchat, získává mocný nástroj proti úzkosti. Zkuste společně jednoduché dechové cvičení – nádech na čtyři doby, zadržení na dvě doby a výdech na šest dob. Hravou formou mu ukažte, jak může pomocí dechu zklidnit rozbouřené moře emocí a najít vnitřní rovnováhu.
Slova mají sílu tvořit i ničit. Každá kritika je jako malá jizva na dětské duši. Místo toho, abyste říkali, co dělá špatně, všímejte si, co dělá dobře. Místo „Proč jsi tak nepořádný?“ zkuste „Všimla jsem si, že jsi dnes sám od sebe uklidil knížky. To mě moc potěšilo.“ Vaše uznání a podpora jsou jako živá voda pro jeho sebedůvěru.
Odpuštění je jako klíč, který odemyká dveře k vnitřnímu klidu. Učte dítě, že chybovat je lidské a že odpuštění – sobě i druhým – je cestou k osvobození. Když samo udělá chybu, ukažte mu, že to neznamená, že je špatné. Je to jen příležitost k růstu a poučení. A nezapomeňte odpustit i sami sobě – dokonalí rodiče neexistují. Existují jen rodiče, kteří se snaží dělat to nejlepší.
Každé dítě je jedinečné. Když ho srovnáváte s ostatními, říkáte mu, že takové, jaké je, není dost dobré. Místo „Podívej, jak pěkně to nakreslila Anička“ řekněte „To je zajímavý způsob, jak jsi to nakreslil. Pověz mi o tom víc.“ Nechte ho zářit jeho vlastním světlem, ne ve stínu někoho jiného.
V době, kdy na nás ze všech stran útočí nerealistické obrazy dokonalosti, potřebuje vaše dítě vědět, že je milováno takové, jaké je. Se všemi svými talenty i nedostatky, se svými úspěchy i nezdary. Říkejte mu to. Často. A upřímně. „Jsi přesně takový, jaký máš být. A já jsem šťastná, že jsi v mém životě.“
Mohlo by vás zajímat: Praktické tipy pro každou mámu
I když se to tak nemusí jevit, svět není žebříček, kde někdo stojí výš a někdo níž. Je to pestrobarevná mozaika, kde má každý své nezastupitelné místo. Učte dítě vidět jedinečnou krásu v každém člověku – včetně sebe sama. Vysvětlete mu, že hodnota člověka nespočívá v tom, co má nebo umí, ale v tom, jaký je a jak zachází s ostatními.
I děti vnímají energii – svou i ostatních. Když se cítí úzkostně, můžete mu pomoci představit si, že je obklopeno ochrannou bublinou světla, kterou nemůže projít nic nepříjemného. Nebo si může představit, že negativní pocity odtékají z jeho těla jako voda a místo nich proudí dovnitř klid a radost. Tyto jednoduché vizualizace mohou být mocným nástrojem pro zvládání úzkosti.
Myšlenky jsou semínka, z nichž vyrůstá náš život. Ukažte svému dítěti, jak může vědomě pěstovat pozitivní myšlenky a jak může změnit ty negativní. Když řekne „Já to nezvládnu“, pomozte mu to přeformulovat to na „Ještě jsem se to nenaučil, ale když se budu snažit, dokážu to.“ Tato změna perspektivy může změnit celý jeho život.
V dnešní společnosti jsme neustále bombardováni tím, co všechno bychom měli mít. Učte dítě zastavit se a vážit si toho, co už má. Každý večer před spaním si s ním povídejte o třech věcech, za které je ten den vděčné. Může to být něco velkého jako výlet do ZOO, ale i něco zdánlivě malého jako hřejivé sluneční paprsky. Vděčnost je jako kouzelná hůlka, která promění i obyčejný den v neobyčejný.
Výčitky jsou jako řetězy, které nás poutají k minulosti a brání nám jít dál. Když dítě udělá něco špatně, nerozmazávejte to dlouhými výčitkami. Místo toho ho laskavě veďte k tomu, aby pochopilo důsledky svého jednání a vědělo, jak to příště udělat lépe. Pamatujte, že učit se znamená dělat chyby.
Když se dítě cítí zavalené úzkostí, pomozte mu přesměrovat pozornost k něčemu příjemnému. Může to být vzpomínka na krásný zážitek, představa oblíbeného místa nebo těšení se na něco hezkého. Tento jednoduchý přesun pozornosti může být jako záchranné lano, když se topí v moři obav.
Kdo je autorka?
Bára je symbolem prospěšného myšlení v ČR a je také maminkou úžasných bytostí. Stojí za projektem osobního rozvoje Detoxikuj život, který pomohl tisícům lidí při objevování jejich sebehodnoty a probuzení vnitřní síly při vytváření prospěšnější verze jejich života. Je autorkou knih Detoxikuj život, trilogie Luna z lůna a bestselleru Maják v srdci.
Vytváří specifické fungující metody a online programy, díky nimž se lidé vrací ke své síle. Své poselství šíří prostřednictvím přednášek napříč Českem a Slovenskem a pořádáním vědomých seminářů a campů.