Přemýšlím, jak začít psát tyto řádky pro nastávající maminky tak, aby bylo vše srozumitelné a zároveň jsem vás neutopila v rybníku zbytečných postřehů.
Seděla jsem v čekárně u gynekologa. Byla jsem v polovině těhotenství, hlavní útok hormonálního vojska jsem už měla za sebou a překvapení z pozitivního těhotenského testu bylo dávno zapomenuté. Po několika měsících, kdy se mi hlavou honily otázky typu:
jsem zjistila, že jejich ataky na moji pozornost jaksi přehlušuje otázka jiná. Jaký bude ten porod?
Vím přesně, proč jsem o něm začala poprvé vážněji přemýšlet právě v té čekárně. Na zdi před vstupem do ordinace visely plakáty.
Usměvavé těhotné ženy. Upravené a mistrně naaranžované kojící matky s něžným výrazem v tváři. Rodička se vzorně učesanými vlasy, přivřenýma očima a líbezným výrazem, právě se seznamující se svým miminkem.
TADY NĚCO NEHRAJE, PROLÉTLO MI HLAVOU.
Pár těhotných žen znám a málokterá z nich s rozjásanou náladou proplouvá všemi devíti měsíci.
Naopak…
Pamatuji, jak Petra několikrát zvracela, než jsme došly z jednoho konce parku na druhý. S omluvným výrazem udělala rychlý úskok za strom a při návratu klopila provinilý obličej před kolemjdoucími k zemi.
Nebo jak Radka, posedlá svým bezchybným vzhledem, měla depresivní stavy ze strií, které zdobily její břicho již v pátém měsíci těhotenství.
Kojící maminky si také zrovna veselé příhody nesdělují.
Sousedka měla málo mléka a snažila se svoje prsa mačkat jako ovoce v lisu, když neuměle začínala používat odsávačku. Brečela bolestí a slova neurvalé gynekoložky, že to přejde a zvládla to každá, jí také moc nedodala.
Lenka zase naopak nakupovala vložky do kojící podprsenky po kartonech, poněvadž v dnešní době se jako kojná moc neuplatní. A když si po hodince zapomněla vložkový arsenál vyměnit, tak vypadala, jak když jí někdo pozvracel.
O všech těch maminkách, které řeší záněty bradavek a bolesti nalitého dekoltu je zbytečné se zmiňovat. Otázky ohledně toho, co můžou jíst, aby nemělo miminko z mateřského mléka potíže, pokládají s úzkostí a strachem všem s nějakou rodičovskou zkušeností, na počkání.
No a čerstvé rodičky, to je kapitola sama pro sebe.
Proč se asi diskuze hemží dotazy, které směřují na nafukovací kruhy na sezení, speciální masti na hojení stehů nebo intenzitu bolestí při porodu?
SEDĚLA JSEM TAM A PŘEMÍTALA JSEM, V JAKÝCH BLUDECH CELÉ TĚHOTENSTVÍ ŽIJEME.
Na jednu stranu nás masírují reklamy, plakáty a prospekty, ze kterých k nám vizuálně a verbálně promlouvají vyrovnané, klidné a vždy upravené ženy.
Na druhou stranu na nás útočí osobní hororové zážitky známých. Internet plný diskuzí o tématech, která v nás vyvolávají zděšení a strach, také není zrovna ideální příručkou.
S otázkou, jaký náš porod bude, přicházejí další a další myšlenky plné obav a strachu:
Naše podvědomí ruku v ruce s informacemi, které se na nás valí ze všech možných zdrojů, vytváří neskutečné fantazijní scénáře plné strachu a bolesti.
Z těchto informací plyne, že zásadní je:
Vzhledem k tomu, že jako lidé jsme nastaveni spíše na negativní vnímání světa, se naše pozornost drží mnohem snadněji a raději všech možných i nemožných katastrofických možností. Takže naše podvědomí vytváří další a další obavy, které se blížícím termínem porodu, stávají čím dál tím hrozivějšími.
Myšlenky, které registrují porodní plakáty nás utvrzují v tom, že to bude pohoda. Jenže ty přehlušují myšlenky, které mají co dělat s živě líčeným průběhem porodu známé nebo kamarádky. Ve finále si z toho vezmeme to, že porod musí být hrozný zážitek, protože proč by jinak zastírali všichni ve všech kampaních realitu?
Kromě tohoto tlaku, který pramení hlavně z vnitřních obav a nevědomosti se přidává ještě neodbytná myšlenka, že před porodem těhotná žena prostě neuteče. Nelze ho odložit, nelze mu utéct, zkrátka je definitivní, že až přijde čas, proběhne.
Co je důležité?
Pamatujete na stezku odvahy na táboře? Na hrůzu, kdy jste šli ve skupince lesem a všichni se báli jakéhokoliv zvuku, šelestu nebo pohybu? A pamatujete na okamžitou úlevu, když někdo posvítil do tmy baterkou a viděli jste, jak se pohybuje větev stromu nebo utíká vystrašený zajíc?
PŘESNĚ TAK TO FUNGUJE SE STRACHEM, KTERÝ POCIŤUJEME PŘI MYŠLENKÁCH NA POROD.
Ve chvíli, kdy odkryjete všechny kartičky pexesa, je dohráno, zkrátka přijde klid a přijetí.
Jak na to?
1, STRACH Z NEZNÁMA eliminují relevantní zkušenosti a informace od žen, které se dokáží na porod podívat z mnoha pohledů. Oslovte dulu nebo porodní asistentku a ptejte se na vše co vás zajímá. Jejich zkušenosti jsou k nezaplacení, zároveň nás, ženy, zbytečně neděsí věcmi, které stejně nikdo z nás neovlivní.
2. STRACH Z BOLESTI bude minimální, pokud se naučíme jak bolest tlumit všemi dostupnými přírodními a medicínskými prostředky.
3. STRACH Z NEČEKANÝCH PŘEKVAPENÍ úspěšně eliminujeme včasnou přípravou do porodnice a komplexní péčí o sebe sama.
NEMÁ ŽÁDNÝ SMYSL SE PSYCHICKY NIČIT SPECIFICKÝMI PŘEDSTAVAMI O PORODU, KTERÉ SE VĚTŠINOU NIKDY NENAPLNÍ.
Na dotěrné záporné myšlenky fungují specifické meditace, jde o pár minut, během kterých odkloníte pozornost prospěšným směrem. Jednu jsem pro vás zdarma připravila a najdete ji tady:
Pamatujme, porod je fantastický duševní prožitek. Skrze něj získáváme jedinečnou zkušenost, která nás posouvá až do středu naší existence. Je to dokonalá životní výzva, která nám dá mnohem více, než si umíme předem představit.
Ve chvíli, kdy se na porod začneme dívat touto optikou se začne všechno měnit.
Strach negativně působí na přirozený porodní proces. Když zůstaneme v klidu, porodíme prokazatelně mnohem snadněji, než ženy, které pociťují strach a obavy.
Ve chvíli, kdy začneme s naší myslí pracovat na tom, aby negativní myšlenky byly co nejrychleji přepsány myšlenkami prospěšnými, začneme zcela vědomě měnit náš náhled na každou (pro nás) těžkou zkoušku.
Ano, je to převratná cesta, kterou nejde nijakým způsobem vzít zkratkou. Zároveň vede k osobě, která je v našem životě nejdůležitější. K nám samotným. Jestli máte chuť se svým strachem něco dělat, klikněte na tlačítko.
Online program proti strachu je zdarma a je velmi, velmi účinný. Pokud se nevzdáte při prvním kroku, který na vás čeká.
Z mé vlastní zkušenosti pár vět na uklidnění, než začnete.
Bolesti se nezjeví z minuty na minutu, jak si mylně v mozku představujeme. Většinou se zvyšují postupně, tudíž je čas se s nimi vyrovnat. A v pauzách, kdy bolest poleví, zkrátka a jenom odpočívejte. Je to jako přílivové vlny oceánu, které se zvedají a zvedají a mezi nimi je vždy na chvíli klid.
Zapomeňte na personál, prostředí, myšlenky co kdo vidí. Až budete rodit, soustřeďte se pouze na sebe. Na svoje tělo. Tolik vám napoví!
Pamatuješ na to, když jsi přišla o panenství? Na ten moment strachu, než jsi se uvolnila a bylo to? Přesně toto uvolnění a přijetí bolesti je nutné, aby miminko přišlo na svět. Ve chvíli, kdy strach pustíš pryč a uvolníš se, se narodí nový život.
Porod je z fyzického hlediska takový vytrvalostní překážkový běh. Když jsi v cíli, máš úžasný pocit a vnímáš hrdost sama nad sebou.
Obrátit strach a nejistotu v prospěšné konání a překvapivě pozitivní výsledek je funkční cestou, jak hodit veškeré neopodstatněné obavy za hlavu, udržet si zdravý úsudek a těšit se na zkušenost, která je nedefinovatelná a svou jedinečností neopakovatelná. Pokud se chcete naučit za 6 týdnů účinně proměňovat životní problémy v pozitivní a prospěšné zkušenosti, podívejte se na online program v knize Stop začni jinak.
Kdo je autorka?
Bára je symbolem prospěšného myšlení v ČR a je také maminkou úžasných bytostí. Stojí za projektem osobního rozvoje Detoxikuj život, který pomohl tisícům lidí při objevování jejich sebehodnoty a probuzení vnitřní síly při vytváření prospěšnější verze jejich života. Je autorkou knih Detoxikuj život, trilogie Luna z lůna a bestselleru Maják v srdci.
Vytváří specifické fungující metody a online programy, díky nimž se lidé vrací ke své síle. Své poselství šíří prostřednictvím přednášek napříč Českem a Slovenskem a pořádáním vědomých seminářů a campů.