[ROZHOVOR] MUDr. Ludmila Eleková aneb Potlačovat příznaky nemocí nemá smysl. Léčím příčiny jejich vzniku.

Téma očkování malých dětí hýbe českou společností již pár let a dá se říct, že ji dělí na dva nesmiřitelné tábory (očkovat-neočkovat). Na toto téma nechť si udělá každý názor sám. Již můj děda rád používal větu ,, u sporných záležitostí většinou stačí zapojit zdravý selský rozum,, a i babičky ,,všeho s mírou,, vypovídá mnohé.

V našem rozhovoru vnímám jako mnohem důležitější názor, že je vždy lepší léčit příčinu, než pouhý následek. S tím se plně ztotožňuji.

Dnešní doba je založená na rychlosti. Je ,,nutné,, všechno stihnout, všechno zařídit, všechno mít. Bohužel to vede k neúměrnému stresovému zatížení. Osobně vnímám stres jako jeden z nejrizikovějších faktorů spolu se strachem, nepřijetím sebe sama a syndromem vyhoření. Na základě těchto poznatků vznikl jedinečný program, který funguje.

MUDR. Ludmila ELEKOVÁ, kontroverzní osobnost české lékařské scény

MUDr. Eleková v roce 1990 absolvovala s vyznamenáním Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy. V roce 1996 získala atestaci v oboru všeobecné lékařství pro dospělé. Od roku 2007 se věnuje celostní medicíně.

Na dotazy odpovídá bez vytáček, jde k jádru věci a nebojí se sdělit světu svůj názor. Vzhledem k tomu, jak dovede podhoubí české společnosti rychle někoho odsoudit je to poměrně ojedinělé, poněvadž lidé, kteří nepřikyvují, ale snaží se jít proti proudu bývají zašlapáni již za startovní čarou.

Přeji vám všem příjemné a pohodové čtení.

1, Můžete mi říct pár slov o Vašem rozhodnutí stát se lékařkou? Kde jste studovala?

K medicíně mě přivedl zájem o přírodní vědy, byl to jeden z možných oborů. Pro praktické lékařství jsem se rozhodla až v posledním ročníku, uvědomila jsem si, že chci být v kontaktu s lidmi. Také jsem měla problém vybrat si specializaci a bavila mě ta různorodost.

V roce 1990 jsem absolvovala s vyznamenáním Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy. V roce 1996 jsem získala atestaci v oboru všeobecné lékařství pro dospělé. Od roku 2007 jsem se věnovala pouze celostní medicíně, homeopatii, výživě a v posledních letech funkční medicíně.

2, Jak se vyvíjela Vaše profesní cesta po ukončení studií?

Po ukončení medicíny jsem prošla klasickým „kolečkem“ před atestací, mateřskou a atestací z všeobecného lékařství. Krátce po zahájení praxe přišla první deziluze: lidi nestonali podle knih.

Většina pacientů chodila s různými neuchopitelnými potížemi, nic se nenašlo, v laboratoři nic nebylo, ale jim nebylo dobře. Byla jsem tak konfrontována z pocitem bezmoci, seděla jsem naproti zjevně nemocnému člověku, ale nebyla jsem schopná přijít na to, co mu je a jak mu pomoci.

První alternativní metodou, kterou jsme používala, byla homeopatie. Dostala jsem se k ní jako mnoho dalších přes nemoc svého prvního dítěte, mělo ekzém. Homeopatie mě upoutala tím, že měla systém, pravidla pro posuzování zdraví a nemoci a nabízela netoxické řešení. A postupně jsem začala měnit mé myšlení, na nemoci jsem se dívala jinak. Uvědomila jsem si, že konvenční medicína žádný takový koncept nemá. Je založená na pouhém potlačování příznaků, což časem vede k horším problémům, než které měl pacient na začátku.

Důvodem pro mé rozhodnutí bylo zejména přesvědčení, že konvenční medicína pacienty neuzdravuje, jen jejich příznaky potlačuje a tak konzervuje jejich primární patologii, která se dále prohlubuje a zhoršuje.

Homeopatii jsem začala studovat v roce 1993, absolvovala jsem základní kurz pod vedením Boironu se závěrečnou zkouškou na IPVZ, dále kurz rakouské školy v Kroměříži, semináře holandsko-indické školy pořádané ČLHS.

Průběžně navštěvuji semináře zahraničích lektorů a letní školy ČLHS. Homeopatii soustavně praktikuji od roku 1999. Asi 15 let jsem byla členkou výboru České lékařské homeopatické společnosti a přednášela jsem na její Homeopatické škole.

3, Kdy a proč nastal zlom v pohledu na tradiční medicínu?

Postupně jsem se dostala k psychosomatice, výživě (ta obrovská neznalost lékařů!), biorezonanci a pár dalším postupům. Měla jsem krizi, kdy jsem chtěla konvenční medicínu úplně zatratit, ale po objevení funkční medicíny mi došlo, že tohle jsem intuitivně vždy hledala: na vědě založený systém, který ale nepotlačuje, ale navrací zdraví. Dnes to vše kombinuji.

4, Jak těžké je ubránit se zkostnatělým medicínským výrokům?

Já se nebráním, tohle jde mimo mě. Doba se mění, nové informace se nevyhnutelně šíří, co si kdo o tom myslí, je jeho věc. Vždy byli zpátečníci a průkopníci.

Sdílím názor Maxe Plancka, který řekl, že se nový vědecký názor neprosadí tak, že by ho všichni převzali, ale spíše tím, že vymřou zastánci starého názoru a postupně převáží zastánci nového.

5, Co je Vaším koníčkem, čím si tzv. čistíte hlavu?

Moje profese je naštěstí i mým koníčkem, musím si dávat pozor, abych to nepřeháněla. Když potřebuji vypnout čtu beletrii, vracím se k pletení, pravidelně cvičím, abych zvládla, co potřebuji, běžné věci.

6, Kdo Vás ovlivnil ve změně pohledu na medicínu jako takovou, co se u Vás pozitivně změnilo po Vašem rozhodnutí vydat se jinou cestou?

Pohled na medicínu jsem změnila díky mým učitelům homeopatie a lékařům vyučujícím funkční medicínu.

7, Jak snášíte kritiku od lidí, kteří věří většinovým názorům?

Kritiku neřeším. Nezajímá mě.

8, Co Vás povzbuzuje ve Vaší práci, nějaký konkrétní případ, kdy jste pocítila radost, že Vaše cesta má smysl?

Těch případů je víc, průběžně se objevují. V podstatě každý případ, kdy pomůžu někomu s něčím, co je údajně neléčitelné mě naplňuje radostí.

9, Váš názor na očkování dětí, speciálně kojenců do 6 měsíců?

Moje názory na očkování jsem již opakovaně publikovala. Na základě nejnovějších vědeckých poznatků musím konstatovat, že současná očkovací doporučení se nezakládají na vědě, mnoho dětí, zejména právě těch nejmenších, těžce poškozují a stojí za stále se zhoršujícím zdravotním stavem dětí.

10, Jak vnímáte boom farmaceutických firem, závislost lidí na lécích eventuálně proč si myslíte, že lidé volí tuto cestu?

Člověk musí farmaceutické firmy obdivovat za to, co dosáhly. Které jiné odvětví průmyslu si zajistilo tak úžasný odbyt? Povinné očkování, léky hrazené pojišťovnami, masivní propaganda skrz celou společnost, ochotní zákazníci kupující léky z vlastní kapsy, stav, kdy každý „přece ví“, že očkování chrání, nemoci se musí léčit léky, nic jiné na ně nemá vliv, na chřipku je paralen atd.

Někde se to evidentně zvrhlo. Asi hned tak nedosáhneme změny v systému zdravotního pojištění, ale již dnes máme dost informací k tomu, abychom farmaceutickým firmám zisky trochu snížili: zdravě jíst, hýbat se a vůbec žít, neřešit každé píchnutí a škrábnutí v krku léky, moc nechodit k doktorům a když už je nutně potřebujeme (některá vyšetření si prostě neuděláme), nemusíme jako ovce spolykat vše, co nám předepíšou.

Proti takovému systému nelze bojovat, lepší ho je vyhladovět. Když se lék nekoupí, peníze nezmění majitele, když se nejde na vyšetření, peníze nezmění majitele…

11, Máte pocit, že lékaři povětšinou řeší následek a ne příčinu problému?

Samozřejmě, na tom je postavená konvenční medicína. Právě dnes jsem mluvila s pacientem, který dostal nejnovější lék na cukrovku. Jak ten lék účinkuje? Podporuje vylučování glukózy ledvinami z krve do moči. Tj. diabetik nadbytečnou glukózu vyčůrá. Napadla mě logická „blbá“ otázka: nebylo by lepší mu říct, ať tu glukózu vůbec nesní???

Copak nikdo z doktorů nechápe, jak vzniká poškození ledvin při cukrovce a že to tento lék jen urychlí? Tento případ jasně ilustruje uvažování konvenčních doktorů, místo aby použili zdravý rozum, použijí léky.

12, Kdybyste mohla lidem říct pět vět, které by to byly?

Mějte se rádi. Chovejte se tak. Pečujte o sebe. Mějte smysl života. Milujte.

13, Co o Vás málokdo ví a Vy to považujete za důležité?

I když někdy působím přísně a nepřístupně, jsem hrozně hodná a nekoušu?

https://www.youtube.com/watch?v=6QOkls97gKo&feature=youtu.be