Daniela znám přes dvacet let, tudíž si u rozhovoru tykáme. Na rovinu, v průběhu života jsem hledala ženského lékaře s ohledem na můj komplexní postoj k celostní medicíně marně. Nakonec jsem byla roky v péči lékaře, který moje postoje alespoň respektoval. Daniel působil roky v nemocnici, na reprodukčních klinikách, stal se jedním z nejlepších ve svém oboru a tak jsem ani nedoufala, že by se něco mohlo změnit.

Jenže, když si člověk něco přeje, Vesmír to prostě zařídí. A tak ve chvíli, kdy můj původní lékař zemřel a já tápala, kde se budu registrovat, přemýšlela jsem kam budu dojíždět za adekvátním přístupem, si otevřel vlastní praxi, GENNERO, s.r.o. V tu chvíli do sebe všechny dílky zapadly a já vám všem, vědomým ženám a párům, nabízím tento rozhovor.

Při vstupu do čekárny mě zaujme okamžitě obrovský dětský domeček pro děti na hraní, spousta hraček, potřeby na malování i možnost posezení u kávy. S klasickou čekárnou nemá tento prostor nic moc společného, tady ve vzduchu visí zhmotněné přátelství. Necítím klasickou stísněnost a obavy. Nabídka kočárků rozptýlí pozornost a sestřička je bytostí z říše snů. A to je v dnešní době docela unikát.

Můj syn se zvědavě rozhlíží a běží si do domečku hrát. Jak jindy u lékaře drží mou nohu a raději se preventivně schovává, tak tady vůbec nenavnímal, že jde o lékařské zařízení. Což považuji za obrovské plus. Psychika má obrovský vliv na všechny procesy v těle, pokud je člověk ve stresu už před vyšetřením, i výsledky můžou vykazovat zkreslené hodnoty. Kromě toho baby friendly zařízení je pořád velký neddostatek.

Vzhledem k tomu, že se přes dvacet let specializuji na léčbu neplodnosti, tak je to z mého pohledu docela kontroproduktivní věc.  Spousta žen si neuvědomuje, že pokud užívají roky antikoncepci, má to obrovský vliv na procesy v těle. Potom jde samozřejmě  o konkrétní ženu a stav jejího zdraví a vnitřního nastavení. Pokud ženě nefunguje gynekologický systém úplně ideálně a bere roky antikoncepci, tak se to úplně zazdí a potom není šance otěhotnět normální cestou. Zkrátka to nejde. Pokud je u ženy všechno v pořádku, může brát antikoncepci roky, poté ji vysadí, vše naskočí tak jak má a ona otěhotní.

Bohužel vystavit recept na antikoncepci je jednoduchý úkon a tudíž jde o nejčastěji používanou metodu, jak znemožnit nechtěné otěhotnění. Kromě toho se tím dívce nebo ženě sníží bolest břicha při menstruaci a menstruace se stane pravidelnou. Z mého pohledu je menším zlem antikoncepční tělísko. Samozřejmě jsou indikace, kde je antikoncepce vhodná, ale rozhodně jich není většina.

Lidí, kterým se podaří do tří měsíců počít dítě je zhruba 10-15%. Do půl roku až do roka se to povede většině párů. A potom je zhruba pětina párů, kterým se to zkrátka nedaří. Tam je třeba zjistit příčinu problému. Ze 70% hraje roli psychika. Bohužel i v dnešní době je tato oblast docela opomíjená, což považuji za obrovskou chybu.

Kromě toho je hodně nekompatabilních párů. Oba partneři jsou zcela zdraví a společně počít dítě zkrátka nemůžou. Důvodem je zkrátka příroda. Takových párů znám mraky, mají komplexní vyšetření včetně imunologie (žena nevytváří protilátky proti spermiím partnera)  a přesto to nikdy nepůjde. Potom se rozejdou a každý bez problémů počne dítě s jiným partnerem. Na důvod nikdy nikdo nepřijde, prostě to tak je.

Bohužel moc ne. Pro lidi je většinou psychicky přijatelnější podstupovat proces umělého oplodnění, než se začít hrabat ve své mysli a vytahovat různé ,,černé petry", díky nimž mají v podvědomí bloky, které prostě příchodu nové bytosti brání. Kromě toho to bývá zdlouhavější a komplikovanější cesta. Pro spoustu lidí je jednodušší zvolit léčebnou terapii a možnost IVF, kde problém vyřeší za ně někdo jiný, než pátrat po příčině a hrabat se sama v sobě.

Tam pozor, lidé si myslí, že úspěšnost je obrovská, 80-90%. Jenže jde o zkreslenou předsatvu, protože to je kumulativní výsledek. Takže to, že nakonec tolik žen otěhotní je pozadím pro klidně 5-8 pokusů (cyklů IVF) u ženy! Na první pokud otěhotní zhruba 20% žen. Někdy se nedaří, i když jsou oba v pořádku. V takové chvíli doporučuji bylinky, alternativní podpůrné metody atd. 

Za rok lze zvládnout i tři pokusy, ale já to nedoporučuji. Organismus si musí odpočinout. Pokud se dlouhodobě nedaří, jsou další možnosti. Darované vajíčko, darvané embryo, náhradní matka... Je zvláštní, že darované embryo, i když má úplně jiné antigeny, snáší většinou žena dobře. To znamená, že se zavede 5 denní embryo, žena je těhotná, poté porodí, kojí, má ,,svoje miminko" i když geneticky společného nemají nic. Žena prožije kompletní mateřství, pouze biologicky nemají společného nic.

V roce 1978 bylo provedené první umělé oplodnění v Anglii. Obrovský progres je v laboratorních postupech. První boom byl, že se to vůbec povedlo (otěhotněla žena, která měla neprůchodné vejcovody). Druhý obrovský zlom bylo zjištění, že lze realizovat celé asistované oplození (vpravit spermii do vajíčka). A potom se již jen všechny procesy zdokonalovaly. 

Když se vajíčko oplodní a začne se dělit, tak se dá zjistit, zda to bude chlapeček nebo holčička. Ale naše zákony toto neumožňují, výjimkou jsou pouze vážné zdravotní indikace. Třeba ženy jsou přenašečky hemofilie, ale nemocní jsou pouze muži, tam to potom má v konkrétních případech zdravotní opodstatnění. 

Tento proces je zcela anonymní. Dárkyně nezná příjemkyni vajíčka, pár nezná dárkyni. Samozřejmě si ale můžou říct, jaké má mít dárkyně fyzické proporce, věk, vzdělání, barvu pleti, barvu očí, barvu vlasů, jen je třeba brát v potaz, že čím víc je požadavků, tím komplikovanější je dárkyni najít. A k tomu všemu se musí brát v potaz ještě ohled na další faktory, např. krevní skupinu a rh faktor.

Vyvolávaný porod je nutností, pokud tomu odpovídá indikace. Nesouhlasím ale s vyvoláváním porodu tam, kde to nutné není. S císařskými řezy ,,na přání" moc nesouhlasím. Samozřejmě respektuji co chce žena, důvody jsou u každého různé, ale zdravě probíhající přirozený porod je pro organismus vždy lepší.

Ano, pokud žena bude rodit v teplické nemocnici, jsem schopný ženu na sál doprovodit a přímo ji odrodit. U porodu může mít samozřejmě i tatínka, dulu nebo někoho blízského. Sice je v Teplicích klasická porodnice, ale je zde opravdu skvělý kolektiv. Je zde respekt k porodním plánům, i když musím říct, že velmi často se od něj odkloní sama rodička (nakonec se rozhodne pro úlevu od bolesti atd.). Ne každá žena je připravena na to, co ji čeká, i když si to při sepisování porodního plánu myslí a je o tom přesvědčena. Je dost žen, které si rozmyslí to, co chtěly, přímo už při běžícím porodu a ze svých striktních požadavků sleví. 

Kladný, myslím si, že to je přirozené. Jde o pár minut, žena má dítě na bříšku a vytváří se vazba. Také to je jedna z věcí z porodních plánů, na kterou se ženy opravdu těší.

Kojení považuji za velmi důležité, ale nevidím důvod, proč kojit dítě do tří let. Z mého pohledu je zásadní první půlrok. Šátkování je pro určitý typ maminek, miminko je mamince blíž, na druhou stranu je důležité hlídat správné uložení dítěte s ohledem na jeho vývoj.

Z mého pohledu vnímám sestupný trend. Dřív bylo přerušených těhotenství mnohem víc. I když už dnes máme i šetrnější způsob - farmakologické ukončení těhotenství, přesto může i tak dojít k revizi (pokud se to z nějakého důvodu nepovede)  a k následné neplodnosti ženy. Toto rozhodnutí musí udělat každá žena sama, je to citlivá záležitost a může mít psychické i fyzické následky. I když se to neděje v mnoha procentech případů, může se to stát.

Nejspíš to byla shoda (ne)náhod. Pracoval jsem v lázních v Teplicích a tehdejší generální ředitel lázní se mě zeptal, jestli nechci na stáž do IVF centra. Zajímalo ho, zda bych o tuto specializaci měl zájem.  Rozhodl jsem se intuitivně a velmi rychle a bylo to!