Poděkování má obrovskou moc. V běžném životě na něj často zapomínáme, bagatelizujeme jeho význam. Přitom jedno upřímné DÍKY může během jediné sekundy vykouzlit úsměv na tváři někomu, kdo právě prožívá vnitřní tenzi, obavu nebo strach. A tato drobná nuance, jenž promění energii má v takovou chvíli obovskou moc a dopad na další běh údálostí.

Zodpovědnost je vědomí, že to co udělám, bude mít určité důsledky vůči mně a já jsem za ně zodpovědný. Nikdo jiný. A je v naší kompetenci, zda budeme každé naše slovo, myšlenku nebo čin prosívat přes laskavost nebo ne.

Nezištná pomoc je poměrně složitá disciplína v kontextu našeho obvyklého způsobu žití a bytí. Aby se k ní člověk dobral je je zapotřebí mít dostatek lásky k sobě, pak už jí nepotřebujeme dostávat z venčí či si ji vyžadovat. Návrat k sobě a sebelásce je náročný a dlouhý proces. Ale má obrovský smysl.

Vytvářejte svoje pravidla laskavých skutků, formulací a rituálů, které cítíte vy sami jako správné, protože... laskavost je normální. 

Někdy se zdá, že jsme v bezvýchodné situaci. Vztahové potíže dokáží člověka dostat až na dno. Laskavost je klíč k porozumění. Pokud ji použijete ve chvíli, kdy proti sobě stojí dvě ega, můžete zcela zvrátit vývoj situace směrem k prospěšné energii.

Často se mylně domníváme, že bychom měli být schopni dělat vše sami nebo, že naše žádost o pomoc je projevem slabosti. Cítíme se zranitelní a to hlavně v tom případě, kdy jsme si sami sebou nejistí. Co kdybychom si pamatovali, že stojíme druhým lidem za jejich pomoc a naše schopnost žádat a přijímat pomoc nepomáhá pouze nám, ale také dává ostatním bytostem šanci nám podat pomocnou ruku a cítit se lépe.

Pokud se ocitneme v krizové situaci a nemáme dobře zvládnuté svoje vlastní emoce, velmi snadno vytváříme problém. Být pod tlakem je zátěž, ale chcete-li vytvářet vědomě prospěšný život, je fajn poodstoupit. Každá vaše laskavá reakce ve chvíli, kdy je kolem vás dusno, má potenciál přispět k lepšímu světu.