Dnes nás čeká poměrně důležité povídání. Pokud přijmeme tezi, že se změně v životě nelze vyhnout, jelikož celý život je jednou plynoucí velkou změnou, měli bychom se zamyslet nad navazujícími maličkostmi, které tomu celému dávají smysl.

Pamatuji si na to jako dnes. Když jsem chodila na gympl, tak se mnou každé ráno jezdily trolejbusem. Jedna starší paní se svojí náctiletou vnučkou. Vedly poměrně zajímavé debaty- Z těch předešlých jsem věděla, že babička jezdí do práce a vnučka má stejnou cestu na zdravotní školu.

Jeden jejich dialog mi utkvěl v paměti do dneška a to je to skoro 30 let! 

Seděly toho rána u okna a slečna si začala stěžovat: ,,Víš, babi, prostě to nejde změnit. I když bych chtěla. Ale nějak to pořád vázne".

Paní se pousmála, otočila k dívce hlavu a řekla: ,, Poslouchej, představ si láhev. Plnou zkažené tekutiny. O které víš, že pokud ji vypiješ, bude ti špatně. A teď si představ, že dojdeš na místo, kde mají čerstvou osvěžující vodu. Co uděláš?".

Slečna nechápavě koukala a řekla: ,, No, napiju se ne?".

Babička pokývala hlavou a odvětila: ,, To jistě, ale až poté, co tu zkaženou vodu dostaneš z láhve a tu vymyješ!".

Potom jsem vystupovala.

Do dneška na tuto lekci nemůžu zapomenout, protože v tom trolejbuse s číslovkou 2 zazněla obrovská pravda s generačním přesahem! Pokud chcete do svého života vpustit změnu, musíte se zbavit napřed něčeho, co je nefunkční, udělat místo.

Tento příběh mě inspiroval k tomu, abych i váš dnešní graf, který jsem pro vás vytvořila, nesl poselství této myšlenky a nedovolil vám na ,,zázračnou láhev" zapomenout. 

Pokud se otevřete změně a pochopíte, že je nutná, je dalším krokem vpuštění její energie do života. To znamená vypustit vše staré, nefunkční, zatěžující, obtěžující, neposunující vás dál.